Vyfotil by mě přesně na místě jako v době, kdy jsem před 20 lety vydal knihu o Matiční ulici – Zeď/The Wall. Vyhrkl jsem: „To už je 20 let?“

Ano, 13. října 2019 to je 20 let od postavení plotu v ústecké Matiční ulici. Druhou knihu o cikánské problematice jsem dopsal necelý týden před tímto výročím – 13. říjnem, ale o 20 let později.

Obě knihy jsem napsal z naštvanosti.

Od plotu či zdi k aktivistům

Banda idiotů v roce 1998 zahájila řvavou kampaň proti postavení plotu, který trochu odstínil kravál čili bordel, který dělali cikáni ve dvou činžácích v Matiční ulici v ústecké čtvrti Krásné Březno, v části zvané Nový svět.

Aby geografie místa byla ještě o něco složitější, Krásné Březno spadalo pod obvodní radnici v sousedních Neštěmicích (malé díře) úplně na kraji Ústí nad Labem.

Knihu Zeď/The Wall jsem tehdy napsal ze vzteku, protože jsem četl v novinách neskutečné bláboly o Matiční ulici. V této čtvrti jsem bydlel, znal jsem Matiční ulici a domečky při Labi, u přístavu zvané Nový svět.

Ačkoliv jsem pracoval v novinách mimo Ústí n. L., a nezabýval jsem se pracovně Matiční ulicí, domluvil jsem se v Ústí se všemi, s kým to šlo, abych získal co nejvíce dokumentů o kauze Matiční ulice. Chtěl jsem ve svém volnu napsat skutečnou historii problému Matiční ulice. Tak se i stalo a vznikla kniha Zeď/The Wall. A napsal jsem pro noviny i na weby desítky článků.

Kniha o pláči

Druhá kniha „Aktivisté a cikánský problém - Boj za lidská práva jako mírný terorismus v mezích zákona“, vznikla jako reakce na depresi lidí zabývajících se bytovou politikou a správou domů, kteří zoufají nad debilitou politiků, a terorismem cikánů a aktivistů, které mají za zadkem. Do tisku půjde kniha za měsíc.

Kniha má za cíl ukázat na konkrétních případech nebezpečí lhostejnosti politiků k bytové problematice a nebezpečí procikánského aktivismu. Bez velkého moralizování je na skutečných případech popsáno, jak je zneužíván kult lidských práv.

V první polovině knihy (2. a 3. díl) nalezne čtenář rozbor dvou konkrétních případů zneužití aktivismu - kauzy Matiční ulice a kauzy Červeňákových z devadesátých let 20. století. Oba případy jsou založené nejen na osobní zkušenosti, ale především na dokumentech.

Nejen v těchto dvou případech, ale v celé knize, jsou stěžejní dokumenty. Proto součástí knihy je také příloha „Filiace Legendy o utrpení rodiny Červeňákových“. V příloze jsou porovnávány různé verze vylhaného popisu neexistujícího příkoří vůči rodině Červeňákových. Z toho je zřejmé, jak se jednotlivé varianty legendy na sebe postupně nabalovaly a vytvářely stále novější, a tudíž i pestřejší, verze vylhaného příběhu - legendy.

V druhé polovině knihy (4. až 5. díl) je tématem aktivismus a jednání, které autor nazývá cikánským terorismem, převážně z období po roce 2000.

Tématem je především problém s tzv. nepřizpůsobivými osobami v mosteckém okresu (Most a Litvínov – Janov) a okrajově také v Ústí nad Labem.

Zvláště pozornost věnuje fenoménu „vesnice pro lůzu“ a zneužívání justice aktivisty.