Podle mnohých médií je v dnešní době významným faktorem při šíření spalniček, mimo jiné, obava rodičů, zda nechat své dítě očkovat. Důvodem ke vzniku obav z očkování je především nedostatečná informovanost dospělých. Proto jsme požádali Daniela Dražana, praktického lékaře pro děti a dorost z Jindřichova Hradce, který je zároveň členem České vakcinologické společnosti, aby nám vysvětlil, zda se ve své praxi setkal s případy následků očkování proti spalničkám. Ptali jsme se také, zda existuje pravděpodobnost, že budou tyto následky nebezpečnější než onemocnění samotné. MUDr. Daniel Dražan tvrdí, že MMR vakcína způsobuje vážné nežádoucí účinky jen velmi vzácně.

„Běžná je horečka. Horečka (z jakéhokoli důvodu) může způsobit febrilní křeče, tedy i MMR vakcína může způsobit febrilní křeče. MMR vakcína způsobuje 1 epizodu febrilních křečí na několik tisíc očkovaných dětí. Febrilní křeče nezanechávají trvalé nežádoucí účinky. Vakcína také může způsobit trombocytopenii (pokles krevních destiček),“ vysvětlil odborník. Doktor Dražan ale dodal, že takové riziko je asi 1:30 000, bývá mírné a v převážné většině případů se spontánně upraví. Podle lékaře je tedy samotná nemoc mnohem nebezpečnější. „Spalničky způsobují trombocytopenii (a jiné vážné komplikace) mnohem častěji. Zarděnky a příušnice také. MMR vakcína je velmi bezpečná a rizika vakcinace a těchto tří onemocnění nelze vůbec srovnávat,“ prohlásil lékař.

Připomeneme čtenářům, že spalničky jsou způsobeny virem, který se přenáší vzduchem. Po deseti až čtrnáctidenní inkubační době se projevují zánětem horních cest a jsou doprovázené silnou rýmou, kašlem a zánětem spojivek. Následuje také červená vyrážka na obličeji a v horní části těla. Podle serveru vakciny.net bylo pravidelné očkování proti spalničkám v České republice zavedeno již v roce 1969. Po několika změnách v schématu očkování byl v roce 1995 přijat současný typ očkování, tedy kombinovaná vakcína proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Komerční název soudobé vakcíny je MMR II.

Účinnost očkování

Sputnik se doktora Daniela Dražana dále zeptal, nakolik je očkování proti spalničkám efektivní v pokročilém věku. Jedná se jak o účinnost vakcíny u starších lidí očkovaných ve starším věku (tedy pokles účinnosti s časem) a o skutečné očkování starších lidí. Podle odborníka je očkovaní pro obě skupiny lidí vysoce účinné.

„Dvě dávky vakcíny poskytují 97% ochranu a dle literárních údajů je tato ochrana permanentní. V dnešní době se velmi diskutuje fenomén tzv. vyvanutí imunity, protože podle sérologických přehledů část dospělé populace nemá detekovatelné protilátky proti spalničkám. To s sebou přináší otázky na senzitivitu daného laboratorního testu. Také se ale ví, že spalničkami onemocněli i lidé prokazatelně očkovaní dvěma dávkami vakcíny,“ uvedl Dražan a vysvětlil to na příkladu „proočkovanosti“ celkové populace.

Podle doktora Dražana 97% účinnost vakcinace znamená, že i v případě, že účinnost s dobou neklesá, nejsou 3 % populace imunní, i když by byli všichni správně očkováni. Doplnil, že k tomu je potřeba připočíst další procenta dětí, které nejsou očkované z vůle rodičů, a dále pak děti, které se očkovat nemohou (těch je strašně málo, tudíž neohrožují kolektivní imunitu, ale naopak jsou nejvíce ohroženi klesající kolektivní imunitou). „Další tisíce dětí nejsou imunní, protože jsou očkovány jen 1 dávkou vakcíny (druhou dávku jsme si odsunuli na 4-6 let). Takto nám neimunní stále pomalu přibývají a práh kolektivní imunity byl bohužel v některých oblastech prolomen,“ zhodnotil situaci odborník.

