Nevěsta na dobírku

Objednat si domů můžete dnes prakticky cokoliv. Čína je také na jednom z prvních míst  v internetovém obchodu. Shopping na dálku je pro obyvatele této země normální věc. Přes internet se dá koupit dokonce i žena.

Indonéská vláda začátkem září informovala, že se do vlasti vrátilo 14 žen, které byly „objednány na dobírku“ z Číny. Dívky jsou dodávány speciálními sňatkovými agenturami. Slibují jim práci nebo peněžní odměnu, avšak mnohé z nich ani netušily, co je čeká.

Indonéské ministerstvo zahraničí varovalo: dívka, která si hodlá vzít cizince, musí být opatrná, seznámit se s nastávajícím manželem předem, nevěřit slibům o blahobytném životě a určitě uzavřít oficiální manželství podle zákona.

Dívky, kterým se podařilo vrátit se do vlasti, měly štěstí, jenže všem se to nepodařilo.

Existuje dost firem, které pomáhají Číňanům, nejčastěji z venkova, najít si vyhovující ženu. Sňatek ale není oficiálně uzavřen, nedostanou povolení k pobytu, žádnou registraci, proto příbuzní prakticky nemají možnost je najít. V podobné situaci se ocitnou nevěsty z chudších zemí, například z Vietnamu a Laosu.

V červenci byly v médiích uveřejněny zprávy, že si čínští muži kupují dokonce Pákistánky. Velvyslanec ČLR v Islámábádu proto vyzval k potrestání nelegálních sňatkových „brokerů“.

Avšak ne všechny dívky se stávají otrokyněmi z neopatrnosti. Některé tak činí vědomě, aby si vydělaly a zabezpečily rodinu doma. Stává se, že se rodiče záměrně zbaví „zbytečného krku“, nebo prodávají dceru v naději, že bude mít lepší život. „Zákazníci“ přitom občas ani netuší, že porušují zákon.

Čínské úřady se aktivně snaží tento problém řešit. V médiích se objevují zprávy o zatčení sňatkových agentů, televize natáčí filmy o osudech prodaných žen a jejich mužů. Problém byl rovněž projednán na vysoké úrovni: ministři zahraničních věcí Číny a Indonésie nastolili téma obchodu s lidmi na svém červencovém jednání.

Tento jev ale má mnohem hlubší kořeny. Cizinky jsou objednávány z nouze, protože sňatek s krajankou není občas prostě možný. Na 100 dívek připadá v Číně 107-116 chlapců. Tato nerovnováha je příčinou toho, že manželství s Číňankou je drahou záležitostí.

Peníze pro dohazovačku

„V Juicianu byly zřízeny odborné kurzy pro dohazovačky.“ Tento titulek se nedávno objevil v jedněch čínských novinách a vyvolal velkou polemiku. Čínské mládeži není totiž téma lásky a sňatku vlastní. Jejich vztahu a vstupu do manželského života se účastní rodiče a blízcí příbuzní. Když se nepodaří najít si nevěstu nebo ženicha samostatně, pomáhá dohazovačka. Je to zpravidla starší žena, která se nudí v důchodu, sousedka, bývalá kolegyně nebo spolužačka rodičů.

Dělá se to zpravidla z dobrých důvodů, kvůli „zlepšení karmy“: dohazovačky věří, že čím více milujících srdcí dají dohromady, tím blahosklonnější k nim budou vyšší síly. Je jim však vytýkána chamtivost, protože za práci dostávají určitou odměnu.

V tom zřejmě spočívá příčina zvýšení požadavků příbuzných dívek v posledních letech. Na vesnicích činí výše výkupného 100-400 tisíc jüanů (370 tisíc až 1,5 milionu korun), což je dvakrát více než před pěti lety a odpovídá to příjmu obyčejného farmáře za několik desetiletí.

