Jeskyně na ostrovu Galindez, na kterém se nachází ukrajinská stanice Akademik Vernadskij, byla objevena již během prvních antarktických výprav.

„Měla vchod z opačné strany pobřeží od stanice, pod vrcholkem ledovce. Ukázalo se ale, že se před několika lety tento ledovec posunul z místa, do oceánu, tím byl vchod zavalený,“ sdělili na ministerstvu.

Vedoucí 24. výpravy Ihor Dikij se přiznal, že se to nepovedlo hned.

„Bylo několik nepodařených pokusů najít jeskyni ze strany průlivu Penola. Ale v ledovci ze strany staré britské základny Vordeho jsme měli štěstí, našli jsme vchod do ztracené jeskyně,“ řekl.

Celková šířka koridorů třípatrové jeskyně činí přibližně 200 metrů, je tu řeka pod ledem a dvě jezera. Vědci také objevili ptačí pero, které určitě nepatří tučňákovi. Vzorky pro výzkum již byly odeslány na Ukrajinu.

Stanice Akademik Vernadskij funguje od roku 1996. Byla založena v roce 1953 na ostrově Galindez britskými průzkumníky a pojmenována po Faradayovi, později byla předána bezplatně Ukrajině.

„Ledozemětřesení“ v Antarktidě 

Vědci Chicagské univerzity v Antarktidě zaznamenali noční „ledozemětřesení“ – seizmický jev, jehož původ zatím zůstává neznámý. Informuje o tom Science Alert.

V průběhu australské letní sezóny (od listopadu 2016 do ledna 2017) vědci nainstalovali dva seismografy na dvou různých místech šelfového ledovce McMurdo ve vzájemné vzdálenosti 20 kilometrů. Tato místa byla označena jako „suchá“ a „mokrá“ stanice v závislosti od charakteristických procesů tání. V průběhu dne na „mokré“ stanici vlivem slunečního svitu vznikly louže z kyprého povrchního ledu.

Ukázalo se, že každou noc v oblasti „mokré“ stanice seismografy registrují stovky a tisíce otřesů přírodního původu o trvání necelé sekundy. Vědci poprvé registrují „ledozemětřesení“, které je závislé na denní době a podle předpokladů jsou spojené s procesy tání na šelfovém ledovci.

K vysvětlení jevu vědci navrhli hypotézu, podle které se v noci led pod roztátou vodou ochlazením smrskává a voda zamrzá a rozšiřuje se. To deformuje vrchní vrstvu, která nakonec praskne. Následující pozorování by měla potvrdit nebo vyvrátit tuto verzi.