Zejména zaplatí-li se za láci lidským životem. Tentokrát spadlo letadlo nízkonákladové společnosti, staré téměř čtvrtstoletí. Bezpochyby celou tu dobu honěné po leteckých linkách, aby se zaplatilo a přineslo zisk. Stáří je stáří a letadlo se skládá z tisíců dílců. Přes veškerou důkladnost předepsaných kontrol nemohou být všechny díly prohlédnuty tak důsledně, aby se na 100% vyloučila porucha způsobená únavou materiálu. 

Letiště Leoše Janáčka Ostrava

U opotřebovaného stroje je to jako u staršího, byť na pohled zdravého člověka. I když lékařská vyšetření na nejdokonalejších moderních přístrojích nenajdou příznaky nemocí, nelze u takového organismu vyloučit náhodná selhání, která jsou u mladého, rovněž zdravého, vyloučená.

Dvacet čtyři let. To může být i třicet tisíc startů. Desítky milionů nalétaných kilometrů. Pravděpodobnost poruchy i přes všechny prováděné kontroly každým rokem samozřejmě roste a je otázkou, co úřad, který stanoví rozsah kontrol a hranici životnosti letadel preferuje. Zda zisk leteckých společností či bezpečnost pasažérů. Z hlediska ekonomiky půjde o jakýsi kompromis a podobné tragédie jsou jen pochopitelným následkem.

Na každém zboží, které by mohlo ovlivnit zdraví je uvedeno, kdy bylo vyrobeno a do kdy by mělo být spotřebováno. O letadlu, kterému svěřujeme život, nevíme nic. Nastupujeme do něj v dobré víře. Koupili by si letenku za zlomek ceny letenky běžné, kdyby se pasažérům dala k dispozici informace, že poletí letadlem čtvrtstoletí starém?

Zdroj: Blog autora