Dubljanský pracuje od roku 2000 na rakouské univerzitě v pracovní skupině zkoumající paleoklima, vědci z jeho skupiny sbírají vzorky stalagmitů v jeskyních nacházejících se v různých světadílech za účelem jejich izotopické analýzy.

„Bereme zdánlivý kámen (jehož stáří se odhaduje na tisíce až statisíce let), rozřežeme ho, zkoumáme růstové krápníkové vrstvy a můžeme zjistit informace o klimatu (minulosti), protože růstové vrstvy rostou z vody, která padá jako srážky na zemský povrch a ve složení uhličitanů vrstvy zaznamenávají izotopové složení atmosférické vlhkosti. Na základě toho můžeme vyvodit závěry o cestách přenosu vlhkosti, teploty atd. Tyto údaje mají mimořádnou hodnotu pro ověřování klimatických modelů,“ řekl vědec novinářům.

Abychom pochopili to, co se bude dít s klimatem v budoucnosti, klimatologové vytvářejí takzvané globální cirkulační modely, vysvětlil Dubljanský. Nyní existuje asi deset takových nejsložitějších modelů, které jsou zpracovávány celými ústavy a vyžadují obrovské výpočetní kapacity.

Podle jeho slov problém spočívá v tom, že vědci nevědí, jaký model je adekvátní a jaký chybný. Aby to bylo možné zjistit, model „běží“ v opačném směru v čase – je simulována minulost a získané údaje jsou srovnávány s přírodními archivy, uvedl Dubljanský.

Takovými přírodními archivy jsou stalagmity – krápníkové minerální útvary rostoucí ze dna jeskyní. Pomocí urano-thoriové analýzy je možné s vysokým stupněm přesnosti (na desetiletí a roky) určit datum vzniku stalagmitu a délku jeho života s hloubku datování do půl milionu let, řekl vědec.  

Této práci se věnují stovky vědců na světě, ale na území Ruska byly takové výzkumy prováděné skupinou vědců z rakouské univerzity uskutečněny pouze na Uralu, Altaji a Sajanách, řekl Dubljanský. Byly zkoumány také vzorky stalagmitů v jeskyních Abcházie. Uvedl, že by měla být rozšířena oblast zkoumání stalagmitů v jeskyních v různých oblastech Ruska a především na Krymu.

Práce financuje Univerzita Innsbruck. Dubljanský uvedl, že mu pomáhají vědci a speleologové z  Krymské federální univerzity. Prvními výsledky spolupráce jsou dvě vědecké publikace. Vědci si prohlédli o rok dříve odhalenou jeskyni Tavrida a ohodnotili její geomorfologii. Uvedl, že jeskyně je unikátní, ale krápníkových útvarů je v ní málo, proto bude zajímavá především pro paleontology a mikrobiology.