Ke zmíněnému tématu se vyjádřil předseda SPD Tomio Okamura, který zmínil i bývalé vůdce země.

Politik prohlásil, že k řešení žaloby na prezidenta republiky došlo ne proto, že by prezident Zeman porušoval Ústavu.

„To vědí i ti, kdo tuhle smyšlenku šíří. Faktem je, že prezident Zeman nedělal nic jiného než to, co dělali jeho předchůdci. Havlovi se tleskalo, Klaus byl s nechutí tolerován a Zeman už je zažalován,“ prohlásil předseda SPD.

Podle slov Okamury jeho hnutí žalobu na prezidenta nepodpoří.

Lídr SPD navíc vůči Havlovi připomněl, že ten stále tlačil elitářské dohody a pohrdal přímou demokracií.

Vůči Havlovi přišel s poznámkami i předseda KSČM Vojtěch Filip.

„Václav Havel absolutně nerespektoval Poslaneckou sněmovnu. Taky jsme to neřešili ústavní žalobou. Nechtěli jsme dosáhnout toho, že dojde k ústavní krizi,“ prohlásil šéf komunistů.

Okamura se dále věnoval činům a postavení senátora Václava Lásky, který přišel s iniciativou podání ústavní žaloby na hlavě státu.

„Senátor Václav Láska několikrát opakoval, že cílem žaloby není sesadit prezidenta, ale že cílem je stanovit mantinely pro výkon prezidentského mandátu. Bezesporu chápu, že někomu se může zdát Ústava v některých bodech ne příliš přesná. Senátorům však ušlo, že od toho, aby se určovaly pravomoci prezidenta, nejsou soudy, ale zákonodárný sbor. Tuto pravomoc by měli mít občané v referendu, což antidemokraté z demobloku odmítají,“ podotkl šéf SPD.

Zdůraznil, že prezident republiky byl zvolen v přímé volbě, dostal přes dva miliony hlasů a oproti senátoru Láskovi a jeho necelým 13 tisícům voličů má prezident víc než 220krát silnější mandát.

Ve svém projevu ústavní žalobu Okamura označil jako snůšku nesmyslů.

„Každý soudný člověk přece ví, že prezident je dle Ústavy neodpovědný. Prezident měl povinnost ministra kultury Staňka odvolat, ale zároveň má také právo vyčkat na odpovídající náhradu,“ dodal předseda SPD. 

Lídr Poslaneckého klubu hnutí ANO Jaroslav Faltýnek prohlásil, že ústavní žaloba nemá právní náležitosti. Navíc skutky, které jsou v ní uvedené, nesvědčí o porušení Ústavy.

V projevu Faltýnka nechyběla kritika senátora Lásky, jehož projev považoval za předvolební aktivistický a agresivní, plný nepravd a nesmyslů.

„Nenávist vůči prezidentovi z něho úplně stříkala. Seděl jsem tady úplně mokrej, jsem postříkaný nenávistí vůči prezidentovi,“ prohlásil poslanec.

Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) se také vyjádřila k této situaci, a to i s odkazem na názory jiných.

„Poslouchám pečlivě diskusi. Ale po celou dobu, co tu sedím, dostávám zprávy od cizích lidí vzkazy typu: Jak to můžete vydržet? Není tam jediný vzkaz na podporu této žaloby. Dovolím si citovat jeden z nich: Je to opoziční a senátorská špína,“ řekla Schillerová.

Putování ústavní žaloby

Aby se žaloba na Zemana dostala na stůl ústavním soudců, muselo by pro její podání hlasovat nejméně 120 z 200 poslanců.

Média podotýkají že, že koaliční kluby ANO a ČSSD, zákonodárci KSČM, kteří vládu tolerují a opoziční SPD žalobu nepodpoří.

Připomíná se, že v Senátu hlasovalo pro návrh žaloby 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.

Žaloba, kterou Láska představil na konci dubna, je postavená na tom, že Zeman neustále více či méně závažnými skutky porušuje Ústavu: V dokumentu jsou zmíněny skutky od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou.

Český prezident však tuto iniciativu skupiny senátorů již dříve označil za ústavní negramotnost. Podle prezidentova názoru jeho kroky nebyly v rozporu s Ústavou.