Přelomové rozhodnutí soudu – tak označil europoslanec Alexandr Vondra úterní rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojeného království o nezákonné dvoutýdenní přestávce v zasedání britského parlamentu. Královna Alžběta II. oficiálně schválila pozastavení činnosti britského parlamentu od 9. do 14. října.

Český politik zareagoval na rozhodnutí tímto způsobem, jelikož kdysi Češi žádali Brity o zneplatnění Mnichovské dohody. Londýn ale tehdy souhlasil jen s jejím anulováním. Ale dle Vondry to odůvodnili tak, že královna přece nemohla podepsat něco, co by neplatilo.

„Přelomové rozhodnutí soudu. Kdysi jsme Brity žádali o zneplatnění Mnichovské dohody od počátku (ex tunc). Londýn souhlasil jen s nulitou následnou, ex nunc. Královna přece nemohla podepsat něco, co by neplatilo. Británie už není, co bývala,“ uvedl.

Mnichovská dohoda

Představitelé evropských mocností – premiér Velké Británie Neville Chamberlain, předseda francouzské vlády Édouard Daladier, italský diktátor Benito Mussolini a německý vůdce Adolf Hitler – podepsali mnichovskou dohodu dne 29. září 1938.

Dohoda vznikla bez účasti československých zástupců, ale odsouhlasila postoupení části československého území Německu. Z počátku byla vydávána za akt zajišťující Evropě mír, ve skutečnosti však znamenala faktický počátek druhé světové války.

Tajné dokumenty mnichovské zrady, kvůli níž před osmdesáti lety Československo přišlo o Sudety, byly loni vystaveny k vidění v Moskvě. Ruský státní archiv uspořádal výstavu Mnichov 38: Na prahu katastrofy věnovanou tragickému okamžiku v českých, ale i evropských dějinách. Okamžiku, který přivedl svět k druhé velké válce, ač tehdejší západní politici byli přesvědčeni o opačném.