Ústřední výbor Komunistické strany Číny vydal spolu se Státní radou v únoru výzvu k nastolení kontroly nad „hanebnou praxí“. Vláda si přeje vychovat lidi, aby byli věrní socialistickým hodnotám, mají jim v tom pomoci speciálně vyškolené zprostředkovatelky. Podle záměru úředníků to mají dělat bezplatně a také přesvědčit rodiče, aby nežádali výkupné.

Kromě těchto doporučení jsou pořádány monstrprocesy s „provinilci“. Například v roce 2018 bylo v provincii Che-nan příliš velké výkupné za nevěstu přirovnáno k obchodu s otroky. Podle výnosu místní vlády nesmí překročit 20 tisíc jüanů (asi 74 tisíc korun), v opačném případě mohou být účastníci obviněni z obchodu s lidmi a podvodu.

Drahá manželka

Výše výkupného není oficiálně nikde stanovena, vychází pouze z tradic. Existují ale přibližná čísla. Nejvíc se platí na východě země, počínaje 80 tisíci jüanů, tam ale mají také vyšší příjmy. Na druhém místě je sever a severovýchod, 60-80 tisíc. Na jihu se platí za nevěstu přibližně 50 tisíc. Přitom v Tibetu mohou požádat místo peněz třeba jaka.

„Muž bez bytu dnes v Číně určitě manželku nenajde,“ vysvětlila Sputniku Číňanka z města Siang v provincii Šen-si. „V našem městě se za nevěstu platí minimálně 70 tisíc jüanů (zhruba 230 tisíc korun), na venkově víc, asi 150-200 tisíc (500 tisíc až 660 tisíc korun). Když se ženil můj bratr, rodiče mu koupili byt a darovali soupravu zlatých šperků.“

Toto téma se často stává jablkem sváru. „V naší rodině se rozhodli, že majitelem bytu bude bratr. Hned vznikl problém: některé dívky chtějí po svatbě být také majitelkami nebo spolumajitelkami, i když na to nedaly žádné peníze,“ řekla v rozhovoru pro Sputnik.

Spory o výkupné bývají v Číně důvodem ke skandálu před svatbou. The Global Times vylíčil příběh ženicha, který se pohádal s nastávající v den svatby. Jeho rodina dala 200 tisíc jüanů (660 tisíc korun), šetřili na to deset let, avšak částka se zdála nevěstě příliš malá. Došlo dokonce ke rvačce a dívka zemřela na následky zranění právě v den svatby.

Tohle je samozřejmě extrémní případ, mnohem více je dost prozaických. Obyvatelka Charbinu jménem Lo uvedla pro Sputnik několik příkladů ze života svých známých.

„Moje přítelkyně chodila s chlapcem asi deset let. Když se ale chtěli vzít, jeho matka prohlásila, že zaplatí výkupné až po svatbě. Tohle není obvyklé a rodiče nevěsty byli samozřejmě proti. Hádali se tak dlouho, až ze svatby nakonec sešlo,“ řekla Lo.

Jiný pár se rozešel kvůli tomu, že se strany nedohodly o ceně. Nevěstiny rodiče žádali 50 tisíc jüanů (170 tisíc korun) a zlato, ženichova matka nabízela 30 tisíc (100 tisíc korun) spolu s klenoty. Domluvit se nepodařilo, svatba se nekonala.

Lo uvedla, že nejde o peníze, ale o tradice. „Někteří vůbec nehodlají něco dát, možná, že nemají, možná z lakomství. Jenže je to obyčej: nezáleží na výši, záleží na respektu vůči nevěstě a jejím rodičům, proto mají platit. Stejně pak dostane tyto peníze mladá rodina,“ řekla na závěr Lo.

Podle neoficiálních průzkumů veřejného mínění má podobný názor mnoho Číňanek. Domnívají se, že se jinak není jisté, jestli si jich ženich skutečně váží a bere na sebe určité závazky. Na druhou stranu dnes není výše výkupného to hlavní, jde pouze o tradici. Proto je možné, že brzy bude sňatek v Číně dostupnější.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce