Zatímco politik v Praze zeď či plot odsoudil, zástupci jeho strany v Ústí n. L. museli čelit protitlaku místních lidí znalých situace. Místní lidé věděli, že politik z Prahy žvanil „moudře“ o něčem, co neznal. Na úrovni komunální politiky museli místní zástupci jednotlivých stran překládat slova celostátních lídrů z političtiny do jazyka komunálního života, píše František Roček.

S projektem výstavby protihlukové zdi či plotu a hřiště souhlasila ODS - na neštěmické radnici měla převahu, primátor byl z ODS, silnou pozici měla Klausova strana i v celoměstském zastupitelstvu.

Souhlas s opatřeními a zdrženlivost v komentářích k tomuto problému byl také ze strany komunálních politiků ČSSD. Sociální demokraté věřili, že z komunálních voleb vyjdou vítězně.

V kauze Matiční ulice se projevil zřetelně rozpor mezi pragocentrismem a komunálním prostředím. Z Prahy přicházela odsouzení, varování a rady na tak obecné úrovni, že byly až urážlivě bezcenné. Do „pražácké kampaně hlupáků“ se zapojil i budoucí zmocněnec pro lidská práva Petr Uhl. Na komunální úrovni se ale situace musela konkrétně řešit bez ohledu na pražské politické žvásty.

Televizní Aréna představovala celkem neškodné divadlo: Politici spolu soutěží kdo je užvaněnější, případně i chytřejší a oblíbenější. A lidé o tom telefonicky hlasují.

Do tohoto pořadu České televize byl pozván zmocněnec pro lidská práva ing. Petr Uhl a primátor města Ústí nad Labem ing. Ladislav Hruška. Aréna se poprvé nenatáčela v televizním skleníku na Kavčích horách, ale na jevišti ústeckého divadla. Téma: zeď v Matiční ulici.

Aréna v ústeckém městském divadle, kde se střetli ve sporu o plot v Matiční státem placený humanista Uhl a primátor Hruška, měla nepříjemnou předehru.

Kolem šesté večer se na ústeckém magistrátu sešel Uhl, jeho žena a asi deset romských aktivistů s vedením města. Za sociální demokraty byl přítomen Gustav Krov s ženou a s dalším sociálním demokratem a několik lidí, kteří se zabývali ve městě romskou problematikou. Měli se dohodnout na určitých regulích, aby Aréna probíhala kultivovaně. Opak byl pravdou.

Krov vzpomíná: „Půl hodiny Uhl řečnil o lidských právech a OSN a poučoval nás, jak se mají bránit lidská práva a v druhé části se zaměřil na neštěmické zastupitelstvo a na sociální demokraty, kteří podpořili usnesení z 15. září a prohlásil, že porušili program sociální demokracie a měli by vystoupit ze strany. Byla to tak silná káva, že i naši političtí konkurenti z ODS tím byli pobouřeni, protože Uhl je vládní úředník, nestraník a něco takového si neměl dovolit,“ sdělil Krov.

Lekce z komunální politiky pověřenci pro lidská práva nevyšla. Další dějství se mělo odehrát v Aréně. V té chvíli ještě sociální demokraté netušili že je čeká katastrofa.

Jak dopadla televizní Aréna, o tom svědčí např. následující článek v Mladé frontě Dnes 10. 10. 1998 na straně 13:

„Uhl - vládní mimozemšťan pro národnostní otázky

Zmocněnec vlády pro národnostní otázky Petr Uhl se v historické první mimopražské televizní Aréně utkal s ústeckým primátorem Ladislavem Hruškou. V diskusi o postavení Romů však působil většinou jako salonní humanista-extremista. A chvílemi až jako mimozemšťan při první návštěvě nejen v Ústí nad Labem, ale i na zeměkouli. V hlasování televizních diváků vysoko prohrál. Jeho mapa je velmi přehledná: jestliže například někteří Romové zneužívají sociálních dávek, mohou za to, stejně jako za všechny ostatní problémy soužití, ti ostatní. Je to vize osudová, rezonující výhrůžkami jako rasismus, ponižování lidské důstojnosti a Evropská unie.

Proti ní stojí verze z terénu. Podle ní jsou mezi námi lidé, kterým nepřekáží žít v hnilobném zápachu odpadků, obývat domy s vykopanými dveřmi, zničenými schránkami a nepojízdnými výtahy, a dokonce takové prostředí vytvářejí. Nevadí jim, že kvůli jejich nočnímu hluku neusnou sousedé vstávající ráno do práce. A ti nemají úniku - své byty za takové situace nevymění ani neprodají. Postiženým je pak zcela jedno, jestli problémoví sousedé jsou Romové nebo někdo jiný.

Primátor Hruška ani nemusel nijak oslnit, aby snadno vyhrál. Na komunální úrovni prostě musí řešit havarijní situace a na dveře jeho kanceláře neodbytně klepou lidé z obou stran všech "Matičních" ulic. Nemůže si vybírat jako Uhl, který v Matiční zašel jen za místními Romy a majitele rodinných domků, které si zřejmě už předem onálepkoval jako rasisty, vynechal. Recept, jak okamžitě pomoci lidem v kdysi civilizovaných, dnes takřka neobyvatelných domech a ulicích, však Petr Uhl nenabídl.

Otázkou je, zda zmocněncem vlády pro tak citlivou oblast, jakou jsou menšiny, může být člověk, který před televizními kamerami odhalí neochotu vnímat fakta, která se mu nehodí. MICHAEL FIALA“

Pláč sociálního demokrata

Jak hodnotil Krov tehdejší situaci o rok později, v roce 1999?

Tehdy mi (dnes již zemřelý slušný člověk pan Krov) řekl: „Před prázdninami roku 1998 se objevila v tisku informace o tom, že primátor podporuje myšlenku domkářů v Matiční ulici, aby byla postavena protihluková zeď, oddělující starousedlíky od činžovních domů, z nichž se šířil do okolí hluk, ale i odpadky. Jednalo se o sousedský spor, ale romští aktivisté a pan Uhl z toho udělali celoplanetární problém, který poškozuje obě strany. Tedy i obyvatele tzv. domů pro neplatiče (proti kterým je plot určen). Bylo to koncem srpna 1998. V kulturním domě Corso v Krásném Březně bylo jednání za účasti obyvatel z obou stran ulice. Sál byl plný, nebyli tam žádní romští aktivisté. Lidé se dohodli, že to je nejrozumnější řešení,“ vzpomíná Krov.

Vzpomínky sociálního demokrata Krova byly smutné: „Podle mého názoru jsme byli všichni připraveni na to, že ČSSD vyhraje ve městě volby, resp. že bude mít tolik hlasů, aby s ní musel nutně každý počítat jako s rozhodující silou.

Vystupování Petra Uhla v Aréně všechno změnilo. Pan primátor Hruška sice není mediální hvězdou, je to tichý člověk, který si nepotrpí na medializaci, ale v Aréně stačilo chovat se slušně, zdrženlivě, nekřičet, hájit si v klidu své názory a v očích občanů v divadle a před televizními obrazovkami se stal ochráncem slušných lidí.

Průběh Arény byl pro nás tristní. Uhl je považován za člověka sociální demokracie, a proto jeho kampaň negativně ovlivnila naše naděje na průběh voleb. Přede mnou při Aréně v divadle seděl dnešní náměstek primátora Harciník, a tak jsem se k němu naklonil a blahopřál jsem mu k vítězství ODS v budoucích volbách.“

Krov dodává: „Po volbách nám chyběly dva mandáty, aby se bez nás nemohly ostatní strany obejít a někteří lidé to neunesli. Viděli se v jistých funkcích a najednou nic…“