„Představitelům slovanských národů se nyní sugeruje, že bez angličtiny je žádný slibný rozvoj nečeká. Rusko se v tomto smyslu snaží přispět k zachování slovanských tradic a jazyků.“ (Oleg Slobotčikov)

Hlásíme se z Institutu světových civilizací v Moskvě. O této zajímavé vysoké škole, která navazuje na odkaz Samuela Huntingtona, hovoříme s rektorem Olegem Slobotčikovem.

Pane rektore, některé české univerzity se snaží přimět studenty k tomu, aby závěrečné práce psali rovnou anglicky. Je zde cítit tendence orientovat je primárně na evropské hodnoty. Někteří soudí, že tento trend oslabí pocit příslušnosti k české společnosti. Co si o tom myslíte, jak to chodí v tomto smyslu na vaší univerzitě ISC (Institutu světových civilizací)?

Jsme unikátní vzdělávací organizací. Snažíme se nejen zkoumat civilizace, což konečně i záleží v samotném názvu naší vysoké školy, usilujeme taktéž abychom skrze vědecké zájmy a obecné lidské hodnoty spojovali naše civilizace. Proto ptáme-li se po slovanské civilizaci, rád bych řekl, že zde vítáme studenty z různých zemí, zejména jsme rádi, pokud se tito rekrutují ze zemí slovanských.

Máme blízké kultury, je zde jistá afinita jazyků, pojmů… Stavíme na vzájemné vstřícnosti podmíněné historií, nehledě na konkurenci, která jistě existuje, nehledě také na jisté obtíže, které vznikají ve sféře politické. Náš institut je připraven přijmout studenty z Česka, Slovenska, ale také z Německa, Polska, Jugoslávie, Srbska… Jsme připraveni je zapojit do vzdělávacího procesu a dále s nimi spolupracovat.

Co se týká jazyka, tedy vaší otázky: má osobní pozice je, že jazyk je důležitým nositelem kultury. Není to jen prostředek komunikace. Je to také prostředek zachování historie a hodnot. Z jedné strany, hovoříme-li o nutnosti studia cizího jazyka, je jistě důležité, abychom poznávali jiné mravy, obyčeje atd. Avšak je klíčové dbát na to, abychom uměli zachovávat i svůj vlastní rodný jazyk. Když přednáším, horuji pro zachování ryzího mateřského jazyka, ať už je oním jazykem čeština, ruština, slovenština atd.

Obecně: Jsme připraveni přijmout vaše studenty. Jde o to, že naše výuka běží v ruštině, ale jsme připraveni jít zahraničním zájemcům o studium na ISC jistým způsobem v ústrety; máme dobré vztahy s ministerstvem zahraničí, jsme ochotni a připraveni vést výuku také v jiných řečech. Není to jednoduchá otázka pro náš institut. Není však neřešitelných situací. Takže jsme připraveni posoudit také situaci s jinojazyčnými studenty. Naším cílem je, aby se informace dala komunikovat a sdílet.

Plánujete vytvořit filiálku v ČR?

Dnešní svět je složitý. Máme různé návrhy z Bulharska, Srbska. Momentálně konkrétní korky tímto směrem nečiníme. Ale pokud vznikne příležitost, bylo by to zajímavé. Snad si nebudu protiřečit, když přesto řeknu, že existuje určitá snaha zjistit, zda by se pro tyto účely daly využít Karlovy Vary. Proč vlastně císař Petr I. tak miloval Karlovy Vary, proč tam rád pobýval? Možná to není náhoda. I během druhé světové války byly Karlovy Vary důležitým strategickým bodem. Rusové mají Karlovy Vary v oblibě. Byl jsem tam, také v Teplicích. Překvapilo mě, že všude slyším ruštinu. Vary mi připomněly Pjatigorsk. To vše říkám vlastně proto, protože mi stejnou otázku, totiž jako vy (o filiálce), položil i generální konzul v Karlových Varech. Proto znovu shrnuji: Budou-li příznivé podmínky, filiálku rádi vytvoříme.

Váš institut má v názvu slovo civilizace. Huntington píše, že Rusko jako takové vytváří samostatnou civilizaci. Zmínil jste i svět slovanstva. V ČR se nyní idea slovanství moc nenosí. Čím si to vysvětlujete?

Evropská unie stojí na myšlence zachování národní různorodosti pod jakousi společnou evropskou střechou. Bohužel do procesu zasáhl panamerikanismus, kdy angličtina není jen obecně dorozumívacím prostředkem, ale jazykem přímo povinným. Proto vznikají určité třenice mezi nositeli angličtiny a nositeli dalších jazyků.

Pokud jde o Rusko jako o zemi, která pečuje o slovanskou kulturu: Rusko je jistě nositelem společné pravoslavné civilizace, sem náleží i Ukrajina, Bělorusko, nebo třeba Bulharsko. Tyto země podporují pravoslavnou víru a kulturu. Tento proces je dnes nicméně dost složitý dokonce uvnitř Ruska, pomineme-li země, které jsem před chvílí zmínil. Takové Polsko je blízké pravoslaví, protože v Polsku najdeme velký počet pravoslavných chrámů. Je tam i slušné procento pravoslavných věřících. Jenže i zde se projevuje vliv panamerikanismu. Tento trend má za cíl prakticky znesvářit národy, které mají k sobě tradičně blízko.

Alexandr Makedonský se také pokoušel sjednotit celý svět. O něco podobného se snažili Stalin i Hitler (každý po svém, pozn.). Ani v jednom případě se to nepodařilo. Takže vydali-li se v USA před dvaceti lety cestou světové unifikace, myslím, že se jim to nepodaří. Národy by se měly rozvíjet ve svých kulturách. Mezinárodní afinita by pak byla dána obecně civilizačními a humánními hodnotami, jak jsme již o tom hovořili zpočátku. Jednou ze spojujících hodnot je vzájemná úcta jednoho k druhému.

Ruský prezident Vladimír Putin hovoří, že svět dneška by měl být multipolárním. Jak zapadá teorie Ruska jako civilizace do vícepolárního světa?

Před 20 lety jsem napsal článek, že myšlenka globálního světa nepředstavuje úspěšný koncept. Domnělou jednotu globálního světa by zničily odstředivé síly. Kolektivní síly, třeba co do bezpečnosti, mohou být vytvářeny na jednotlivých kontinentech. Kontinenty přirozeně rámují uskupení států. Tyto rámce by působily blahodárně i pro různé mezistátní ekonomické integrace. Dále už to známe: výměna pracovní síly, zboží…atd.

Dnes slyšíme tezi o multipolárním světě. Osobně nesouhlasím s vizí, že by se mělo Rusko nějak vydělovat a vytvářet uzavřenou ruskou či slovanskou civilizaci. Potíž je v tom, že se tendence k výlučnosti Rusku přisuzuje zvnějšku. V tomto duchu o tom přece nehovoří ani Vladimír Putin, ani Vladimír Žirinovský (politik, který založil ISC, pozn.). Takže, myšlenka multipolárního světa je spíše průchozí, než jakási jednotná globální soustava.

Poslední otázka: provozuje váš institut vědecký výzkum a jaké jsou cíle?

Výzkum se týká analýzy světových civilizací a vytváření prognóz. Dalším vektorem, kterým probíhá výzkum je Rusko. Studujeme jeho pozici například v rámci mezinárodních vztahů a práva. Uplatňujeme zde ekonomická hlediska (viz fakulta řízení ekonomiky). Naše vědecké práce mají široký záběr. Snažíme se velice aktivně do výzkumu angažovat vlastní studenty. 18–19. září 2019 proběhla III. mezinárodní konference v prostorách našeho institutu, a to za účasti Institutu vědeckých informací společenských věd Ruské akademie věd а Euroasijského ekonomického svazu (EAEU). Na této akci participují ruští vědci a akademici z dalších zemí. Na pořadu dne jsou otázky rozvoje tohoto ekonomického a kulturního prostoru. Rádi vyčleňujeme prostory pro provedení dané konference. Výsledkem či výstupem konference bude samozřejmě sborník. Takže pokud vás náš program a aktivity zaujali, rádi vás u nás uvidíme.

Děkujeme za rozhovor.

Hezký pobyt v Rusku.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce