Je to již třetí žaloba ohledně cel, kterou Čína proti USA podala. Postoj Pekingu je v této otázce jednoznačný. Členské státy WTO mají řešit vznikající obchodní spory v rámci příslušných procedur stanovených touto organizací. Každá země má tedy v případě poškození jejích zájmů jiným státem, obchodním partnerem, právo podat na něj žalobu u WTO. Jednostranné zavedení cel a dalších omezení je přímým porušením základních norem a pravidel WTO.

USA ale trvají na tom, že žádná pravidla WTO neporušují. Ve Washingtonu tvrdí, že se zavedení cel na čínské zboží konalo v rámci opatření na ochranu společenské morálky. Pravidla WTO skutečně povolují zavedení jednostranných překážek ve výjimečných případech: proti hernímu byznysu, televiznímu vysílání, apod. Neexistuje však precedent, aby cla kvůli ochraně společenské morálky platila pro celý obrat zboží mezi dvěma státy.

USA odůvodnily svůj postoj následovně: Peking si prý dlouhá léta nelegálně přisvojuje americké technologie. Stát přitom aktivně financuje byznys, aby vychoval „národní šampiony“. V důsledku této politiky, tvrdí Washington, si Peking uměle zajišťuje konkurenční výhody pro čínskou produkci. Víc než to, použití amerických technologií dává USA do předem nevýhodného postavení a ohrožuje národní bezpečnost.

Zavedení cel je proto odůvodněné a dá se považovat za „opatření na ochranu společenské morálky“. USA prohlašují, že obchodní spor vypukl po vyšetřování americké strany v rámci článku č. 301 Obchodního zákoníku USA. Problémy ekonomických vztahů mezi Čínou a USA proto přesahují rámec kompetence WTO, což znamená, že akce USA neporušují žádná pravidla této organizace.

Agentura Nová Čína píše, že Čína podala žalobu u WTO, aby čelila obchodnímu protekcionismu a jednostranným aktivitám USA. V této situaci má Čína velké šance na výhru. Protože, obsadí-li WTO proamerický postoj, vytvoří to precedent schválení organizací obchodního protekcionismu jako způsobu ochrany společenské morálky. A tak přestane WTO plnit svoji původní funkci liberalizace světového obchodu a ochrany před obchodními překážkami. Ale i když Čína spor vyhraje, mohou USA prostě ignorovat rozhodnutí WTO. Tato organizace nemá totiž žádné legitimní nástroje na přinucení, řekl Sputniku profesor čínského výzkumného střediska WTO na Univerzitě mezinárodní ekonomiky a obchodu Li Siji.

„Pokud jde o americký unilaterismus, má Čína z právního hlediska dost závažné důvody. A celkem dobré šance na vítězství. Ale hlavní problém spočívá v jiném. Dokonce když Čína vyhraje spor, budou to USA plnit? Mechanismus urovnání sporů v rámci WTO neobsahuje donucovací opatření. Takže USA to mohou prostě ignorovat. Myslím, že budou USA plnit rozhodnutí WTO, nebo ne, závisí nejspíš na výsledku dvoustranných jednání mezi ČLR a USA. I přesto, že pravidla WTO jsou do jisté míry povinné, postoj USA však v této otázce závisí na výsledku obchodních jednání a na poměru vlastních výhod a ztrát. Dokáže-li Čína přesvědčit USA a bude to pro ně výhodné, stejně tyto tarify zruší. Tohle je klíčová otázka,“ poznamenal expert.

CGTN píše, že Čína nemá velké naděje na to, že žaloba u WTO dokonce v případě vyhovění pomůže uhasit obchodní válku mezi dvěma státy. Z procesního hlediska mohou USA snadno sabotovat rozhodnutí WTO. Například prostě podat odvolání. V apelačním orgánu WTO ale dnes mají pouze tři soudce ze sedmi. Nové arbitry se nedá zvolit, poněvadž USA zavrhují kandidatury navržené jinými stranami. Tři soudci je minimální počet expertů potřebný k projednání apelací. V případě odchodu jednoho z nich bude činnost apelačního orgánu ochromena. Přitom jednomu soudci vyprší v prosinci pravomoci. Takže USA mohou protáhnout posouzení čínské žaloby na neurčitou dobu.

Proces projednání čínské žaloby proti USA výrazně ilustruje dnešní neschopnost WTO překonat obchodní problémy mezi státy. Lídři G20 již mluvili na summitu v Ósace o nutnosti reformování organizace. V závěrečné deklaraci summitu se praví, že země potvrzují podporu reforem WTO za účelem zdokonalení jejích funkcí. Přitom Čína již v květnu podala své návrhy na reformování organizace, řekl Li Siji.

„Myslím, že otázka spočívá v tom, budou-li udělány jisté změny v normách WTO, budou-li mít povinnou povahu, aby USA musely změnit své chování. Když se to nestane a pravidla WTO nebudou povinná, USA budou moci jednat podle vlastního uvážení. A dokonce bez ohledu na zákonodárný aspekt, prostě na základě politiky a ekonomiky mohou jejich příklad následovat také jiné státy.

Protože bez zákonodárných omezení není uplatnění způsobů, k nimž se uchylují USA, moc ztrátové. Takže není vyloučeno, že v dnešní situaci všeobecného protekcionismu a populismu bude tato praxe rozšířena všude.

Nehledě na dnešní konsultace Číny a EU a na to, že v EU nejsou takoví zarytí adepti protekcionismu jako v USA, existuje možnost podobných rozhodnutí ze strany EU v některých průmyslových odvětvích. Takže otázka reformování WTO je velmi aktuální. Čína předložila již v květnu své návrhy v oblasti reforem WTO. Praví se v nich zejména, že máme čelit unilaterismu a protekcionismu, vypracovat nová pravidla a příslušné nástroje, které by umožnily zabránit některým zemím v politice protekcionismu a v použití jednostranných opatření,“ zdůraznil expert.

Nynější čínská žaloba u WTO je vlastně ještě jeden způsob učinit na světové aréně prohlášení o svém nesouhlasu s americkou obchodní politikou. USA mají podle pravidel WTO 60 dní na urovnání sporu. Nepodaří-li se rychle překonat problém, pak, jak svědčí zkušenost, může tento proces trvat několik let. Čína například podala žalobu u WTO v roce 2012, když USA zavedly kompenzační cla na řadu druhů čínského zboží. Definitivní rozhodnutí přijal apelační orgán až za sedm let: přiznal, že Čína má právo na zavedení odvetných cel.