LUBOMÍR VYLÍČIL upozorňuje na další akci zaměřenou proti svobodě myšlení a vyjadřování - a podivuje se, jak je možný takový rozpor mezi míněním většiny lidí a oficiální ideologií

V Brně se konala jedna zvláštní a možná i trochu zlověstná konference. Svolal ji předseda ÚS Pavel Rychetský spolu s ombudsmankou Annou Šabatovou a s Nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a jmenovala se "Nenávist na internetu".

Kromě hvězdného obsazení byla na této konferenci nápadná a lehce znepokojivá ještě jedna věc. Bojový zápal a nehrané, upřímné rozhořčení, se kterým se vysocí ústavní činitelé a justiční špičky do takového, zdánlivě okrajového tématu obuly. Jejich výstupy pro média se nesly v jednom tónu: "Sledujeme vás a bude se trestat!" Veřejná ochránkyně našich práv Anna Šabatová to shrnula do věty, připomínající pamětníkům to nejlepší z časů anticharty a boje proti "ztroskotancům a samozvancům" z disentu: "Veřejnost musí být informována o tom, že právo platí i na internetu!"

Rychetský tíhou nespí

Nejvyšší státní zástupce nám pak objasnil, že "...nejčastějším terčem předsudečné nenávisti na českém internetu jsou stále Romové, přibývá verbálních útoků na muslimy a Židy." K čemuž předseda ústavního soudu Rychetský podotknul, že "...jej nenávist na internetu tíží víc než mnoho jiných společenských problémů."

Tak ten má dost! Zakroutil by běžný člověk po podobném úletu hlavou a poklepal si na čelo. Předsedu ústavního soudu, v dnešní době, kdy se problémy a průšvihy valí ze všech stran, nejvíce tíží nenávist na internetu... Tem chlap musí být úplně mimo!

Ale co když není? Co když je to skutečně jeden z hlavních problémů jeho sociální skupiny? Té naší takzvané elity a těch, co ji instruují a řídí? Podívejme se na tu takzvanou "nenávist" podrobněji.

Čtěte ZDE: Dokonalé spiknutí: Digitální vražda a vymazání ze světa. Mašinerie ukázala svou sílu. Jak zlikvidovat nepřítele Deep state? Okno také do naší blízké budoucnosti. Zkuste nahlas říci Alex Jones. Tohle tu ještě nebylo

Průzkum

Před nedávnem uspořádal iRozhlas.cz rozsáhlý sociologický průzkum ke zjištění sociální stratifikace, hodnot a politických preferencí našeho obyvatelstva po "třiceti letech svobody". Jeho součástí bylo i zkoumání, koho lidé opravdu, ale opravdu nemají rádi. Až tak, že by ho nevpustili do ČR, kdyby mohli (výsledky zde).

Zjistili, že nejvíc lidi nesnášejí feťáky. 67 procent obyvatel by osoby závislé na drogách nepřijalo ani jako návštěvníky České republiky. Následují muslimové, které by 38 procent respondentů nevpustilo do ČR vůbec a 34 procent by je vpustilo pouze jako návštěvníky. Na pomyslném třetím místě skončili Romové, které by nevpustila do ČR čtvrtina respondentů a další čtvrtina je akceptuje maximálně jako občany ČR. Ano, drogově závislí, muslimové a Romové jsou mezi Čechy - nepřekvapivě - nejvíce nepřijatelné skupiny obyvatel.

Ale teď to nejlepší: ve "vstřícnosti" vůči uvedeným menšinám nehraje významnou roli vzdělání ani majetek! Což zcela vyvrací představu "hatera", kterou nám tu po léta sugerují media. Že se jedná o nevzdělaného, chudého, frustrovaného loosera, který si nadáváním na netu kompenzuje svůj zpackaný život. Ne, kdepak, tahle neláska k feťákům, muslimům a cikánům, táhnoucí se napříč vzdělanostním i příjmovým spektrem musí mít zjevně jiné příčiny, než se nám snaží namluvit.

Selský rozum

Naše vysoce vzdělané elity, o soudních špičkách nemluvě, tuto studii samozřejmě znají. A pravděpodobně četly i mnoho dalších, zahraničních, které vyznívají v podobném duchu a vykreslují současnou politiku, státem shora, násilně tlačené multikultury a inkluze jako nebezpečnou destruktivní pitomost.

