Poprvé jsem se s otcem Botrosem setkal v českém překladu textu o jeho aktivitách v roce 2008 na webu Eurabia.cz. Tehdy mne oslovila jeho znalost islámské historie a Mohamedových výroků. Již delší čas jsem přemýšlel o tom, jak Botrosova kritická zjištění o zakladateli islámu Mohamedovi zpřístupnit i českému čtenáři. Základem této knihy se stala jeho televizní přednáška Zvrácené sexuální praktiky prorokovy, kterou do angličtiny z arabštiny přeložil Raymond Ibrahim. K ní jsou přiloženy tři další kapitoly na téma islám a sex z pera překladatele Raymonda Ibrahima. Proč jsme k vydání zvolili právě otázku Mohamedovy sexuality?

Lukáš Lhoťan

Protože právě ona je skvělým dokladem jeho skutečného morálního profilu. Tedy spíše nemorálního. Pro muslimy je Mohamed prototypem dokonalého člověka přesně odpovídajícího Alláhovým představám a každý správný muslim se má snažit jej napodobovat co nejvěrněji – včetně jeho sexuálního života.

Ideál správného islámského chování se odvíjí od Koránu, Mohamedových výroků a tradice prvních generací muslimů. Protože islám nepřipouští žádný jiný výklad Koránu a islámské praxe než ten, který mají na svědomí Mohamed a jeho následovníci, dostal se do dosti problematické situace při řešení otázek, jak čelit novým výzvám, jež přináší jak vývoj lidské civilizace, tak i šíření islámu do různých kultur a civilizací.

Muslimové si tedy vypomáhají tím, že různě manipulují jak s jednotlivými verši Koránu, tak s Mohamedovými výroky. Tyto manipulace se týkají tzv. historické posloupnosti koránských veršů a souvislostí výroků Mohameda, které jsou dále děleny do kategorií dle jejich údajné důvěryhodnosti. Protože islámu schází podobně kodifikovaná sbírka, jakou v křesťanství představuje Bible, je tak odkázán pouze na rozhodnutí jednotlivých muslimských představitelů, kteří jsou muslimy akceptováni jako znalci islámu. Takže rozhodnutí jednoho muslimského teologa o tom, že nějaký Mohamedův výrok je neplatný či slabý, může být v rozporu s názorem jiného teologa, který stejný výrok může označit za platný a správný.

K tomu se ještě přidává skutečnost, že obsah rozhodnutí se může měnit podle místa a doby. Tedy to, co nějaký teolog v nějakou dobu zakáže, může později tentýž teolog prohlásit za povolené, tudíž zde neexistují žádné konzistentní názory, výklady a praktické aplikace.

Citace z Mohamedova životopisu a jeho výroků, které v této knize zmiňuje otec Botros, tak mohou být jedním muslimem zpochybněny, ale druhým označeny za pravdivé. Či dnes v neislámské společnosti zpochybňovány, ale zítra v islámské společnosti potvrzovány.

K tomu se váže ještě jeden důležitý fakt, s nímž se otec Botros setkává ve své polemice s muslimy, a sice skutečnost, že většina muslimů ani pořádně nezná islámskou historii, Mohamedovy výroky a souvislosti veršů v Koránu.

Botrosovým motivem není podněcovat Západ proti islámu, prosazovat „židovské zájmy“, nebo „démonizovat“ muslimy, ale odvrátit muslimy od mrtvého dogmatismu šaríje k duchovnosti křesťanství. Mnoho západních kritiků nechápe, že má-li být radikální islám odzbrojen, je třeba místo něj jeho vyznavačům nabídnout něco teocentrického a duchovně uspokojujícího nikoliv sekularismus, demokracii, kapitalismus, materialismus, feminismus atd.

Ideologie jednoho pojetí náboženství mohou být nahrazeny pouze pravdami jiného. A tak otec Zakaría Botros bojuje ohněm proti ohni.Právě proto je Botros ve své polemice s muslimy úspěšnější než Evropa ve svém tažení proti radikálnímu islámu a současném podlézání islámu svým appeasementem a snahou umlčet kritiky islámu jejich označováním za rasisty, xenofoby a islamofoby. Botros zná muslimy z každodenního života a ví, že jsou mezi nimi lidé dobří i zlí, ale všichni jsou to lidé nábožensky založení, a že pokud je chcete odvrátit od radikalismu a netolerance, musíte odstranit i myšlenkový zdroj extremismu a radikalismu.

A tím je podle Botrose právě islám a jeho původní interpretace obsažená v Koránu a Mohamedově životě a výrocích. Botros ve své činnosti ignoruje západní orientalisty a jejich názory na islám (například podle Ignáce Goldzihera,1 jednoho ze zakladatelů islamologie, jsou všechny Mohamedovy výroky podvrh a počátky islámu jsou spíše souborem mýtů než pravdou), protože ví, že není podstatné, co si myslí orientalisté, ale v co věří muslimové.

Tento text je součástí série knih na téma apologetiky mezi islámem a křesťanstvím, kterou jsme se rozhodli v našem nakladatelství otevřít. Rozhodně ale není určen pouze křesťanům, ale také ateistům a příslušníkům jiných náboženství, protože otázka morálky islámského proroka je téma, jímž by se měli zabývat lidé bez ohledu na své náboženské přesvědčení. Tedy i muslimům, aby se zamysleli, kdo je podle nich nejlepší z lidí.

Snad Vám tato skromná kniha pomůže lépe pochopit jak islám, tak i důvody, proč jsou sociologické myšlení muslimů a pohled islámu na společenské chování neslučitelné s naší civilizací a kulturou. Otázka sexuality je totiž i otázkou společenských mravů.

Předmluva Lukáše Lhoťana ke knize Sexuální mravy zakladatele islámu od Botrose Zakarie.

Zdroj: Blog autora