Sputnik se zajímal také o to, jaká je pravděpodobnost selhání očkování proti spalničkám a je-li v tomto případě nutné zajistit dodatečnou vakcinaci. Doktor prozradil, že i správně očkovaný dospělý může onemocnět. „I z toho důvodu bychom měli dosahovat vysoké kolektivní imunity včasným očkováním dětí. Podle mého názoru vede k dosažení kolektivní imunity tato cesta: u dětí je potřeba co nejdříve (tedy v 1 roce věku) podat 1. dávku vakcíny + dřívější podání 2. dávky. Dospělí by si měli zkontrolovat dokumentované 2 dávky vakcíny a neočkovaní by si měli vakcinaci doplnit. Vyšetřování protilátek dospělým k zjišťováním individuální imunity podle mého názoru nemá žádný význam,“ prohlásil Daniel Dražan.

Rizika očkování a jeho vyloučení

Rovněž jsme se dotázali na to, jaká skupina lidí spalničkami nejvíce ohrožuje obyvatele ČR. Podle odborníka Česko nejvíce bezpochyby ohrožují lidé, kteří nerespektují platná doporučení, a to především rodiče dětí, kteří nenechají své potomky očkovat podle platného očkovacího kalendáře. „Tím vystavují riziku jednak své dítě, jednak snižují kolektivní imunitu a usnadňují vznik epidemií (zvyšují tedy riziko i pro jiné osoby, než jen pro své vlastní dítě),“ dodal Daniel Dražan. Naopak nejvíce ohroženou skupinou jsou podle jeho zkušenosti lidé, kteří se nemohou očkovat. Jde především o nejmenší děti a děti (i dospělé) se závažnými onemocněními (například onkologickými), jež jsou ve vysokém riziku závažných komplikací spalniček (i jiných onemocnění).

Jeho slova potvrzuje i zakladatelka spolku rodičů Rozalio, Martina Suchánková. Ta tvrdí, že přímé riziko nežádoucích účinků se velmi liší v individuálním posuzování. Přitom podle ní existuje vyšší riziko pro zdravotně stigmatizované osoby, pro pacienty, kteří trpí závažným onemocnění, pro ty, jež měli na předchozí očkování nežádoucí reakci, ale i pro ty, kteří mají alergii na látku, jež je ve vakcíně obsažena, nebo pro ty, kteří jsou očkováni v době akutního onemocnění. Martina Suchánková uvádí, že bohužel v mnoha takových případech je vakcína aplikována a z toho plyne i obava rodičů. 

„U nemoci život ohrožující, velmi závažné, vyskytující se ve vysokém počtu, je samozřejmě benefit pro pacienta vyšší a rizikovost nižší než u nemoci, která se dá dobře vyléčit a není bezprostředně ohrožující nebo se vyskytuje v nízkém počtu. A to mnozí rodiče dělají,“ řekla Suchánková. 

Proto by podle ní měl stát v té souvislosti aplikovat spíše individuální přístup: „Máme-li brát zřetel na každé jednotlivé dítě, měl by systém být volnější, měl by nabízet alternativy, možnost volit individuální očkovací plán. Bylo by to nejvíce prospěšné právě pro zdravotně stigmatizované děti, na které striktní uplatňování jednotného systému nejvíce negativně dopadá.“

Problém nedůvěry k očkování podle obou odborníků lze vyřešit například lepší informovaností z ověřených zdrojů. „To je velmi obtížná otázka. Kdybychom na ni znali odpověď, celý problém by byl vyřešen. Podstatou je kvalitní vzdělávání na všech úrovních a snaha zabránit šíření zavádějících až klamavých informací různými mediálními kanály,“ řekl závěrem doktor Dražan.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce