Po zformování center regionálních civilizací, přibližně před 5 – 7 tisíci lety, začala jejich expanze do přilehlých regionů. V momentě, kdy začali hraničit jeden vedle druhého, začala epocha válek mezi regionálními civilizacemi. Bez ohledu na to, jak cíle těchto válek chápali a vysvětlovali samotní panovníci, toto byly války, které měly objektivní cíl: ve vzdálené historické perspektivě vytvořit globální civilizaci a to konkrétně tou regionální civilizací, která zvítězí ve finále válek. Během těchto válek Egypt, dříve než všichni ostatní soupeři, přešel od války ,,horké“ k válce ,,studené“ – informační metodou kulturní spolupráce se svými zotročenými sousedy, které během realizace kulturní spolupráce nahradil nebo zdeformoval. A to kulturou agresorem cíleně vytvořenou – biblickou kulturou v naší historické realitě.

Formou projevu tohoto způsobu vedení světové války ( vleknoucí se již tisíce roků ) a výsledkem snah tamních znacharů ( následníků pyramid a poznatků minulé globální civilizace ), vznikla biblická doktrína skoupení celého zbytku světa, od lidí nestarajících se a nerozmýšlejících globálně, na osnově dluhu. Samotný Egypt ( jako regionální civilizace ) téměř zaniknul při porodu této doktríny a dodnes přežívá jen ve stavu kómatu. Aby bylo možné realizovat agresi formou kulturní spolupráce, byl potřebný vhodný nástroj schopný samoreprodukce, nesoucí uměle a záměrně vytvořenou kulturu. Příhodným ,,etnografickým materiálem“, vybraným pro tento cíl, se ukázala být kočovná plemena ( také nazývaná starohebrejská ), žijící v Egyptském zajetí. Nejpozději, v průběhu sinajského ,,pochodu“ byl vyšlechtěný speciální druh lidí – nositelů biblické doktríny. Tento se historicky vyvinul do dnešního židovstva, nasál do sebe v průběhu století i množství nadšenců ( cizinců, co přijali judaismus, občas i celý ,,národ“, jako v případě chazarů ). Starozákonní talmudický judaismus opakovaně tvrdí, že ,,národy Země“ jsou zvířata s lidskou tváří. Nicméně na ty, co jsou pasováni Biblí do funkce rasy ,,pánů“, se zrovna nemají čím chlubit: hierarchie znacharů starověkého Egypta totiž vyšlechtila reálně historické židovstvo přesně tak, jak se dnes šlechtí plemena dobytku. Na uskutečnění vypracovaného světového projektu, muselo židovstvo jako celek splnit dva základní takticko-technické požadavky:

1) aby v něm kvantitativně převládl typ režimu psychiky biorobota, ve kterém instinkty jsou potlačené nastavenými programy spravování se. Ve výsledku tak dosáhnutý úspěch v této oblasti zplodil přesvědčení o osobní intelektuální a kulturní – nadlidské – převaze židů nad ostatními.

2) aby se představitelé globálního projektu a jejich potomci mohli schovat v sociálním prostředí této rasy ,,pánů“ po tom, co se projekt rozšíří v mezinárodním rozsahu, a národy vycházející z divokosti se ukážou být manažersky závislé na ,,pánech“ na základě jim vštípené biblické kultury. Možná byla i nějakým způsobem zabezpečená nemísitelnost vlastníků projektu s jejich židovským zámotkem.

V každém případě noviny ,,Nový Petrohrad“ v článku ,,Všichni rabíni mají jediného předka“ píší následující: ,,skupina badatelů z Izraele, Kanady, Anglie a USA, realizující velký výzkum, publikovala jeho výsledky v časopise ,,Nature“. Přezkoumávaje dědičný materiál rabínů v obcích židů-aškenázi ( střední a východní Evropa ) se utvrdili v tom, že všichni duchovní, dokonce i z dávno rozdělených společenstev, ve skutečnosti pocházejí od jediného předka po mužské linii. Genetický rozdíl mezi duchovními a jejich ovečkami v místním společenství je mnohem větší, než rozdíl mezi rabíny navzájem vzdálených diaspor„.

V průběhu celé následné historie museli skuteční páni židovstva naráz vyřadit množství jedinců, genealogických linií a takřka celá stáda biorobotů kvůli tomu, aby židovstvo stabilně vyhovovalo výlučně jen dvěma zmíněným nejhlavnějším takticko-technickým požadavkům nástroje agrese. Poslední z takového druhu „přebírání“ židů ( ,,zdivočelých“ z pohledu jejich pánů ) nese název ,,Holocaust“. Způsoben byl snahou množství židů emancipovat se v Evropě v těch národech, uprostřed kterých žili, asimilovat se s nimi: tedy vědomou nebo podvědomou snahou stát se stejnými, jako všichni ostatní lidé. Většina náboženských filozofů a různých ,,logů“ se neobtěžuje tím, aby nesporně prokázala, že uvedení do života biblické koncepce a likvidace těch co s ní nesouhlasí je pravé, objektivní dobro a blaho pro celé lidstvo. A zároveň vysvětlit proč hitlerismus, usilující v globální politice o stejné cíle, který si však za ,,rasu pánů“ zvolil Němce, je zlem, zatímco Bible, jejíž majitelé si za ,,rasu pánů“ zvolili židy, je dobrem? Nejsou to dvojité morální standardy?

Připisování této globální politiky Bohu jednoduše dříve paralyzovalo mnoho jejích protivníků a o to víc ještě poté, co se Bible stala základem kultury jejich společností. Takzvaný ,,antisemitismus“ nevyhnutelně vzniká tam, kde se biblická doktrína uskutečňuje pod krytím tradice nepřípustnosti diskuse o podstatě ,,židovské otázky“, nebo tam, kde se biblickou doktrínu pokoušejí prezentovat jako Boží záměr a výlučné dobro. To, co židé nazývají ,,antisemitismus, má ve svém základě pravdověrné nepřijetí biblické kultury židovského internacismu ( infiltrování a parazitování na jiných kulturách ) lidmi, a jen pod tlakem internacismu, který nesou židé, nebo pod tlakem nacismu, vytvářeného nacionálními ,,elitami“, se to usilování o svobodu a lidskost převrací a vynoří se jako protižidovský rasismus, impotentní a nemilosrdně protilidský, jako i každý jiný rasismus, včetně toho původního rasismu židovsko-talmudického ( ,,vyvolený národ“ ).

Dezinformací se dopouštějí ti ( nebudu jmenovat o koho a jaký server z alternativy se jedná ), kdo, zcela mimo rámec souvislostí a procesů řízení, tvrdí, že ,,židé jsou zkrátka schopnější a národy gojímů byly stvořeny jako otroci“ . Neuvědomují si fakt, že řízení života současné společnosti probíhá prostřednictvím dvou učení: jednoho pro všechny a druhého pro vyvolené. Proto vznikají iluze, že převaha jedněch lidí nad druhými při získávání sociálního statusu zdá se podmíněnou výlučně jejich talenty, a ne tím, že jedni jsou nositeli kvalitativně jiných znalostí a jsou organizováni na mafiózně-klanovém principu řízení a druzí jsou nositeli v něčem neadekvátních vědomostí a nejsou organizováni. Dokud tato objektivní danost, stejně jako pravá podstata ,,židovské otázky“ ,nevejde v obecné povědomí, pak bude nevyhnutelně docházet neustále k omylům a prohlubování krize.