Vysvitlo, že stavbaři vybrali toto místo proto, že tu měli materiál ke stavbě. Výsledky jejich průzkumu byly prezentovány na konferenci americké Geologické společnosti.
Archeologové zanalyzovali snímky ze satelitů a výsledky vykopávek, poté nakreslili mapu geologických zlomů pod Machu Picchu, z nichž některé dosahují délky 175 km. Táhnou se ze severovýchodu na jihozápad a ze severozápadu na jihovýchod a křižují se nad městem Inků. Jiná města, Ollantaytambo, Pisaq a Cusco, jsou vybudovány na analogických „křižovatkách“.
Roli přírodních odtoků, které pomáhají vyhnout se katastrofálním záplavám kvůli silným lijákům, tu hrají trhliny. Zlomy zásobovaly Inky kameny pro chrámy a jiné budovy a umožnily vynaložit menší úsilí. Hlavní sektory, budovy a schody byly postaveny podle směrů geologických trhlin. Podle této analýzy se plán Machu Picchu shoduje s mapou trhlin a zlomů.
Chemici a archeologové zveřejnili předtím článek v magazínu Science of the Total Environment o tom, že žulové monumenty a skály legendárního Machu Picchu, posvátného města Inků, mohou v nejbližších desetiletích zmizet kvůli množení bakterií a vodních řas, které sžírají žulu.
„Tyto mikroby, vodní řasy a houby pronikají do monumentů přes maličké trhliny a další poškození. Připevňují se k povrchu žuly a začínají z ní sát minerály, což postupně ničí horninu. Její vrstvy se rozpadají, a kámen postupně mizí,“ řekl Hector Morillas, chemik z univerzity země Basků v Bilbao (Španělsko).
Morillas sdělil, že jeho tým provádí odhad stavu všech budov a kamenných artefaktů v Machu Picchu. Vědci chtějí pochopit, jak se dá ochránit před další zkázou, a rovněž pátrají po eventuálních stopách, nesouvisí-li „invaze“ mikrobů s minulými nepodařenými pokusy o jejich restauraci.
Machu Picchu, známé také jako ztracené město Inků, leží na území dnešního Peru. Nachází se na vrcholu horského hřbetu v nadmořské výšce 2450 metrů. Vědci předpokládají, že bylo postaveno v 15. století.