Ministr připomněl, že Praha byla osvobozena po pádu Berlína. Dodal, že zemřelo asi 12 tisíc sovětských vojáků, když osvobozovali Prahu. Vděční obyvatelé Prahy poté postavili Koněvovi pomník. „A pak nějaký starosta řekl, že radě předloží návrh o demontáži pomníku. Skutečnému osvoboditeli a zachránci města. Takový „Gauleiter“ místního měřítka. Prezident Miloš Zeman jako moudrý, zkušený a vzdělaný člověk řekl, že je to hanba. My samozřejmě prezidentovi děkujeme za jeho podporu. Doufáme, že po jeho projevu přijmou pražské městské úřady správné rozhodnutí, “ řekl Medinský.

„Ruský ministr kultury zřejmě naráží na fakt, že starosta Prahy 6 hodlá odstranit pomník osvoboditele vyhlazovacího tábora Osvětim. Jeho rozhořčení tedy plně chápu,“ odpověděl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na dotaz, jaká je reakce hlavy státu na slova ruského politika. Na doplňující otázku, zda tato odpověď skutečně vyjadřuje prezidentův postoj, Ovčáček odpověděl: „Samozřejmě.“

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyzval k omluvě ruského ministra kultury Vladimira Medinského, který přirovnal starostu Prahy 6 k nacistickému funkcionáři.

„Vyjádření ministra kultury Ruské federace nepovažuji za vhodné. Myslím, že omluva by pomohla uklidnit situaci,“ napsal Petříček.

Český prezident Miloš Zeman ve čtvrtek vyzval k uchování pomníku maršála Sovětského svazu Ivana Koněva v Praze 6, jejíž úřady trvají na odstranění památníku. Prezident to prohlásil během vysílání na TV Barrandov. „Doporučil bych ponechat pomník na místě,“ zdůraznil Zeman.

„Maršál Konev osvobodil nejen Prahu, ale také Osvětim (nacistický koncentrační tábor). Ti, kdo bojují proti památkám, jsou zbabělí. Památky nelze bránit,“ dodal.

Kromě toho prezident zdůraznil, že dne 9. května 1945 jednotky 1. ukrajinského frontu, kterým velel maršál Koněv, potlačily odpor jednotek SS, které se odmítly v Praze vzdát. Památník vlastní orgány Prahy 6. Jejich argumenty pro jeho přesun z veřejného prostranství, podle českého lídra, jsou vystaveny kritice. Skutečným důvodem je prý zájem vedení městské části o realizaci projektu výstavby garážového komplexu na náměstí Interbrigády, na kterém je pomník velitele postaven. Zeman dále zdůraznil, že v roce 1968, kdy do Československa vnikla vojska Varšavské smlouvy, byl maršál v pokročilém věku a nemohl již rozhodování o této události ovlivňovat. Navíc odmítl vysoké státní vyznamenání Československa. Zeman rovněž nevyloučil možnou ostrou reakci Ruska na snahu orgánů Prahy 6 odstranit památník Koněva z veřejného prostranství. O dalším osudu sochy Koněva budou rozhodovat zastupitelé 12. září.

Kauza maršála Koněva

Památník maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva, který se podílel na osvobození Prahy, čelí řadě útoků.

Socha slavného vojevůdce, stojící na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči, je opakovaně poškozována. Naposledy k tomu došlo dne 21. srpna, kdy vandalové polili památník barvou.

Vedení městské části pomník odmítlo očistit a zahalilo ho plachtou, což je podle městské části tím nejlevnějším způsobem, jak sochu ochránit. Starosta Ondřej Kolář (TOP 09) vyzývá ruskou ambasádu k dialogu o přesunu sochy.

Dříve v srpnu primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) rozhodl, že pamětní deska připomínající podíl Rudé armády v čele s maršálem Koněvem na osvobození Prahy od nacistů nebude po rekonstrukci navrácena na zeď Staroměstské radnice.

V červenci vedení radnice městské části Praha 3 oznámilo, že zvažuje možnost změny názvu ulice Koněvovy. Reagovala tím údajně na žádost zhruba stovky obyvatel Žižkova.

Protivníci maršála obviňují, že se údajně podílel na přípravě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Jak ale uvádí Velvyslanectví Ruské federace v Praze, archivní údaje jeho účast nepotvrzují. Maršál Koněv vzhledem k věku v době události už ve vedení sovětské armády nebyl a jediné, co ho s Československem spojuje, je podle dokumentu velení operacím při osvobozování Prahy v květnu roku 1945.