„Huntingtonovy myšlenky jsou natolik nosné, že si umím představit, že to uživí i celou univerzitu, viz Institut světových civilizací v Moskvě.“ (PhDr. Petr Hampl, Ph.D.)

„Díky své vojenské dominanci je Západ schopen své vlastní problémy vyvézt kamkoli do světa a způsobit nové problémy právě tam…“ (PhDr. Petr Hampl, Ph.D.)

Sputnik: Proč jste se rozhodl iniciovat, pane doktore, Českou společnost pro civilizační studia, která vychází z koncepce střetu civilizací, již světu představil Samuel Huntington?

Petr Hampl, Ph.D.: Záměr vznikl v roce 2017. Huntington teď není v ČR moc populární ve smyslu mainstreamu. Je vlastně někde na pomezí toho, o čem se dnes oficiálně ještě dá veřejně přemýšlet. Obecně vzato u nás klesá míra svobody, o některých věcech už není možné diskutovat.

Koncepce střetu civilizací se stala do jisté míry obětí utužení nejen akademických poměrů. Toto byl důvod, proč jsme se s kolegy rozhodli založit vědeckou společnost, která by podrobovala výzkumu události, ke kterým dochází na hranicích civilizací. V epicentru našeho zájmu nejsou jen konflikty. Jevy na dotyku kultur jsou samy o sobě zajímavější a barevnější. Nicméně celkově vycházíme z Huntingtonovy koncepce 8 civilizačních okruhů. Snažíme se to rozpracovávat.

Naše společnost je dnes mimo oficiální univerzitní svět, přesto u nás působí hned několik profesorů: profesor Kolíbal, zabývající se systémovými věcmi, profesor Keller, který je dnes asi nejvýznamnějším českým sociologem, docent Žantovský, expert na mediální studia. Dotyční jsou významnými akademickými kapacitami. Co mají společné? Buď již nemohou působit na českých univerzitách, a pokud ještě ano, nejsou tam dvakrát vítáni. Nesmí do České televize a vesměs nejsou přijímány ani v tuzemském mainstreamu. Také nám šlo o to, abychom vytvořili prostor, kde by se dalo svobodně diskutovat o těchto záležitostech (koncepce Huntingtona, pozn. aut.). Šlo nám o to, aby se sešli chytří a vzdělaní lidé, aby se nemuseli ohlížet na to, zda je jejich debata „politicky korektní“. Roste pak šance, že se disputace něčeho kloudného dobere. Takto naše společnost již nějakou dobu funguje.

Jaké máte konkrétní výstupy z Vaší činnosti?

Větším výstupem byla například konference, která proběhla v loňském roce. Konference měla podtitul: „20 let od smrti Samuela Huntingtona“. Hlavní tezí byla otázka, nakolik se jeho předpovědi naplňují. Vše probíhalo pod záštitou prezidenta republiky. Svého zástupce poslal i Václav Klaus. Akce byla na výborné úrovni. Dokonce jsme z kapacitních důvodů museli odmítnout některé zájemce z řad veřejnosti, nicméně je potěšující, že jsme nezůstali bez povšimnutí. Lidé byli ochotni přijít a celý den poslouchat dlouhé akademické debaty a přednášky. Z konference vznikl sborník. Paralelně s tímto vším pořádáme semináře. Občas se objeví nějaká naše publikace.

V Rusku (v Moskvě) mají VŠ, která nese název Institut světových civilizací. Tento institut vychovává mládež k tomu, aby si uvědomovala, že tu jsou civilizační okruhy, které musí mezi sebou spolupracovat. Je to dle vás produktivní myšlenka? Plánujete něco podobného?

Podle mě je to myšlenka skvělá. My tu nic takového však neplánujeme, nejsou na to k dispozici prostředky. Již jsem naznačil, jak se k nám chovají ministerstva, akademické prostředí, velká média – považují nás za něco nežádoucího. Bohatě stačí, že sám Huntington si od mainstreamu vysloužil nálepky jako xenofob, islamofob, fašista, extrémista, racionalista a nevím co ještě… Všechny tyto atributy (a další) lze geniálnímu Huntingtonovi (právem/neprávem, pozn. aut.) připsat; také jeho odpůrci akceptují jeho výjimečnost [, jež umožňuje traktovat Huntingtonův význam úzce i široce…]. Dokonce spíše než mít přímo huntingtonovskou školu, bylo by snad ještě lepší, kdyby se na každé škole o Huntingtonovi učilo. Huntingtonovy myšlenky jsou však natolik nosné, že si umím představit, že to uživí i celou univerzitu (viz Institut světových civilizací v Moskvě, pozn. aut.).

