V souvislosti s událostmi ohledně konkursu na bývalý majetek H-Systému mi 20.8.2018 vyšel článek, který nabádal k semknutí se na obranu našich práv a konkrétně v případě H-systému, k uspořádání demonstrace v Horoměřicích. V závěru článku jsem vyslovil naději, že na této demonstraci nebudu sám.Byl jsem tam sám. V diskusi pod článkem mi pak někteří přispěvatelé vysvětlili, že „Žádné vystěhování členů družstva Svatopluk nebude … Je to politicky neprůchozí, jak už před časem psal zástupce ombudsmanky pan S. Křeček … Takže zachovejte klid a věnujte se něčemu smysluplnějšímu…“, tak jsem zachoval klid a věnoval se něčemu smysluplnějšímu. Až doteď.

Tento článek už ale není o vyvlastněných domech, ani případném odškodnění, tedy jestli vůbec, kdy a jaké bude. Je totiž o solidaritě.

Bez solidarity – ať už má jakoukoliv formu, tedy nejenom ty demonstrace, ale i praktická sousedská, materiální, právní a jiná pomoc, když se někdo z nás, ať už kvůli státním zásahům, ze zdravotních důvodů nebo jinak, dostane do nesnází. Medializace případů zvůle státní správy a podávání všemožných stížností proti nim. Včetně absurdních a urážlivých soudních rozhodnutí, jako je toto výše zmíněné, posvěcení diskriminačního jednání proti Rusům ÚS, odstranění sochy I. S. Koněva z prostranství v Praze 6 a podobně.

Takováto zdánlivě neškodná (neboť se týkají někoho jiného než mě), i když evidentně špatná/zločinná rozhodnutí, se jeví především jako kontrolní balonky, jež mají za úkol zjistit, jak my, mlčící většina, na ně zareagujeme, jak se zachováme. Jestli se nestane nic a státní moc, média a neziskovky nás ukočírují, nebo se začneme bouřit.

Ukočírovali, nestalo se nic. To je neklamný signál že možné v klidu postupovat dál a posouvat mantinely za nové, dříve netušené obzory. Do ještě větší absurdity a bezpráví.

V roce 2015 předseda ÚS, Pavel Rychetský zdůvodňoval stanovení základního platu soudců na trojnásobek průměrné mzdy tak, že kdyby soudci měli plat nižší nebyli by nezávislí.

„Vysoký plat se často bere jako záruka nezávislosti. Podle Rychetského je ale vykládán spíš mylně. „Když ústavní soud poprvé ve věci platů rozhodoval a použil termín ‚aby nebyla ohrožena nezávislost soudců’, tak tím nemyslel nezávislost toho jednoho soudce, ale myslel tím nezávislost oddělené soudní moci,“ podotkl Rychetský.“

Je možné, že tento trojnásobek je málo, stejně jako by byl jakýkoliv jiný násobek. Ať už jsou ale důvody jakékoliv, ekonomické, ideologické, náboženské, národnostní, rasové či jiné. Jediné, na co se můžeme spolehnout je, že druhou stranu nezměníme. Zcela logicky využije veškerý prostor, který jí přenecháme.

Jediné co se dá dělat, je začít u sebe. Přestat být jen slabými, izolovanými členy atomizované společnostmi, unášenými proudy společenských změn bez možnosti s tím cokoliv udělat nebo třeba jen zjistit, co je vlastně cílem takových změn. Naučit se být pány svých osudů.

Navrhuji tedy začít budováním vzájemné důvěry a již zmíněné solidarity. Je snad někdo proti nebo má lepší nápad?

Zdroje:

H-System

Platy soudců

http://www.novarepublika.cz/2015/02/soudci-si-zvysuji-platy-sprostota.html