Příběh legendárního knížete a světce Václava byl důvodem k založení státního svátku, který dodnes sjednocuje Čechy. Kolem jeho osobnosti vznikaly legendy, prováděly se výzkumy a byly vytvářeny nové přesvědčivé teorie. Proč tento svátek vznikl a co symbolizuje? Svůj pohled na sv. Václava sdělil v komentáři Sputniku uznávaný historik moderních dějin slovanských národů a profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jan Rychlík. 

Svátek sv. Václava byl do 31. prosince 1951 památným dnem. Prohlášení Dne české státnosti za státní svátek proběhlo relativně nedávno: den byl ustanoven na základě usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu PSP ČR dne 24. března 2000. Co podle Vás bylo důvodem ke zřízení svátku? Má tento svátek mezi Čechy ohlas?

To je symbol české státnosti. Stejně jako Rusové mají svatého Vladimíra a Ukrajinci taky. Tak my máme svatého Václava, legendární postavu, o které se toho moc neví. Co se týče toho svátku, to byl svátek ještě před válkou a ctil se v době Rakouska a v roce 1951 ho komunisté zrušili. Tehdy jako jediný státní svátek zůstal 9. květen a 28. říjen zůstal ne jako Den republiky, den nezávislosti, ale jako den znárodnění, ačkoliv znárodnění proběhlo 25. října, nikoliv 28. října. Obnovení souvisí s rozpadem Československa, kdy se vedly debaty, zda je vhodné, aby 28. říjen zůstal svátkem, když je to svátek státu, který neexistuje. O tom se tehdy v parlamentě vedla dlouhá debata a nakonec to bylo vyřešeno tak, že byl sice zřízen opět den 28. září jako Den české státnosti a 28 říjen zůstal. 

Do jaké míry se to u Čechů rezonuje, to si netroufám říci. Každý má radost, že je jeden den volna, byt' tento rok to zrovna připadá na sobotu. Nepochybně u části veřejnosti to ohlas má. Jak bych to kvalifikoval, to si netroufám říci, ale nepochybně nedosahuje toho významu 28. října, který s ohledem na to, že Československo neexistuje, je vnímán jako státní svátek a den nezávislosti. 

V roce 2000 jej tehdejší premiér a současný prezident Miloš Zeman kvůli historickému kontextu nepřímo označil za symbol servility a kolaborace. Svůj postoj argumentoval následujícími slovy: „Svatováclavská tradice byla tradicí druhé republiky, jestliže svatováclavská tradice byla tradicí protektorátu, jestliže v této zemi byla udělována svatováclavská orlice Emanuelem Moravcem. A pokud to náhodou nevíte, tak poslední velkofilm, který se koncem druhé světové války z příkazu německých okupantů natáčel na Barrandově – naštěstí nebyl dokončen – byl velkofilm, který se jmenoval Svatý Václav. A to ještě – podobně jako Norové měli svého Knuta Hansena – musím dodat, že bohužel, protože nebyli jenom signatáři Anticharty, hlavní roli v tomto velkofilmu přijal Karel Höger.“ Co si myslíte o postoji Miloše Zemana?

To je samozřejmě vytrženo z kontextu. Tehdejší pan premiér a dnešní pan prezident občas má emotivní projevy, které nejsou, jak bych to diplomaticky řekl, tak úplně vhodné. Samozřejmě svatováclavská tradice byla za války zneužitá, protože se vytrhlo z kontextu, že svatý Václav odváděl tribut císaře Svaté říše římské. Němci, a to především němečtí nacionální socialisté, si ze Svaté říše římské udělali německý stát, který nebyl. Svatá říše římská není Německo a vytrhli toto z kontextu. Také nejvyšším protektorátním uznáním byla svatováclavská orlice. Ovšem je to zneužití tradice, která je skutečně mnohosetletá. Čili to tehdy nebylo jakési vhodné podle mého názoru. Musíme to chápat v dobovém kontextu. V období raného feudalismu takové vztahy, že někdo platil tribut pacis jinému vladaři, bylo naprosto normální. To není žádný znak servility. Pokud někdo jaksi tady chtěl obstát a nechtěl tady bojovat, tak samozřejmě ten tribut, ten poplatek odváděl. Ale potom, když byla lepší situace, tak ho odvádět přestal. 