Kdybyste měli možnost spolupracovat s oním ruským institutem, šli byste do toho?

Jednoznačně.

Proč je Huntington pořád aktuální?

Všiml si začínajícího trendu, že vznikne napětí mezi civilizačními okruhy. Předpověděl konflikt na Ukrajině. Předpověděl konflikt na Balkáně, předpověděl konflikt mezi islámem a Západem. Západ viděl jako slabší. Některé věci se nenaplnily. Huntingtona by možná dnes překvapilo, s jakou rychlostí probíhá islamizace Západu. Huntington uvažoval, že by se čínská a indická společnost (civilizace) mohly spojit s islámským světem proti Evropě. Ukazuje se, že je to naopak. Evropa s islámským světem se spojily proti dvěma výše jmenovaným. Základní myšlenka se potvrdila: existují civilizační okruhy, které buď spolupracují, nebo vytvářejí vzájemné napětí.

Huntington hovoří o Rusku jako o samostatné civilizaci. Mohl byste okomentovat rusko-české vztahy v perspektivě?

Souhlasím s tím. Jinak patřím do lehce nadpoloviční většiny obyvatel ČR, která soudí, že bychom měli mít s Ruskem lepší vztahy, než jsou ty, které vidíme dnes. Slovanskost nás trochu propojuje. Když se podívám do Srbska, konstatuji, že jeho vztahy s Ruskem jsou ještě vřelejší. Je to dáno i náboženstvím, jehož příbuznost je možná daleko významnější než jazyková. Zde měl Huntington zejména pravdu. Jinak je dnes taková situace, že neočekávám, že by se současné Rusko angažovalo kvůli desetimilionovému národu někde uprostřed Evropy. V moderních poměrech si Češi budou muset poradit sami.

Huntington hovoří o tom, že střet světů tkví v nekompatibilitě náboženství. My tu ale přece máme všude snad světské státy v Evropě…

Nejde ani tak o náboženství v tom smyslu, že chodíme do kostela. Ale o tradici, v níž jsme vychováni. Ona výchova určuje civilizační příslušnost. Historické bitvy třeba proti Turkům nevybojovali lidé nutně hluboce věřící. Možná ani všichni nechodili do kostela a část z nich třeba neznala ani nic z Bible, ale počítali se za část západního civilizačního okruhu, počítali se za část křesťanstva. Domnívám se, že v tomto smyslu zatím stále ony civilizační okruhy fungují. Katolíci, protestanti a ateisté – jsou třemi významnými dominantami našeho západního křesťanského civilizačního okruhu. Sice se mezi sebou liší, ale dohromady mají stejný pohled na člověka, na morálku, velmi podobný pohled na dějiny. K těmto třem přimyká i pravoslaví.

Poslední dotaz: pokud jsme v krizové době, kdo tu krizi způsobil a proč to vlastně udělal?

Nemyslím, že v krizi je celý svět. Dle mého jen jeden z civilizačních okruhů, a to Západ. Nezdá se, že by Rusko procházelo krizí, nezdá se, že by Čína procházela krizí. Ani latinská Amerika neprochází krizí. Napsal jsem knihu, kde říkám, že problém na Západě je v nevhodné třídní struktuře. Máme tu elity, které propadají dekadenci a jsou odtržené od zbytku společnosti. Tyto elity jsou byrokratické. Nejsou spojeny s prací či třeba s válečnictvím. Jsou to byrokrati, kdo ničí tuto společnost. Díky své vojenské dominanci je Západ schopen své vlastní problémy vyvézt kamkoli do světa a způsobit nové problémy právě tam…

Co by měla dělat ČR?

Možná by se měla na čas uzavřít do sebe, vyřešit všechny své problémy a pak zase začít komunikovat se světem.

Děkujeme za rozhovor.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce