Většina příspěvků na sociální síti Twitter se nese v podobném duchu. Dotyční totiž naráží na výrok ruského ministra kultury Vladimira Medinského, který přirovnal starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře k vůdci regionální odbočky nacistické strany NSDAP. Dle nich je takový výrok nepřijatelný.

Ostré reakce českých politiků

Za tímto názorem si stojí například předseda ODS Petr Fiala. Ten se domnívá, že o tom, komu se bude stavit pomník, a zda bude i nadále zachován, by si měla rozhodovat daná země, které se to týká, sama.

„Je věcí každého národa, komu staví pomníky nebo čí pomník už nechce. Nikdo zvenku do toho nemá co mluvit. Vyhlášení ruského ministra je (nejen) proto zcela nepřijatelné. Ministerstvo zahraničí si má kromě omluvy předvolat i ruského velvyslance,“ píše ve svém komentáři.

​Kauzu si nenechal ujít ani bývalý prezidentský kandidát a senátor Jiří Drahoš. Ten se varovně ptá, co si ještě Češi nechají od Ruska líbit: „Ministr kultury autoritářského Ruska označil demokraticky zvoleného starostu Prahy 6 za nacistu. K tomu pochválil českého prezidenta, jak dobře zastupuje jejich zájmy. Co všechno si ještě máme od putinovského Ruska nechat líbit?“

​Se svým komentářem nezůstal pozadu také Jan Lipavský za Piráty. Ten se nechal slyšet, že „ostře protestuje proti slovům ruského ministra kultury Medinského a jeho poskoka Zemana“. „Medinský označil starostu Prahy 6 Koláře za nacistu. Zeman lokajsky přikyvuje. Nechte rozhodnout o osudu komunistického pomníku občany Prahy 6. Ať už na zastupitelstvu, nebo skrze referendum,“ vyzývá.

​K dalším aktérům, kteří se ke kauze vyslovili, byl například Pavel Telička či Miroslav Topolánek.

Telička ve svém příspěvku narážel na slova českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který pronesl, že by se slušelo, aby se ruský ministr starostovi za svůj výrok omluvil. Prý by to pomohlo uklidnit situaci. A co si o tom myslí bývalý diplomat Telička?

„V kauze ruské nehoráznosti vůči starostovi Prahy 6 Kolářovi je „doporučení“ @TPetricek o omluvě vhodné a nezbytné, avšak nikoliv postačující. Zejména pokud omluva nepřijde (a to nejspíš nepřijde). Ministr by měl připravit další diplomatické kroky. Udělá to?“ ptá se.

Topolánek se na vzniklou situaci díval poněkud z jiného úhlu pohledu: „Žiju na pomezí Bubenče a Dejvic, snad v každém domě Rus. Není to příjemné. Oni nejsou příjemní. A tohle už je nehorázné! Ta socha bohužel musí pryč, a rychle.“

Kauza ohledně sochy maršála Koněva

Památník maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva, který se podílel na osvobození Prahy, čelí řadě útoků. Socha slavného vojevůdce, stojící na náměstí Interbrigády v pražské Bubenči, je opakovaně poškozována. Naposledy k tomu došlo dne 21. srpna, kdy vandalové polili památník barvou.

Poškození sochy maršála Koněva vandaly vyvolalo v české společnosti řetězovou reakci. Starosta Prahy 6 Ondřej Kolář nejprve odmítl sochu vyčistit a vyzval k jejímu přemístění, například na pozemek ruského velvyslanectví v Praze, a později ji nechal zakrýt lešením a plachtou, i když ji skupina občanů dobrovolně vyčistila.

​Vedení městské části argumentovalo tím, že chce danou sochu tímto způsobem chránit před vandaly. Odpůrci tohoto kroku v tom však naopak viděli snahu odstranit maršála Koněva z povědomí občanů jako osvoboditele Prahy. Aktivisté několikrát plachtu ze sochy strhávali, ale radnice ji opakovaně na místo vracela.

Dříve v srpnu primátor hlavního města Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) rozhodl, že pamětní deska připomínající podíl Rudé armády v čele s maršálem Koněvem na osvobození Prahy od nacistů nebude po rekonstrukci navrácena na zeď Staroměstské radnice.

V červenci vedení radnice městské části Praha 3 oznámilo, že zvažuje možnost změny názvu ulice Koněvovy. Reagovala tím údajně na žádost zhruba stovky obyvatel Žižkova.

Protivníci maršála obviňují, že se údajně podílel na přípravě invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Jak ale uvádí Velvyslanectví Ruské federace v Praze, archivní údaje jeho účast nepotvrzují. Maršál Koněv vzhledem k věku v době události už ve vedení sovětské armády nebyl a jediné, co ho s Československem spojuje, je podle dokumentu velení operacím při osvobozování Prahy v květnu roku 1945.