Existuje v moderních dějinách stejně silná osobnost, která se dá ke sv. Václavovi přirovnat nebo alespoň přiblížit? A proč?

Sv. Václav si myslím není srovnatelný s nějakou osobností z moderních dějin, protože je to osobnost legendární z období ranného středověku. Pokud bychom v tom českém prostředí hledali někoho, kdo je vnímán stejně důležitě ve 20. století, tak by to asi byl Tomáš Garrigue Masaryk, univerzitní profesor, první prezident Československé republiky. To je ale srovnání vzdálené. Mezi tím máte propast tisíce let.

Postava knížete a světce Václava je obklopena četnými legendami a nejednoznačnými pohledy odborníků. Výzkum týmu antropologa Emanuela Vlčka, který byl uveřejněn v roce 1982 a zkoumal kosterní pozůstatky významných Přemyslovců, zjistil, že Václav, jeho údajný otec Vratislav a babička kněžna Ludmila žili podstatně delší dobu. Co si myslíte o legendách a nejednoznačných postojích k tomuto významnému českému státníkovi?  

Nejsem historikem raného středověku. Netroufám si tady vynášet kategorické soudy. Samozřejmě o těchto výzkumech vím, něco jsem si o tom přečetl. Já si myslím, že celé to vzniklo tím, že dlouho nebylo jasné, ve kterém roce byl Václav zabit. Josef Pekař, kterého já považuji za největšího českého historika 20. století, stanovil datum na rok 929, kdy se oslavovalo milenium, ale dnes víme, že to zřejmě tak není: byl zabit roku 935. To znamená, že byl o hodně starší, než se soudilo, čili je pravda, že byl ve věku kolem 40 let. Uvědomme si, že málokdo se tehdy dožil 50 let. Takže to byl věk, kdy lidi pomalu  začínali umírat. Antropologické výzkumy to nepochybně potvrzují. 

My o jeho životě víme velice málo, jen církevní legendy. Všechny legendy jsou právě jenom legendy. Když se tam říká, že vykupoval otroky, že uměl latinsky, řecky a staroslověnsky, že si sám pekl hostie a boural šibenice, tak to berme s rezervou. Zřejmě to byl na svou dobu  vynikající člověk už tím, že uměl číst a psát. U panovníků to byla věc zcela výjimečná, protože číst a psát uměli duchovní. Od panovníků se to nepožadovalo, protože na to měli svoje lidi. Taky komu by psal, když většina obyvatelstva byla negramotná. Až další člověk, kdo uměl číst a psát, byl Karel IV., a to máte až téměř o 400 let později. Takže na svou dobu to byl jistě člověk vynikající.

JEHO VÝZNAM JE PRÁVĚ V TOM, že dokázal položit základy českého státu, který potom v různých podobách přetrvával více než 1000 let a existuje až dodnes. Tak nepochybně jako všichni vládci té doby musel používat i násilné metody, protože jinak to nešlo. Ten raný středověký stát měl omezené možnosti výkonu státní správy. Panovník musel jaksi neustále s mečem v ruce dusit různé vzpoury a nepokoje, to po dobrém nešlo. Nepochybně ve své době to byla vynikající osobnost a má nám co říct i dnes.

Nakolik je tento svátek důležitý v kontextu soudobých událostí v Evropě a ve světě (migrační krize, celosvětové geopolitické napětí)? Může být podle Vás prostředkem sjednocení nebo rozdělení české společnosti? Co podle Vás dnes Čechy sjednocuje? 

Svatováclavská tradice je i dnes minimálně částečně nosná, protože Češi, ač mají různé politické názory, tak neznám nikoho, kdo by odmítal českou státnost a samostatný český stát. Tak v tomto případě každý ví, že svatý Václav byl a stál na počátku psaných dějin. O tom, co bylo předtím, nevíme vůbec, tam je to v mlze. Ale co se týče evropského kontextu, tak to spíš než sv. Václav z toho období by byl svatý Vojtěch, který jako misionář a cestovatel je osobou, která měla tu vizi sjednocené křestanské Evropy. Jestli takto uvažoval Václav, o tom nevíme nic.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce