„Ukrajina je pro Evropskou unii a pro Českou republiku důležitý partner, chci znát názory jejího prezidenta, který má ve své zemi velkou podporu,“ zdůvodnil schůzku Babiš a dodal, že ho obzvláště zajímal Zelenského pohled na možnosti urovnání vztahů s Ruskem.

Tématem úterního jednání se Zelenským byly nejen vzájemné vztahy mezi Prahou a Kyjevem, ale také vliv Visegrádské skupiny, v níž má nyní předsednictví Česká republika, v celé Evropské unii. V této souvislosti pozval Zelenského do Prahy v říjnu na setkání s premiéry Visegrádu. Zelenskému také předal pozvání na oficiální návštěvu České republiky od prezidenta Miloše Zemana.

Ukrajinský prezident na oplátku pozval Andreje Babiše do Kyjeva.

„Mě taky pozval na návštěvu Ukrajiny. Náš premiér tam byl velice dávno,“ uvedl Babiš s odkazem na návštěvu Ukrajiny někdejším premiérem Mirkem Topolánkem v roce 2008.

Po schůzce premiér novinářům řekl, že v listopadu se na Ukrajinu chystá v čele obchodní mise ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Nabitý diplomatický program

Již dříve v pondělí 23. září se český premiér krátce poprvé setkal i s britským premiérem Borisem Johnsonem. Tlumočil mu zájem zemí Visegrádu, aby se brexit vyřešil dohodou. Johnson prý slíbil, že přijede do Prahy.

Po schůzce se Zelenským absolvoval Babiš jednání s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem, pozval ho taky do Prahy.

Ve středu je naplánováno jednání s tureckým prezidentem Erdoğanem. Podle Babiše by mohla Česká republika a země V4 získat podporu EU pro plán tureckého prezidenta vytvořit v severní Sýrii bezkonfliktní zónu.

Taky ve středu Babiše čeká hlavní bod programu jeho návštěvy New Yorku: vystoupení na Valném shromáždění OSN.

„Já ten projev ještě stále přepisuji, ještě to stále upravuji,“ prohlásil Babiš. O tématu ale má jasno.

„Budu mluvit samozřejmě o naší zemi, o České republice, budu mluvit o Evropě a budu mluvit o tom, jakou roli bychom mohli hrát jako Česká republika, náš region, a samozřejmě budu mluvit i o klimatu, budu mluvit i o tom, že nemáme jen klima a že naše planeta má i jiné problémy než klima, že stovky milionů lidí nemají přístup k vodě, devět procent lidí je na úrovni chudoby a že ten udržitelný rozvoj, o kterém tady stále mluvíme, není jenom klima,“ prohlásil.