Okamura zaznamenal v Německu krizi ve využití větrné energie. Kvůli nevoli obyvatelstva totiž dochází ke zpomalení výstavby větrných elektráren.

„Už i v Německu poznávají, že některá opatření ekologických fanatiků přírodě škodí, než aby jí pomáhala,“ píše Okamura.

Němcům především vadí možné zdravotní riziko, které mohou způsobovat takzvané infrazvukové emise turbín. Kromě toho existuje i problém s vytvořenou přebytečnou elektřinou. Kvůli odporu obyvatel se proto může odložit rozšíření větrných elektráren Ketzin 1 a Ketzin 2 u města Nauen, vzdáleného asi 50 kilometrů od Berlína. Zde více než 200 turbín produkuje elektřinu pro zhruba 20 tisíc lidí.

Němcům se nelíbí, že se větrné elektrárny staví blízko obytných zón a že tak mohou narušovat běžný život. Kromě toho turbíny narušují i život ptáků. V Bavorsku místní vláda proto zavedla pravidlo 10H, podle kterého turbína musí být vzdálená od obydlí minimálně desetinásobek své výšky. V současné době podle německých úřadů odpůrci blokují výstavbu zhruba 300 turbín s kapacitou více než 1200 MW.

Výstavbu komplikuje i armáda, neboť turbíny se musí nacházet 10 až 15 km od vysílačů, aby nerušily signál.

„Čili mnohdy fanatičtí radikální ekologové přírodě paradoxně škodí stejně tak, jako někteří radikální revolucionáři škodili obyčejným pracujícím – třeba když bolševici způsobili hladomor v Rusku,“ poznamenal Okamura.

Okamura dále upozorňuje na zkušenosti České republiky, kdy se solární elektrárny stavěly na zemědělské půdě.

„Představte si naši krajinu po dvacetinásobném zvýšení výkonu solárních a větrných elektráren. Zemědělská půda plná solárních panelů a tam, kde nebudou soláry, tam se bude pěstovat kukuřice do bioplynek. Výsledkem bude nedostatek energie a obrovský růst její ceny a devastace krajiny a zemědělské půdy,“ uvedl.

Energetický problém Německa

Bývalý člen Spolkového sněmu za stranu Zelených, Reiner Priggen, který nyní působí jako hlavní lobbista pro větrnou energii v Asociaci obnovitelných energií, označil situaci za katastrofickou.

„Máme nejnižší tempo růstu za posledních dvacet let, zatímco vláda tvrdí, že plně podporuje a snaží se naplňovat cíle Pařížské klimatické dohody,“ prohlásil.

V první polovině letošního roku bylo v Německu postaveno pouze 35 nových turbín s kapacitou 280 megawattů, což představuje osmdesátiprocentní propad ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Přitom i rok 2018 zaznamenal pokles v zavádění větrných elektráren. Pokud loni byla navýšena kapacita o přibližně 2800 megawattů, tak v roce 2017 to bylo 5000 megawattů.

Hrozí proto, že Německo nedokáže naplnit svůj závazek – odchod od jaderné energie do roku 2021 a od uhlí do roku 2038. Podle Okamury se ale jedná o iracionální agendu.

„Požadavek nahradit během několika let uhelné elektrárny obnovitelnými zdroji je ideologický fanatismus a nesmysl. V uhelných elektrárnách se v minulých letech investovalo do zásadní modernizace provozu a jejich negativní dopad na ovzduší byl minimalizován. Přesto na základě klimatické doktríny EU mají být zlikvidovány,“ zdůraznil.

„A co kdyby radši Greta Thunbergová a studenti, kteří stávkují za klima, místo demonstrací v době výuky šli raději vysazovat stromky?“ poznamenal.