Dlouholetý pracovník a ředitel statistického institutu IFOP Jerome Fourquet dochází na základě statistických údajů k předpovědi o rozpadu Francie jako jedné země a jednoho národa: Zatímco postavení a vliv kdysi zásadně důležité katolické církve ve Francii neustále upadají, mezi muslimskou komunitou naopak projevy náboženského cítění neustále posilují.

Narozdíl od příkladů jiné imigrace (Poláci. Arméni) se muslimové nejenom neintegrují, ale jejich fundamentalismus a segregace od většinové společnosti v dalších generacích posilují.

Údaje o procentuálním zastoupení muslimů v populaci jsou dramaticky podhodnocené.

Ramadán drželo v devadesátých letech 60 procent muslimské populace, dnes je to 71 procent.

V roce 2003 nosilo hidžáb 23 procent muslimských žen, dnes je to 35 procent.

Výbuchy brutálního teroristického násilí jsou jen jedna strana mince. Stranou veřejné pozornosti probíhá i terorismus "nízké intenzity" - nátlak na nemuslimy v muslimských oblastech, vandalství proti kostelům, synagogám a hřbitovům.

Jakmile je území vyčištěno od nemuslimů, zavádí se právo šaría, zejména vůči ženám. Nemuslimové se do takových oblastí buďto vůbec nevpouštějí, nebo je jejich pohyb přísně sledován.

Prosazování islámských předpisů chování často podporují muslimské drogové gangy, kterým to pomáhá při kontrole jejich území.

Čím více islámskou se nějaká čtvrt stane, tím horší jsou výsledky místního školství, tím větší nezaměstnanost a chudoba.

Francie se "udivující rychlostí propadá do etnokulturní heterogenity" a tento proces provází úpadek státní správy a systému sociální péče.

Nad knihou Jerome Fourqueta "Souostroví Francie"