Kauza plotu v Matiční ulici ukazuje na neschopnost či lenost státu vypořádat se s hysterií aktivistů, politiků, kteří kauzy zneužili ke svému zviditelnění. Nebo naopak neměli zájem se pustit do křížku s lidmi, kteří předstírají, že jim jde o lidská práva, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz František Roček.

V kauze Matiční ulice stát selhal. Bylo to systémové selhání státu skrze politickou a intelektuální lenost vládních úředníků. Neměli zájem na konfrontaci s aktivisty a politiky, kteří zneužívají lidských práv nejen na úrovni České republiky, ale i na úrovni mezinárodní politiky, tedy i Evropské unie. Ostuda byla ještě větší díky tomu, že vláda potichu poskytla lidem z rodinných domků Matiční ulici peníze, aby mohli utéci ze sousedství s činžáky, obydlenými nepřizpůsobivými lidmi.

Představitelé místního obvodního městského úřadu se rozhodli postavit protihlukový plot či zeď. Toto opatření mělo snížit hlukovou zátěž obyvatel rodinných domků na druhé straně ulice.

Drobné místní opatření přerostlo v hysterický mezinárodní problém.

Kniha „Zeď“ na 250 stranách v mnoha dokumentech a citacích článků, proslovů či rozhovorů ukazuje, že hlavní vinu na tom měla česká vláda svou liknavostí a vlezdoprdelismem vůči nátlakovým aktivistickým skupinám a organizacím. Přes naprosto kritické vyznění knihy žádná cikánská (natož romská) nebo láskyplná organizace pro nějaká práva v médiích nevznesla vůči knize kritickou připomínku. Rozeznělo se ticho. Záměrně jsem knihu koncipoval tak, že jde vlastně o komentovaný sborník dokumentů o dění v Matiční ulici. Kritikům jsem tím sebral šanci ke kritice, protože uvádí ověřitelná fakta.  

Ale původní pohodoví obyvatelé se začali postupně stěhovat na paneláková sídliště do větších bytů 1. kategorie.

V devadesátých letech proběhla rekonstrukce tehdy dvou téměř prázdných činžovních domů v Matiční ulici. Do domů byli postupně od roku 1993 sestěhováváni neplatiči, většinou cikáni.

Šlo o byty se studenou vodou, plynovým vytápěním, vařičem, tedy s nižším komfortem, označované jako byty druhé kategorie. Oba domy po nastěhování tehdy obývalo zhruba 130 osob, z toho asi 80 dospělých.

V polovině devadesátých let začaly problémy v soužití mezi obyvateli dvou činžovních domů v Matiční č. 4 a 6 a mezi obyvateli čtyř jednopatrových rodinných domků na opačné straně ulice. Již tehdy domkář Petr Chládek řekl pro Severočeský deník:  "Chtěli jsme dům prodat, ale nikdo ho nekoupí. Ani pod cenou ho nechce, když vidí, v čem žijeme."

Z vlastní návštěvy Matiční ulice jsem v polovině devadesátých let viděl, že se v podstatě jedná o větší koncentraci dětí pobíhajících ulicí a kolem domů, což je jev běžný také u panelových domů, kde žijí mladší ročníky obyvatel. Koncentrace dětí by nemusela být problémem, pokud by nad nimi byl aktivní dohled jejich rodin. Ale to nebyl jediný problém.

Dále jsem registroval např. naplno řvoucí radiopřijímač v okně ve směru na rodinné domky v Matiční ulici a jízlivé poznámky cikánů na kolemjdoucí. Bylo to v polovině devadesátých let. Medializovaná aféra s Matiční ulicí přitom propukla až v roce 1998.

Kromě cikánů byl problém i s potkany. Svědectví starousedlíků: „Skamarádili se s lidmi. Nebojí se jich. Množství odpadků v okolí obou domů pro neplatiče jim vyhovuje. Občas nějakou tučnou krysu zakousne netolerantní pes, rodina Doubkových má kvůli krysám doma kočky.“

Ačkoli se problémy s odpadky projevovaly již od roku 1995, vyhrotila se situace v roce 1997. Obyvatelé z Matiční ulice začali z Německa dovážet tzv. zboží s nulovou hodnotou. Protoměstský obvod přikročil koncem roku 1997 k úklidu tamních obecních pozemků pracovníky vykonávajícími veřejně prospěšné práce a poté došlo k deratizaci lokality.

Postupně byly odvezeny desítky tun bordelu, ale cikáni mezitím vršily další tuny svinstva. Ale také skupina cikánů z činžáků se začala podílet na úklidu, protože ani jim nebylo lhostejné jaký bordel dělali jejich soukmenovci z činžáků.

Osudové Velikonoce

Bohužel, 12. dubna 1998 došlo k něčemu, co lze označit za pokus cikánského lynčování. Zachycení podnapilého cikána automobilem při jeho potácení se ulicí bylo událostí, která odstartovala agresivní chování skupinky cikánů pod vlivem alkoholu. Zásah strážníků městské policie na ochranu posádky automobilu tento pocit ještě vystupňoval.

Výkřiky jako „vyvraždím ti rodinu, ty fašisto, Havel mi to odpustí,“ podobně i výkřiky typu „Ty svině bílá, fašistická, vy zde máte po piči, vy jste skončili“, dokumentuje, že napadení posádky automobilu a strážníků bylo napadením zástupných objektů/symbolů bílého blahobytu. Při incidentu se shromáždilo nakonec 40 až 50 cikánských osob.

Nakonec bylo pár cikánů obviněno z rasistického chování.

Velikonoční výbuch násilí vedl k tomu, že obyvatelé z rodinných domků zopakovali na radnici požadavek na výstavbu protihlukové bariéry. To byl počátek kauzy výstavby plotu v Matiční ulici, proti které protestovali aktivističtí kreténi a nakonec i nějaký Vašek Havlů tehdy dřepící na pražském Hradě.

Pokračování až se zítra vyspíte.

(rp,prvnizpravy.cz,fr,foto:fr)