„Nebojím se tlaku. Jsem přesvědčena, že je potřeba pokračovat v dialogu se zeměmi visegrádské čtyřky. To je region, který je mi blízký a kterému rozumím,“ sdělila svůj názor Jourová.

Zároveň přiznala, že její dosavadní práce, kterou vykonávala, nebyla tak politicky náročná.

První cesty do Maďarska a Polska

Co se týče její nové pozice, oznámila Jourová, že má v plánu vykonávat ji jinak, než její předchůdce Timmermans. Právě ten nebyl mezi vládami zemí příliš oblíbený. Svůj kritický postoj na jeho adresu vyjadřovali nejen premiéři Polska a Maďarska, ale rovněž i předseda vlády Andrej Babiš, který tvrdil, že Timmermans byl vzdálen realitě postkomunistických zemí střední Evropy. Jourová prohlásila, že nehodlá být „druhý Frans Timmermans“ a věci bude řešit podle sebe. Co se týče jejích prvních destinací, sdělila Jourová, že její první destinace budou Maďarsko a Polsko.

„Evropa není bojiště. Evropa je pro mě dialog a vysvětlování, vnímání se navzájem. Já mám respekt k názorům oponentů, takže si ráda vyslechnu názory kohokoli, ať už je to maďarská strana či polská nebo kdokoli další,“ sdělila eurokomisařka.

Při jednání s von der Leyenovou byly tématem dvě nabídky. První z nich byla funkce místopředsednická, jejíž součástí by byl dohled nad hodnotami EU a transparentností. V druhé by šlo o ekonomicky zaměřené portfolio. Sama Jourová považuje získání funkce za nemalý úspěch, a to i přesto, že předseda vlády Babiš vyjadřoval původně svůj zájem o ekonomickou oblast.

Rozdílné názory s premiérem

Co se týče potenciálních rozdílných názorů s premiérem Babišem, může jít například o systém voleb do Evropského parlamentu. Tato problematika totiž spadá právě do kompetencí Jourové. Jde o to, že ve volbách, které proběhly letos v květnu, využívaly evropské politické strany princip tzv. spitzenkandidátů, kdy v případě vítězství, a také na základě dosavadní praxe, jsou lídři evropských politických frakcí současně kandidáty na předsedu Evropské komise. Například Andrej Babiš se však vyjádřil, že tento princip v budoucnu používat nechce.

„Tak, abychom řekněme do dvou let měli jasněji o tom, jak se bude volit a jak bude posílena demokratická legitimita Evropské unie,“ dodala k tomuto tématu Jourová.

V neposlední řadě považuje komisařka za důležité téma transparentnosti unijních úřadů. Myslí si, že může přiblížit lidem fungování EU, které bylo dosud poněkud odtažité. „Aby lidé věděli, když přijde Evropa s nějakým legislativním návrhem, jak moc to bylo lobbováno, kým a jakou cestou. Já si myslím, že tam máme určité dluhy, že bychom měli být transparentnější,“ dodala závěrem.

Během konference v Bruselu informovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová o složení svého týmu eurokomisařů. Věra Jourová získala post místopředsedkyně nové Evropské komise, ze sousedního Slovenska jmenovala von der Leyenová Maroše Šefčoviče na post svého místopředsedy.