Ve zprávě prezentované na kongresu Evropské kardiologické společnosti v Paříži zanalyzovali vědci data dlouhodobého sledování (celkové prohlídky, měření tlaku, IQ, testování srdce a svalů) 1,7 milionů teenagerů narozených ve Švédsku v období 1950-1987, kteří byli povoláni do armády.

Data byla shromážděna za léta 1969-2016. Za toto období vědci zaregistrovali 22,4 tisíce srdečních záchvatů. Infarkt myokardu dostali muži přibližně ve věku 50 let.

Výzkumníci věnovali pozornost indexu tělesné hmotnosti (IMT). Tento parametr se určuje poměrem tělesné hmotnosti (v kilogramech) a druhé mocniny délky těla (v metrech). Při růstu 192 cm a váze 94 kg činí například IMT 25,4. Norma WHO činí 18,5 až 24,99 kg na metr čtverečný.

V průběhu průzkumu si vědci všimli, že zvýšení IMT z 27,5 na 29,9 souvisí se zvýšením rizika infarktu 2,64 krát. Při změně indexu z 30 na 34,9 se tato pravděpodobnost zvýšila již trojnásobně. Autoři průzkumu mají za to, že ukazatelé IMT jsou zjevným markérem rizika, a doporučují pacientům, aby sledovali jejich dynamiku celý život.