Jako příklad uveďme alespoň známou metastudii Williama a O'Reillyho, která zhodnotila desítky jiných studií. Výsledky všech ukazují, že etnická rozmanitost má negativní dopad na výkon skupin. Například. Alesina a La Ferrara (2005) zjistili, že zvýšení etnické rozmanitosti by snížilo roční ekonomický růst země o 2 procenta. Několik studií (La Porta a kol., 1999; Alesina a kol., 2003; Habyarimana a kol., 2007) prokázalo, že etnická rozmanitost negativně ovlivňuje rozdělování veřejných statků. Stazyk a kol. (2012) zjistili, že etnická rozmanitost snižuje spokojenost s prací u státních zaměstnanců. Parrotta a kol. (2014) zjistili, že etnická rozmanitost je významně a negativně korelována s firemní produktivitou.

Další studie dokazují, že zvyšováním etnické a kulturní diverzity se snižuje důvěra ve společnosti, klesá výkonnost ekonomiky, zhoršuje se zdravotní stav obyvatelstva a dokonce klesá i průměrná délka dožití.

K podobným závěrům ovšem došla, zcela samostatně, i velká část našeho obyvatelstva, a to bez statistik, průzkumů a studií. Jen prostým pozorováním. A tím se dostáváme zpět k "nenávisti na internetu". Nahlédnete-li totiž jen letmo do diskusí pod náhodně vybraným článkem o zmíněných, nemilovaných skupinách (feťáci, muslimové a cikáni), je jejich vyznění jednoznačné. Tvrdé odsouzení a odmítnutí. Ale současně i kritika EU a vlády ČR, které, podle mínění lidu, nedělají to, co by si občané představovali. Stovky a stovky příspěvků v podobném duchu... a téměř žádný proti. Nikdo, krom zjevných a dávno profláklých neziskových trollů, se nezastane „neoblíbených“ a oficiální politiky státu vůči nim. V celém spektru hlavních zpravodajských webů, bez ohledu na stupeň "sluníčkovosti" jejich typických čtenářů. Drtivým, většinovým vyzněním je odmítnutí nenáviděné vnucené multikultury, cenzurující korektnosti a sebevražedné vstřícnosti k cizímu.

Čtěte ZDE: Svoboda versus tyranie: Budou již brzy mazat lidi i z reálného světa? Nenávidět mohou jen vyvolení. My je za to musíme milovat. Smí hospodský zakázat vstup cikánům? Teror bez dovolání. Bolševici už bez masky

Úcpat ústa

A v tom právě tkví nebezpečí takzvané „nenávisti“ pro sociální skupinu Rychetských a spol. Obávají se prasknutí hráze. Ano, v mediích mají stále absolutní přesilu. Veřejný prostor hřmí jedním (jejich) hlasem. Veřejné instituce, funkcionáři a "složky" (už zase) vědí, jaká vyjádření jsou ještě přípustná a jaká přes čáru. A občané, banovaní, šikanovaní a peskovaní na (svých soukromých) profilech a "správně vedeni" v zaměstnání, se to rychle učí. Mnohý z nich si proto připadá úplně ztracený a tak nějak osamělý se svým názorem, který se od toho oficiálního liší jak den od noci. Což je samozřejmě účelem té hry.

Ovšem častější návštěvy "nevhodných" diskusí s „xenofobními“ projevy to mohou změnit. Zakřiknutý občan najednou zjišťuje, že zdaleka není sám, kdo má podobné kacířské názory. Naopak, že "jeho" postoje jsou spíše většinové. Což může ty přemýšlivější přivést k velice nebezpečným úvahám. O podstatě demokracie.

Jak to, že celý oficiální, veřejný prostor zní narativem, který je přesně opačný, než názor většiny obyvatelstva? Když máme tu nejryzejší demokracii, jak nás neustále politici a media ujišťují. Když máme svobodné volby a většinové hlasování... Kde je potom zastoupení oné většiny, jejíž názory jsou vidět v diskusích? Kde je její hlas ve sdělovacích prostředcích? Máme vůbec demokracii, nebo jen její kulisy a chabé předstírání?

Tak, jako malý pramének, prosakující hrází může časem přerůst v dravý proud, který hráz prolomí, a ta se zhroutí, tak i hromadné, masové uvědomění lidu, že král demokracie je nahý, může generovat volání po změně takové síly, že už nepůjde korigovat ani všemi dosud osvědčenými prostředky masové manipulace.

Proto Nejvyšší státní zástupce, předseda ústavního soudu a ombudsmanka pocítili tak naléhavou potřebu řešit „nenávist na internetu“. Tedy, jinými slovy, poradit se a podumat, jak ucpat lidu zlolajná ústa a urychleně zacelit díru v hrázi.

Však víme, za koho tihle tři kopou…

Protiproud.cz