Dříve o tom, že takové dopisy zaslal ruský prezident Vladimir Putin členským zemím EU, NATO a řadě dalších zemí, psaly noviny Kommersant.

„Máme v úmyslu projednat tento dopis společně s našimi nejbližšími partnery v NATO a EU,“ sdělili Sputniku v tiskové službě německé vlády a dodali, že Německo je vždy otevřeno „dialogu s Ruskem, pokud je doprovázen vážnými pokusy objasnit otevřené otázky a vyřešit problémy“.

Ruský prezident Vladimir Putin zaslal 19. září do několika desítek států dopis s návrhem zavést moratorium na umístění raket středního a kratšího doletu, uvádí novinový zdroj.

Dopis dostali nejvyšší vládní představitelé všech zemí NATO a Číny a také šéfka diplomacie EU Federica Mogheriniová a generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

 „Vyzýváme vás, abyste podpořili naše úsilí ve prospěch vyhlášení moratoria v rámci NATO na umísťování raket středního a kratšího doletu, podobného tomu, které vyhlásilo Rusko,“ uvádí se v dopise prezidenta Putina. Ruský prezident dodal, že Moskva si uvědomuje nutnost verifikačních opatření a ze své strany je připravena „projednat příslušné technické aspekty“.

Podle zdroje Kommersantu na MZV jedné ze zemí NATO organizace považovala návrh za „nonsens“, neboť je přesvědčena, že Rusko už umístilo takové zbraně na své evropské části.

2. února USA odstoupily od smlouvy INF a obvinily Rusko z jejího nedodržování. Podle slov Washingtonu ruská armáda vyvíjela novou pozemní raketu s plochou dráhou letu s doletem více než 500 km, což je v rozporu se smlouvou. Moskva naopak obvinila USA. Smlouva INF přestala platit 2. srpna.