Částečné zatmění Slunce nad Evropou je možné dopředu na vteřinu spočítat: Pro pověrčivé je tentokrát „osud“ navíc načasoval na pátek, který lidová pranostika označila za „nešťastný den“ dávno před tím, než mohla byť jen tušit, že to jednou bude práh dvoudenního volna zvaného víkend. „Znamení na nebi“ však tentokrát jako by víc než dříve zrcadlila znamení na Zemi.

Petr Hájek

Dvojí zatmění

Zatmění začne v 9.36, vrchol nastane v 10.45 a skončí v 11.57. Jev, který současné generace neděsí, jako naše vzdálené předky. Ale měl by – a možná to tak už brzy opět bude. Konjunkce naší hvězdy s Měsícem se v moderní době stala spíše „zábavnou kuriozitou“, protože náš Měsíc je „čirou náhodou“ právě tak blízko či daleko, že občas umí dokonale přesně zakrýt sluneční kotouč (abychom si mohli prohlédnout sluneční koronu). Nikdy ve známé historii naší civilizace tento jev nepředstavoval – na fyzikální úrovni – pro člověka žádné bezprostřední nebezpečí. Tentokrát je tomu poprvé jinak.

Plyne z toho otázka, kterou není možné odbýt mávnutím ruky: Je také jen „čirou náhodou“, že ve stejnou historickou dobu zažíváme politický soumrak postupující tak rychle, že je symbolicky srovnatelný právě jen se zatměním? Mnozí (patřím mezi ně) vědí, že něco jako „náhoda“ neexistuje. Každá událost má svou příčinu, každá příčina má důsledek. Pouze někdy (bohužel většinou) nedokážeme pochopit vzájemné souvislosti řady „synchronních“ jevů – a tak cosi domněle překvapivého z nich plynoucí označíme za náhodu. A tím se toho – také však jen domněle – zbavíme. Ale ať již bude mít zatmění nad našimi hlavami tentokrát nepříjemné důsledky nebo ne, zatmění, které prostupuje některé „elitní“ hlavy to ovlivní určitě jen málo, pokud vůbec.

Na prahu chaosu?

Připomeňme, že se tentokrát prolíná více „astronomických“ jevů, které takto „na kupě“ obvykle nevídáme. V několikahodinových odstupech kromě zatmění Slunce přijde astronomické jaro, Měsíc se ocitne v novu – a budeme prožívat doznívající následky obrovské sluneční erupce – největší přinejmenším za posledních jedenáct let. Byla tak mohutná, že na stupnici od jedné do pěti dostala číslo G4. Že o ní vůbec nic nevíte? Možná víte, ale své případné potíže jste si s ní nespojili – což opět není žádní náhoda. Média to tak chtěla. Protože přece: Jen žádnou paniku, všechno máme pevně v rukou. Jenže – kdo je to MY? ONI?

Za příznačné k diskusi o tom, jak vlastně vůbec nic o mechanismu slunečních erupcí nevíme (ač se tak často „experti“ tváří) je, že vědci očekávali geomagnetickou bouři v hodnotě 1G. Čtyřka znamená skutečné nebezpečí nejen pro citlivé osoby – ale především pro elektronické technologie. Dokonce i „seriózní mainstream“, který se vyznačuje tím, že vážná nebezpečí, kterým nerozumí, banalizuje a zlehčuje, tentokrát (pokud vůbec o události informoval, jako třeba Novinky) alespoň konstatoval:

„Bouře je následkem dvou nedělních silných slunečních erupcí. Vědci předpokládali, že následky dorazí k Zemi později a nebudou tak intenzivní. Původní odhady hovořily o síle prvního stupně, nikoliv čtvrtého, jehož následky mohu být podle klasifikace stupnice „vážné až kritické

Při solární nebo také geomagnetické bouři se ze Slunce vyřítí během silné erupce masa nabitých částic, které míří do vesmíru. Pokud jim Země stojí v cestě, dosáhnou jí za zhruba tři až čtyři dny. Proud nabitých částic smrští magnetické pole, které planetu před běžným zářením chrání, a částice narazí do atmosféry. Naruší především část zvanou ionosféra, která je taktéž plná nabitých částic, a tím, že odráží záření, má velký význam pro šíření signálů.

Silné elektromagnetické pole může do drátů elektrického vedení přivést silný proud a způsobit rozsáhlé výpadky. To může z provozu vyřadit klíčová zařízení. Podle katastrofických scénářů mohou přestat fungovat satelity, které řídí leteckou dopravu i bankovní systémy.“

Ale kdež, to je teprve práh skutečných katastrofických scénářů. Civilizace, která je již téměř úplně závislá na elektronických technologiích, může selhat úplně: Začít bychom mohli například rozsáhlými „blackouty“ po zhroucení přenosových soustav elektřiny, což by mělo za následek skutečný chaos. Takže zatímco dosud byly geomagnetické bouře jako důsledek zvláště velkých slunečních erupcí spíše hezkým divadlem, při němž se až hluboko na jih dostávala například polární záře, nyní nám může jít doslova o existenci. A každým rokem – v přímé úměře ke stále „jemnějším“ a dokonalejším technologiím a jejich raketovému rozšiřování – jsme na tom paradoxně hůře.

Polární záře zachycená v úterý nad Ruskem

Zastaví se Temelín i ostatní elektrárny?

Velmi obdobné je to s problémem zatmění slunce. Přestože donedávna šlo o téměř „banální“ úkaz, tentokrát v Evropě prožijeme poprvé v dějinách neznámou situaci, kterou jsme si také připravili jako skvělou past. Nejenže platíme „solárním baronům“ (u nás především „díky“ jistému panu Bursíkovi a jeho „pokrokovému“ zelenému byznysu, jehož byl u nás donedávna hlavním politickým lobbistou). Nevídané fantastické daně za tzv. alternativní energie jsou jen malou nepříjemností proti tomu, co nám tento „zelený pokrok“ je schopen předvést. Rychlé zakrytí slunečního kotouče Měsícem – a jeho stejně rychlé odkrytí může způsobit do přenosových soustav „náraz“, který nezvládnou. Se stejnými důsledky jak popsáno výše. Zvláště, pokud je bezmračná obloha – což podle předpovědi býti má.

Není náhoda, že i v tomto případě už nemohou ani „klidnící média“ úplně mlčet. Lidové noviny dokonce tvrdily, že zatmění představuje pro energetiky ve střední Evropě „noční můru“. Nejprve totiž „vypne“ masu solárních elektráren v Německu, ale o několik minut později začnou ohavné panely najednou vyrábět proud, který se povalí přenosovou soustavou. „Někteří odborníci“ mluví o hrozbě blackoutu, připouštějí LN.

A ČEZ si to v Temelíně už začal zkoušet. Jeho šéfové tvrdí, že při problémech v přenosové soustavě mohou snížit výkon prvního bloku až na polovinu, čímž by se snad mělo katastrofě předejít. Pro jistotu ale kupodivu přesto instalují dva velké generátory, které by na několik hodin měli při blackoutu překlenout kritickou situaci elektrárny – která elektřinu k výrobě elektřiny nezbytně potřebuje. Neříkají ovšem, co se stane po oněch několika hodinách, bude-li blackout trvat, až generátory vypnou. Nebo spíše raději tuto eventualitu ani nezmiňují.

Na hraně

Balancujeme na hraně propasti, uklidňováni, že se vlastně nic až tak strašného neděje. Vtip je v tom, že toto uklidňování bude fungovat jen do okamžiku, až se opravdu něco zlého stane. „Uklidňovači“ nic neriskují. Až se „TO“ stane, nebude k dispozici nic, čím bychom jim mohli položit nepříjemné otázky. Všechna média a vůbec veškerá dostupná veřejná komunikace je absolutně závislá na energiích – které v takovém případě ovšem nebudou. A všechna média zmlknou. I třeba mobilní telefony, internet a… a… a….

Každý trochu zodpovědný vědec připustí, že nejde o to ZDA, ale pouze KDY k tomu dojde. Při zatmění (jen v části Evropy bude ostatně úplné) snad tentokrát ještě přenosové soustavy „loping“ vyberou. A přestože solární šílenství pokračuje, může se za čas podařit přenosové soustavy dostatečně posílit a modernizovat. Na sluneční erupce však nemáme vůbec nic. Především v tomto případě jde pouze o to, KDY.

Slunce bylo v posledních letech neobvykle klidné. Řada expertů soudí, že si tak jen připravuje „velké divadlo“. A také není erupce jako erupce. Většina z nich nás zasáhne jen „bokem“ či dokonce vůbec ne. Teprve až se na myšlené přímce mezi slunečním povrchem a Zemí vynoří ta pravá obří erupce – a dostaneme „zásah naplno“ – pak to začne. Lze předpokládat řetězovou reakci. Od vyřazení satelitů, přes po zmíněné masívní blackouty, až – k úplnému tichu…

V našich rukou

Takovou událost samozřejmě nemáme možnost ovlivnit. Prostě jsme si na sebe ušili technologickou past, která s pravděpodobností rovnající se jistotě dříve či později zaklapne. Náš „technologický blahobyt“ visí na teninké nitce, která se může kdykoli přetrhnout. Je dobré to alespoň vědět – pokud už se na tuto eventualitu fakticky vůbec nepřipravujeme.

Jsou však věci přinejmenším stejně nebezpečné, které zatím naopak v rukou máme. A přesto s nimi zacházíme jako sloni v porcelánu. Lehkost, s jakou si dnes Západní politické elity, na prvním místě Američané, zahrávají s přibližováním světa fatálnímu válečnému konfliktu, je nesnesitelná.

Všichni, kdo se na tom podílejí – válečnická propaganda korporátních médií na místě čelném – jsou součástí tohoto nastávajícího pozemského zatmění. Přitom mechanismus je vlastně velmi podobný: Jakmile se válečný stroj nasměrovaný aktuálně proti Rusku rozjede jen o píď, nastane řetězová reakce, kterou už nikdo nezastaví. Podobně, jako se to stalo při rozpoutání První světové války, jenže s důsledky nesrovnatelnými a přinejmenším pro naši civilizaci absolutně zničujícími.

Něco se stane

„Znamení“ na obloze nás soustavně – velmi tiše – upozorňují: Nejste pány svých osudů, jak se mylně mnozí domníváte. Stačí docela málo – a pozdě zjistíte, že jste se nechali opájet nebezpečnou iluzí. Veškerý ten humbuk a karneval napohled vcelku solidně fungujícího luxusu, jenž „spotřebováváte“ jako samozřejmost či dokonce nárok, stojí na velmi písčitých základech.

Něco podobného signalizují rovněž „znamení na Zemi“: Harašení zbraněmi, demonstrativní přejezdy těžkých vojenských kolon našich zámořských vládců – abychom si uvědomili, kdo je tady pánem – patří k těm nejviditelnějším. A opět je nebereme dostatečně vážně. Alespoň mnozí. Jiní – a naštěstí lze i v tomto případě už říci také mnozí – se pokoušejí alespoň varovat. Něco udělat, než se „něco“ stane.

Přibývající podpisy pod petici Protiproudu Pryč z NATO, k nim patří. Jsou to drobounká světélka proti zatmění, které kdosi záměrně šíří. Ještě není na všech místech úplné. Ještě zčásti světlo proudí.

Nedovolme šílencům posedlým světovládnými ambicemi, aby nám je zakryli docela. Tak příjemnou zábavu při sledování zatmění. A nezapomeňme se chránit.

Zdroj: Protiproud.cz