Slyšíte to ticho?! Média hlavního proudu ani nehlesnou. Asi proto, že kdyby o tom jejich novináři napsali, museli by hned ve druhé větě dodat: My jsme ti pitomci, kteří za to nesou spoluodpovědnost, protože jsme po celou dobu poslušně přitápěli pod kotlem! O co jde? V roce 2003 předseda vlády Vladimír Špidla odvolal členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Stalo se tak na návrh poslanecké sněmovny, respektive tehdejší vládní koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. Česká televize tu popravu (bez možnosti obhajoby) jako jednu z nejdůležitějších politických událostí roku dokonce vysílala v přímém televizním přenosu. Špidla a spol. potřebovali veřejnosti předhodit viníka prohrané mezinárodní arbitráže ve věci TV Nova, ve které vyletělo komínem více než 10 miliard korun. Rada pro vysílání posloužila jako vhodný obětní beránek.

Taková jedna pidla, pardon – Špidla

Teprve následně si tatáž poslanecká sněmovna k prohrané arbitráži zřídila vyšetřovací komisi. V její závěrečné zprávě se konstatuje, že „žádný ze skutků, nebo absence skutků ze strany mediální rady, nezpůsobil investici pana Laudera přímé či nepřímé škody“. Jinými slovy: ten samý orgán, který v dubnu 2003 navrhl odvolání členů rady, následně v lednu 2005 své rozhodnutí sám zcela zpochybnil. Ke stejnému závěru, totiž že Rada pro vysílání se v souvislosti s prohranou arbitráží nedopustila žádných pochybení, v roce 2005 dospělo i šetření Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Policie České republiky, který případ odložil.


Boží mlýny melou

Šest ze třinácti odvolaných radních, konkrétně Zdeněk Duspiva, Pavel Foltán, Josef Musil, Jiří Novotný, Petr Štěpánek a Petr Žantovský, si Špidlovu politickou prasárnu nenechalo líbit. Začalo neuvěřitelné soudní martyrium. V roce 2007 naše odvolání soud zrušil. Následovala žaloba na předsedu vlády o náhradu škody. Vyčíslili jsme ji pouze jako náhradu ušlých platů, o které jsme v důsledku nezákonného odvolání přišli. Stranou jsme ponechali morální újmu (dodnes kdejaký trouba na internetu píše, že mu za prohranou arbitráž dlužím tisíc korun) i náhradu za zdravotní komplikace. Nejstaršího z nás, filmového historika Jiřího Novotného, tehdy stihl těžký infarkt. Stačilo málo a s klidným svědomím bych o Špidlovi psal, že je vrah.

To už byl předsedou vlády právní nihilista Jan Fischer, který si s tou patálií poradil jednoduše. V roce 2009 nás zkrátka znovu odvolal. Z funkcí, ve kterých jsme už nebyli, neb nám mezitím šestiletý mandát doběhl. Fischerův povedený právník (bývalý náměstek ministra spravedlnosti František Korbel) nám příslušný dokument rozdal přímo u soudu během jednání. Také tuhle prasárnu č. 2 další soud posléze zrušil a co do příslušného rozsudku napsal, si Jan Fischer rozhodně za rámeček nedá.

Po celou dobu jsme státu nabízeli vyřešit spor smírnou – to znamená kompromisní – cestou. Namísto seriozního a aspoň trochu civilizovaného jednání si ovšem státní orgány věc přehazovaly jako horký brambor. Předseda vlády to záhy hodil na ministerstvo kultury a to zase na současnou Radu pro vysílání.

To už jsme v současnosti. Boží mlýny sice melou hodně pomalu, ale melou. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 25. 3. 2015 vyhověl žalobě bývalých členů Rady pro vysílání o náhradu škody v plném rozsahu. Stát má šestici nezákonně odvolaných radních vyplatit ušlé platy v souhrnné výši cca 15 milionů korun plus úroky, které činí přibližně dalších 10 milionů. Stát má rovněž uhradit náhradu soudních výdajů ve výši více než 2 miliony korun.

Kdo za to může?

Je to docela pálka, že? Co myslíte, jakpak se k tomu asi postaví Vladimír Špidla jako hlavní viník, respektive těchto 90 bývalých a namnoze i současných poslanců, kteří mu u té politické prasárny v roce 2003 asistovali? Tady je jejich seznam:

ČSSD

Vlastimil Aubrecht, Jarmila Boháčková, Petra Buzková, Vladimír Čada, Karel Černý, Pavel Dostál, Milan Ekert, Milada Emmerová, Stanislav Gross, Michal Hašek, Josef Hojdar, Pavel Hönig, Petr Ibl, Miloslav Kala, Miroslav Kapoun, Robert Kopecký, Zdeněk Koudelka, Michal Kraus, Jaroslav Krákora, Stanislav Křeček, Jozef Kubinyi, Jitka Kupčová, Miloš Kužvart, Antonín Macháček, Josef Mikuta, Jan Mládek, Oldřich Němec, Eva Nováková, Hana Orgoníková, Jaroslav Palas, Petr Rafaj, Libor Rouček, Josef Řihák, Antonín Seďa, Jaromír Schling, Ladislav Skopal, Josef Smýkal, Evžen Snítilý, Bohuslav Sobotka, František Strnad, Miroslav Svoboda, Antonín Sýkora, Hana Šedivá, Iva Šedivá, Zdeněk Škromach, Vladimír Špidla, Karel Šplíchal, Petr Šulák, Miloš Titz, Rudolf Tomíček, Jiří Třešňák, Radim Turek, Jaroslav Tvrdík, Milan Urban, Jiří Václavek, Miroslav Váňa, Miloslav Vlček, Jitka Vojtilová, Václav Votava, Lubomír Zaorálek, Eduard Zeman, Petr Zgarba

KDU-ČSL

Jan Grůza, Jiří Hanuš, Vilém Holáň, Ludvík Hovorka, Josef Janeček, Miroslav Kalousek, Jiří Karas, Jan Kasal, Vlasta Parkanová, Vladimír Říha, Cyril Svoboda, Jan Škopík, Michaela Šojdrová, Ladislav Šustr, Jaromír Talíř, Josef Vícha, Ivo Vykydal, Miloslav Výborný


US-DEU

Marian Bielesz, Taťána Fischerová, Svatopluk Karásek, Karel Kühnl, Hana Marvanová, Vladimír Mlynář, Pavel Němec, Vlastimil Ostrý, František Pelc, Pavel Svoboda

Není pravda, že tihle poslanci nevěděli, co činí. Na to, že je odvolání členů RRTV protiprávním krokem, za který dříve či později přijde účet, je upozorňovali právníci z řad tehdejší opozice, konkrétně třeba Ivan Langer (ODS) či Vojtěch Filip (KSČM), ještě před tím, než jako bohorovné, leč nemyslící stádo návrh na odvolání odhlasovali. Stačí nahlédnout do stenozáznamu z jednání poslanecké sněmovny ze dne 2. 4. 2003.

Myslíte, že některého z těchto devadesáti poslanců napadne vyslovit obyčejné slovo „promiňte“ nebo že snad někdo z nich dokonce rozbije prasátko, aby přispěl na škodu, kterou spoluzavinil? Kdepak! Bude to přesně naopak. Stát se nepochybně odvolá a soudní martyrium bude pokračovat.

Viníci opět vládnou

Strašné je, že vinu za onu prohranou neprohratelnou arbitráž na nás chtěli hodit právě ti, kteří ji sami zavinili. Ještě strašnější ovšem je, že tihle mamlasové – namátkou Bohuslav Sobotka (tehdy ministr financí, dnes předseda vlády), Vladimír Špidla (tehdy předseda vlády, dnes hlavní Sobotkův poradce) či Jan Mládek (tehdy náměstek ministra financí, dnes ministr průmyslu a obchodu), kteří škodu více než 10 miliard korun (nyní plus dalších skoro 30 milionů) svým neskonalým amatérismem způsobili – tu opět vládnou.

A propos – kde jsou ti zpropadení novináři, kteří jindy píšou o každém pšouku? Ty českotelevizní si dokonce platíme povinnou daní, aby nás informovali objektivně, vyváženě a všestranně.