Odpovídající studie německých a britských vědců je uveřejněna v časopise Applied and Environmental Microbiology, stručně o ní píše MedicalXpress.

Ve vědecké práci se hovoří o výskytu mnoha kolonií bakterií typu Klebsiella oxytoca ( blízké  původcům pneumonie) v nádobce na prací prášek a na gumových těsněních uvnitř bubnu pračky, které poškozují střeva, způsobují kolitidu a další zažívací problémy.

Autoři dospěli k takovým závěrům poté, co zaměstnanci nemocnice v Bonnu (Německo) požádali vědce, aby vysvětlili důvod dlouhotrvající epidemie, která vypukla ve zdravotnickém zařízení. Ukázalo se, že jeho zaměstnanci prali v ekorežimu v obyčejné pračce, a nikoliv ve speciálním zařízení, takové dětské věci,  jako jsou například pletené ponožky a čepice.

„To je důležité brát v úvahu, když u vás žijí lidé s nehojícími se ranami nebo chronickými infekcemi. V takovém případě by se měl oděv a prádlo prát výhradně při vysokých teplotách nebo za použití dezinfekčních prostředků,“ uvedl Martin Exner, spoluautor publikace.

Odolné bakterie

Vědci z Newcastle University ve Velké Británii zjistili, že bakterie mohou měnit svůj tvar a stát se tak odolnými vůči antibiotikům. Uvádí se to v tiskové zprávě na Phys.org.

Vědci prozkoumali L-formy - bakterie, které ztratily své buněčné stěny, ale jsou schopné vývoje a reprodukce. Je známo, že L-formy vznikají vlivem takových faktorů, jako jsou antibiotika, enzymy a ultrafialové paprsky.

Je dokázáno, že v organismu pacientů s infekcemi močových cest se nacházejí bakterie bez buněčné stěny - Escherichia coli, Enterococcus, Enterobacter a Staphylococcus. Poté, co antibakteriální látka ztratí svoji sílu, mikroorganismy obnoví buněčnou stěnu během pouhých pěti hodin. U zdravých lidí jsou L-formy imunitním systémem snadno ničeny, ale u starších a oslabených pacientů bakterie přežívají a poté dojde k recidivě infekce.

Podle vědců je jednou z metod boje proti rezistentním bakteriím kombinovaná  léčba. V tomto případě jeden typ antibiotik musí útočit na buněčné stěny, zatímco jiná antibiotika by měla útočit na DNA nebo RNA v buňce mikrobu.

Superinfekce jsou sekundární infekce, které jsou rezistentní na všechny základní léky a ohrožují život pacienta.