Tento článek vychází v sobotu večer a klade si za cíl předvést Česko „jinak“…

7. místo – kámen či kov změněný ve zlato (lapis philosophorum neboli „kámen mudrců“)

Češi rádi vyčítají Rusům sovětskou okupaci v roce 1968, která se protáhla na 20 let. Habsburská nadvláda („německá“) trvala bezmála 400 let, tzn. dvacetkrát déle. Za čtyři sta let se pravda stihlo vymyslet mnoho různých vypečených špumprnáklí. Konkrétně: císař Rudolf II. byl jediným z Habsburků, který vládl svému mocnářství z Prahy. O tomto panovníkovi se s obdivem také říká, že měl rád umění a jeho dvůr měl dveře otevřené různým hvězdopravcům, umělcům, kejklířům, alchymistům i šarlatánům. Mezi odvěké sny lidstva patří touha po majetku. Jmění se dá dobře vyjádřit ve zlatém ekvivalentu. Jinými slovy je „strašně moc velice výborné“ vlastnit zlato; v tuto dobu zlato podražilo a na Londýnské burze se trojská unce nabízí za 1506 dolarů, což je za poslední léta cena nadprůměrná. Pokud zlato není, nezbývá než jej falšovat či se jej pokusit uměle vyrobit. A tak se rudolfínští alchymisté snažili o sto šest. Jejich dílo se nevyvedlo, což je dobře. Kdyby se každý šutr mohl změnit ve zlatou cihlu, zlata by bylo tolik, že by zcela ztratilo svou cenu. Neúspěšní alchymisté proto nemají na svědomí inflaci. 

6. místo – kvadratura kruhu

Námi dotázaní chodci měli s kvadraturou kruhu určitý problém. Vesměs si představovali proces, kdy se z kruhu stane čtverec. Bylo by to zajímavé, kdyby kruh získal rohy, že ano. Reportér Sputniku si to původně myslel taky. Avšak kvadratura kruhu je prý problém antické matematiky, jehož neřešitelnost se potvrdila v 19. století. Čili až do 19. století, „století páry“, lidé (i u nás) běhali s kružítkem a s pravítkem a snažili se sestrojit kruh i čtverec o stejném obsahu. Zadání úkolu zní: „K danému kruhu zkonstruujte čtverec o stejném obsahu pouze za užití pravítka bez stupnice a kružítka.“ Závěrem k tomuto odstavci. Pro laika je kvadratura kruhu něco jako špičatost koule. Francouzská Akademie se již roku 1775 usnesla, že „zaručené“ zprávy o řešení kvadratury kruhu nebude ani posuzovat. Pokud vám domů přijde návštěva a vy ještě nemáte hotovou večeři, zaměstnejte návštěvníky třeba kvadraturou kruhu. Vše pak klidně stihnete. Dodáváme, že také v rámci rudolfínského okultismu byl znám princip přeměny kruhu na čtverec. Mimochodem, o hranatém míči uprostřed pole vlčích máků zpívá Lucie Bílá (píseň Čarodějka, pozn. autora).

5. místo – elixír věčného života (mládí)

Je třeba rozlišovat mezi životem navěky a obvyklou délkou života, po kterou by si však člověk dokázal zachovat „mládí“. Kámen mudrců, kvadratura kruhu i elixír mládí (věčného života) patří mezi ty problémy alchymistů, že být rudolfínská doba dnes, EU by jistě na tyto perspektivní směry vyčlenila ve svých prioritních osách dotace. Takovýto elixír je popsán v divadelní hře s názvem Věc Makropulos, již napsal český spisovatel a dramatik Karel Čapek. Jedna z postav hry, zpěvačka Emílie, má být dcerou rudolfínského lékaře, jenž vyvinul pro Rudolfa elixír mládí, který vyzkoušel na dceři. Jaké by to bylo, kdyby Češi darovali civilizaci věčný život, věčné mládí? K dokonalosti by už chyběl jen Diův roh hojnosti. Ale i zde má česká kultura vlastní vynález: „ubrousku-prostři-se“.

4. místo – „Dvanáct do tuctu“

Čeština je vynalézavý jazyk. Krásně o ní hovoříval bavič Luděk Nekuda. Čeština má mnoho zajímavých přísloví, rčení. Jedním z nich je nadepsána kouzelná kniha pro všechny, byť je nazvána: „12 do tuctu – magazín pro děvčata“ (1965). Zaměříme se na rčení „dvanáct do tuctu“. Možná by se dalo vysvětlit jiným českým rčením: „jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet“. Tímto jazykem jsou v současnosti psány reakce na grantové výzvy. Musí být popsáno mnoho stránek papíru, aby pokud možno nikdo naprosto nic nepochopil a grant mohl být realizován. Jestli je nějaký národ schopný vyrobit dvanáct párů bot do tuctu, pak jsou to Češi.

3. místo – „Nápoj lásky č. 10“ 

Recept na tento nápoj má Karel Gott: „Nápoj lásky číslo deset znám, / mám recept podej džbán, / kapky deště vsákne zem / já blázen jsem, když je hledám. / Nápoj lásky číslo deset / Poslední teď šanci mám.“ Mezi zajímavosti patří fakt, že nám Američané „ukradli“ tolary, které změnili na dolary. „Vyfoukli“ nám i nápoj lásky č. 10. Aby vše zamaskovali, v Hollywoodu natočili roku 1992 film s názvem Nápoj lásky č. 9. Když se prezident ČR vyjadřoval k jistému otravnému plynu, který se měl vyrábět i na území ČR, možná šlo o nedorozumění. Třeba měl na mysli Nápoj lásky č. 9 (10, …?). Avšak řečeno bez špumprnáklí – nebylo by to krásné umět z Česka exportovat do celého světa elixír lásky? Zpěvačka Lucie Bílá, rovněž našinec z Česka, má ještě zajímavější recepis na lásku (píseň Čarodějka): „Na kapkách vína, těch, co zbyly ve sklenkách / musíš dusit výří dráp. / Inkoustem to přichutit, / vosí hnízdo v tom pak mít, / na který jsi ráno šláp‘ […] Udělej vývar z vytřeštěnejch pohledů, / který jen ty můžeš mít. / V pološeru bez kontur / Přidej likér z nočních můr / Aspoň týden má to vřít. / Pak to musíš hned pít...“

2. místo – Cimrmanovy vynálezy

Při pátrání po webu o Cimrmanových vynálezech se nám zalíbil následující: Univerzální ptakopysk – uměle vyšlechtěné zvíře o velikosti ratlíka. Vypadá jako normální ptakopysk. Denně snáší 1–2 vejce, dává až 0,5 litru acidofilního mléka. Je všežravec. Z jeho střev se dělají dietní párky. Jeho maso je čerstvé a sádelné jako maso kachní. Poskytuje jemnou angorskou vlnu. Jeho kůže se hodí k výrobě dámských bot. Má schopnost regenerace. Tímto vynálezem, byť jen v lehké formě „light“ se inspiroval Jan Werich v písni o Cecílii: „Ale zrovna nedávno jsem byl na brigádě a co vidím, / Cecílie tam dojí krávu vzhůru nohama. / Povídám, Cecílie, co to je za nápad dojit krávu vzhůru nohama? / A ona povídá, to je zlepšovák, / Já chci, aby ta smetana z toho vemene vyšla ven první...“ //

1.místo – Amarouny 

V Československém vědecko-fantastickém seriálu Návštěvníci lidé z budoucnosti pokud „vařili“, tak tím způsobem, že si připravovali samy-se-dělající instantní Amarouny. Vypadaly pořád stejně jako krychle želé, ale chuť měly jakou si račte přát. Tento nápad, v byť méně dokonalé podobě, je užíván nyní na Mezinárodní orbitální stanici (ISS). Zatím nás Čechy může jen mrzet, že když jsme tak světoví a tolik vynálezů jsme světu dali, že z nás neudělali partnery prokazatelně rovnocenné. Možná udělala chybu Helena Růžičková ve filmu Slunce, seno a pár facek. Díky ní si o nás teď třeba myslí, že všichni „chlapi tu máme místo mozku z piva kostku“… Jiná česká hláška ale uklidňuje: „Bude líp!“

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce