V uplynulém týdnu média hovořila o soše maršála Koněva, který vytváří potřebu řešit situaci na mezinárodní úrovni. Počkáme, jaké novinky postupně získáme. Zatím několik ohlédnutí za souvislostmi.

Pokud obnažíme problém na samotnou dřeň, pak si lze všimnout následujícího paradoxu: maršál Koněv je osvoboditel z roku 1945. Otázkou zůstává, jakou roli sehrál v roce 1968 (invaze vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR). Zřejmě nijakou závratnou, byl již důchodce.

Aby socha vojevůdce Koněva mohla z Dejvic zmizet, což by si evidentně přál starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, je nutné, aby současný mainstream převrátil naruby přímo rok 1945. Právě proto se mainstream nyní nejen v ČR, stůj co stůj, snaží ukrást Sovětskému svazu (SSSR) vítězství ve druhé světové válce tak, že se snaží splácat dohromady nacismus a sovětský socialismus. Reportér Sputniku se na toto téma ptal osobně tiskového mluvčího Hradu, pana Jiřího Ovčáčka, který tyto dva fenomény zřetelně neoddělil – rozhovor s Jiřím Ovčáčkem na Hradě jsme vám přinesli obrazem i zvukem. A bychom se vyhnuli osobnímu hodnocení, prosíme, zhlédněte video s rozhovorem a sami si případně vytvořte obrázek. Autor tohoto článku soudí, že pokud se toto oddělení dvou typů totalit neprovede, nahrává to vše Ondřejovi Kolářovi, který si upevní pozici v otázce odstranění vojevůdcovy sochy z Dejvic.

„Německý nacismu je něco jiného než sovětský socialismus. Koněv není nacistou.“ (Stanislav Novotný)

„Německý nacismus nerovná se sovětský socialismus“ – o tomto nazírání věci jsme nedávno debatovali s bývalým policejním prezidentem Stanislavem Novotným. I tento náš rozhovor můžete zhlédnout na facebookové stránce Sputniku. Výsledné video vzniklo na základě debaty, která se točila kolem toho, že nacisté se snažili vyhladit neárijce, a to na rasistickém principu: z lidské kůže vyráběli užitkové předměty a páchali genocidu vyplývající z doktrinálního přesvědčení, že jsou Němci Bohem vyvolenou rasou. Na opascích měli přímo napsáno „Gott mit uns“.

SSSR na druhou stranu koketoval, resp. ve 20. letech 20. století, s myšlenkou světové revoluce (od 30. let se SSSR aktivního vývozu revoluce vzdal). Onu revoluci měly provést komunistické strany toho kterého státu. Šlo o svržení bohaté vrstvy, která si dle přesvědčení komunistů měla historicky nakrást majetek (výrobní prostředky) a která měla vykořisťovat „poslušné“ masy lidí. Komunisté tvrdili, že vrstva boháčů se bude socialistické revoluci aktivně bránit, proto je nutné vést proti ní dočasný teror, a to všemi prostředky. Poté měla dělnicko-rolnická masa zvítězit a vytvořit světovou platformu, která sama sebe bude organizovat a řídit. V této komunistické fázi měly historické státy odumřít a planeta měla být obydlena šťastnou vrstvou rovných si lidí. Jedno z komunistických hesel: „Ti, kteří byli včera ničím, se dnes stanou vším!“ Tuto vizi vlastně rozvíjí i vědeckofantastický román Ivana Jefremova, který nese název Mlhovina v Andromedě. Sovětský socialismus je adaptací náboženství – lidé jsou si rovni. 

Naproti tomu nacisté prováděli v praxi holokaust. Plánovali vyvraždění Slovanů. Rozpoutali druhou světovou válku. Pakt Ribbentrop-Molotov byl uzavřen v době, kdy byly ostatní státy Evropy (hlavní hráči: GB, FR, IT) s Hitlerem domluveny, viz tzv. pakt čtyř. Bývalý policejní prezident vše stručně shrnul. „V obou případech šlo o totalitní režimy“. Režimy to však nebyly stejné. Značka „rovná se“ mezi ně nepatří. 

Maršál Koněv by neměl být dáván do souvislosti s rokem 1968, rozhodně ne jeho socha v Dejvicích, která odkazuje k roku 1945.

Pokud jde o rok 1968, nikdo tu neobhajuje invazi SSSR spolu s jeho spojenci do Československa. Současné stanovisko RF zní, že k tomuto zásahu nebyl důvod a že to bylo špatné řešení.

Pro vaši zajímavost: V roce 1967 vznikl britský film, jehož název v originále zní Billion-Dollar Brain. O SSSR se říká, že Leonid Brežněv nesprávně vyhodnotil situaci v ČSSR. Sověti provedli invazi do Československa, aby zde zabránili „kontrarevoluci“. Tehdy i nyní se tomu v ČR „smějí“, protože „tu přece žádná kontrarevoluce nebyla“.

Onen britský film, roli agenta Harry Palmera ztvárňuje Michael Caine, rozehrává scénář, kterak se „soukromá“ armáda v USA vedená smyšleným generálem Midwinterem pokouší z důmyslného počítačového štábu v USA naplánovat revoluci v zemích SSSR. Součástí plánu je i zverbování místních kontrarevolucionářů. Sovětská armáda (SA) má být dále otrávena bojovými látkami vyvinutými v britské laboratoři v Porton Downu, nyní dobře známé kvůli aféře „Novičok“. V tomto filmu také zazní zmínka o Praze. Minimálně jeden z agentů se v Praze vyskytne v roce 1945, dle jeho slov „vyčkává, jak vše [válka], dopadne“. 

Film Mozek za miliardu dolarů byl natočen rok před pražskými událostmi z roku 1968. Je zakončen scénou, kterak americká vojska provádějí pokus o invazi do Lotyšska. Invazi poté zastavují sovětské bombardéry. Film rozhodně stojí za zhlédnutí. Myšlenka kontrarevoluce, pokud nenapadla nikoho v ČSSR, rozhodně napadla minimálně britské tvůrce či Hollywood.

Závěrem: Snad nenadejde doba, kdy bude plně rehabilitován nacismus, proti kterému maršál Koněv jako člověk i voják bojoval.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce