Prohlášení prezidenta Zemana o využití práva k abolici nezískalo podporu ani u premiéra Babiše. Premiér se totiž vůči tomuto vyjádření prezidenta ohradil a na svém Twitteru označil tento postoj za zbytečný. V rozhovoru pro Rádio Impuls svůj pohled na věc vysvětlil následně: „Justice by měla konat bez ohledu na názory politiků nebo novinářů.“

​Z právního hlediska článek 63. Ústavy ČR ukládá, že pro uplatnění abolice potřebuje hlava státu součinnost předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Podle 1. odstavce čl. 63 tak prezident nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a pokud bylo zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Odstavce 3. a 4. dále nařizují, že rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavce 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády. Podle ústavy za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Právnický postup

„Upřímně řečeno jsem zvědav, protože tam dochází k zajímavé kolizi. Je to akt, který vyžaduje kontrasignaci předsedy vlády. Ten nemůže kontrasignovat něco, co by se ho týkalo. Pokud jsem tomu správně rozuměl, premiér by stejně nebyl ochotný na abolici přistoupit. Takže stejně by bylo pokračováno normálně v řízení, kdyby městský nejvyšší státní zástupce dosavadní rozhodnutí, které už je pravomocné, zrušil. To je ještě otazník a jsou to velké spekulace,“ řekl Sputniku bývalý ústavní soudce a právník JUDr. Jiří Nikodým.

Expert na právo pokračoval, že celá věc je kuriózní také v tom, že by se mělo jednat o abolici předsedy vlády, který je ve skutečnosti tím, kdo by měl tu milost nebo abolici povolit: „To dost dobře není možné, aby ten, jehož se to týká, tu abolici potvrzoval. Jestli by to mohl být jiný člen vlády, pravděpodobně ano. Nejspíš by to měl být místopředseda vlády.“

Zde je třeba podotknout, že 1. místopředseda vlády a předseda ČSSD Jan Hamáček se k vyjádření prezidenta již před několika dny ostře postavil. Podle prohlášení politika, na které upozornila mimořádná zpráva ČTK, se jedná o zásah do fungování justice a rovnost před zákonem pro všechny občany. Jeho prohlášení ovšem nenechalo klidné ani uživatele sociálních sítí, kteří se k jeho výroku postavili vesměs negativně.

​Sputnik se bývalého soudce zeptal, zda-li se setkal s podobnými případy odmítnutí abolice v jeho vlastní praxi. „Podotýkám, že mám praxi od roku 1969. Nevybavuji si, že bych se někdy dostal do kontaktu s takovou kauzou. Pokud ano, tak to byla milost: opakovaně po ní klienti žádali. Ale to bylo až v situaci, kdy už byl pravomocný odsouzený a měl už nastoupit výkon trestu. Také několikrát jsem ve své praxi podával žádost o milost,“ řekl odborník na Ústavu.

Navíc v českém právu abolice nebere v potaz možnost očištění před soudem, prohlásí-li totiž obviněný do tří dnů od doby, kdy mu bylo usnesení o zastavení trestního stíhání z tohoto důvodu oznámeno, že na projednání věci trvá, v trestním stíhání se pokračuje. Tuto skutečnost nám potvrdil i doktor Nikodým: „Ano, i kdyby byl premiér Babiš omilostněn, může trvat na tom, aby ta věc byla projednána, protože si chce dosáhnout toho, aby soud rozhodl, že je nevinný. Stejně by proto mohl o to žádat.“ 

Závěrem jsme se zeptali na to, jak pan doktor hodnotí výrok pana prezidenta o jeho záměru vůči možnému obnovení trestního stíhání premiéra Babiše. „Osobně to na mě dělá dojem, že by chtěl zabránit tomu, aby se nejvyšší státní zastupitelství o něco snažilo. Protože tím pádem říká, „i když se o to budete snažit, tak vám to zmařím“. Není to ale stoprocentní. On to nemůže stoprocentně zmařit, protože je tam požadována kontrasignace, ale ta nemusí nastat,“ prohlásil doktor Jiří Nikodým.

Zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo

Trestní stíhání premiéra Andreje Babiše, které se týkalo evropských dotací pro výstavbu farmy Čapí hnízdo, pozastavilo městské státní zastupitelství v Praze již 13. září. Vedoucí městský státní zástupce Mgr. Martin Erazím v tiskové zprávě k rozhodnutí informoval o tom, že provedené dokazování však vedlo k závěru, že Farma Čapí hnízdo podmínky definice malého a středního podniku splňovala.

Tomuto rozhodnutí předcházel návrh dozorového státního zástupce Jaroslava Šarocha o zastavení trestního stíhání, které činitel předložil koncem srpna. Nehledě na již zmíněné rozhodnutí může v kauze nastat zvrat, pokud po přezkoumání nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nebude s postupem Městského státního zastupitelství v Praze spokojen.

Týden po této události prezident Miloš Zeman v pořadu TV Barrandov oznámil, že v případě zrušení rozhodnutí o zastavení stíhání premiéra Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo využije své ústavní právo pro udělení milosti neboli abolici. „Teď již bych to považoval za politické rozhodnutí. Protože tito dva státní zástupci – a zejména státní zástupce Šaroch, který ten spis studoval zhruba rok, odvedli dobrou práci a já si jejich práce vážím,“ řekl v pořadu prezident.

Nově jmenovaný ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) dokonce uvažuje o odchodu z vlády v případě, že prezident tento krok uskuteční. Své si k postoji prezidenta k abolici řekla i poslankyně Parlamentu ČR a místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamková či čestný předseda strany Karel Schwarzenberg. Mimo jiné, dle portálu echo24.cz, dnes opozice s výjimkou strany SPD společně vyzvala prezidenta Miloše Zemana, aby své rozhodnutí o udělení abolice přehodnotil. Na událost reagoval na Twitteru i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, a to těmito slovy: „Neuvěřitelné farizejství. Je to právě opozice, kdo setrvale vytváří nepřípustný veřejný nátlak na nejvyššího státního zástupce!“ 

​Na přehnanou reakci opozičních stran poukázala ve svém příspěvku uživatelka Twitteru pod jménem Milena Vorowitz. Připomněla abolice, které uděloval předchůdce Miloše Zemana, bývalý prezident Václav Havel. „Havel během svého prezidentování zastavil trestní stíhání abolicí v cca 1000 případech, včetně zastavení stíhání pro několikanásobnou vraždu. Všem to bylo jedno. Zato dneska jedna neuskutečněná hypotetická abolice avizovaná Zemanem spustila mediální a politickou hysterii,“ poukázala.

Zdroj