V diskuzi o česko-rusko-amerických vztazích posledních dnů, jako by vystupovaly dva druhy buranů
Zakomplexovaný buran. Ten se stydí za to, čím je. Cítí nesmírnou vděčnost za každý závan pozornosti, kterou mu šlechta věnuje, i kdyby to mělo spočívat třeba jen v kopanci do obličeje. Nechá si líbit naprosto cokoliv a doufá, že na něm ulpí aspoň malý kousek vznešenosti šlechtice. O co je servilnější vůči šlechtě, o to víc pohrdá spoluburany. Je ochoten tiše tolerovat i vyhlazovací tábory a plynové komory, pokud je řídí kultivovaní lidé, co čtou Goetha a poslouchají Wagnerovy opery. A naopak si nedokáže představit nic děsivějšího než být okraden ještě horším buranem, než je on sám. Vede portál Svobodné fórum a doufá (marně), že si ho vrchnost dříve či později všimne a odmění za jeho poníženost. To jsou lidé, kteří mají plnou pusu spojeneckých závazků, aniž by přemýšleli, k čemu je to dobré.
Petr Hampl – sociolog
Hrdý buran hájí svoje zájmy. Klidně se uprdne v přítomnosti knížete nebo dokonce knížete kopne do zadku, je-li to zapotřebí. Nenechá si nic líbit a je ochoten za svá práva bojovat. Místo bezmyšlenkovité „loajality vůči spojencům“ kalkuluje, co je dobré pro něj a pro jeho rodinu. Nikdy se nesmíří se špatnými věcmi jen proto, že je požaduje vrchnost. Jeho loajalita vůči spojencům není neomezená. Nikomu nevěří bezmezně. Ví, že když do jeho obce dorazí vojenská jednotka zdivočelá bojem a posilněná alkoholem, musí schovat manželku – ať už je ta jednotka složená z chasníků z Čeljabinsku, Tucsonu v Arizoně nebo Opavy.
Zakomplexovaný buran spílá hrdému buranovi do vyčůránků a čecháčků. Hrdý buran se tomu směje. Až se ze všech zakomplexovaných buranů stanou hrdí burani, bude naše země bezpečná.
Zdroj: facebook autora
Zdroj
