Vojenská základna USA by bezpečnost České republiky nezvýšila, naopak. ParlamentnímListům.cz to řekl exministr a diplomat Jaroslav Bašta, který působil jako velvyslanec v Rusku a na Ukrajině. O větší příklon Čechů k Rusku se podle něho nejvíce zasloužili lidé jako Pavel Šafr nebo Martin C. Putna svými varováními před Ruskem, Kremlem a podobně. Podle Bašty by si zasloužili od Putina vyznamenání.

Jaroslav Bašta

„Myslím si, že je velmi pozitivní, že se kolem průjezdu konvoje rozproudila veřejná debata. Ta odhalila celou řadu skutečností, které politici a média přehlížejí, případně špatně interpretují. Průjezd konvoje sice byl demonstrací síly USA, nikoli však vůči Rusku. To by musel jet opačným směrem. Spíše se stal připomenutím existence našich spojeneckých závazků, které posledních 12 let neplníme a nahrazujeme je podlézavými výroky převážné většiny našich politiků, bez ohledu na jejich stranickou příslušnost,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Jaroslav Bašta.

Upozorňuje také na zajímavý vztah značné částí Čechů k armádě i starost o obranu státu. „Já doufám, že rozumnější z nich (politiků – pozn. red.) si povšimnou zájmu našich občanů o fundamentální otázky naší obranyschopnosti a projeví se to v tom, že naše výdaje na obranu se vrátí na úroveň oněch 2 % HDP, ke kterým jsme se zavázali a v době našeho vstupu do NATO v roce 1999 je překračovali. Nyní aby Pánbůh našim politikům to vlastenectví a evropanství a proklamované transatlantické partnerství konečně z huby do rukou (a rozpočtu) vraziti ráčil, abych použil slova klasika,“ konstatuje exministr.

„Zájem o armádu a vojenskou techniku je v ČR trvale přítomen, stačí se podívat na statistiku návštěvnosti Dnů NATO v Ostravě či jiných podobných armádních akcí. Jinak bych řekl, že počet protestujících proti konvoji a těch ostatních stále kopíruje situaci z roku 1999, tedy podporu našeho vstupu do Aliance,“ myslí si Bašta.

Při debatách o průjezdu amerického konvoje se ze strany některých podporovatelů objevovala i přání, aby američtí vojáci byli na našem území přítomni trvale v rámci nějaké stálé základny NATO. Myšlenku podpořil např. Karel Schwarzenberg a další politici TOP 09 nebo exministr Alexandr Vondra. Všichni v podstatě pod stejným argumentem, že by to zvýšilo bezpečnost ČR. Co na takové úvahy říci?

„Pokud jde o přání některých politiků, aby i u nás v České republice byla nějaká stálá základna NATO a v ní příslušníci americké armády, upozorňuji na následující – základen NATO tu máme opravdu hodně, v každých kasárnách české armády, neboť my jsme NATO. Proč tedy to další přání? Když si tak čtu jména oněch politiků, připadá mi, že degenerace našich politických elit zašla hodně daleko. Volají po tom především ti, za jejichž vlád klesly výdaje na obranu na méně než polovinu úrovně z doby našeho vstupu. Někdy mám pocit, že je to celé zlý sen a já jsem ještě v Kyjevě a dívám se na to, jak nezodpovědné politické elity devastují stát, zakrývají to líbivými hesly a očekávají, že jejich problémy vyřeší a zaplatí někdo jiný. Zdá se mi, že rozdíl mezi ČR a Ukrajinou se zkrátil tak na tři roky…,“ sděluje rozhořčeně Jaroslav Bašta, bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině.

„Vojenská základna Spojených států bezpečnost České republiky nezvýší, spíše naopak, jak poznamenal generál Pavel. Pokud máme obavy o budoucnost naší vlasti, tak se snažme o to, aby naše vlastní armáda byla stejně kvalitní jako ti dragouni, co právě přejeli do Německa. To je jediná možná cesta z krize, do které se Evropa (včetně naší země) dostala kvůli nezodpovědnosti svých politiků,“ podotýká.

Situace podle něho opravdu nepříjemně začíná připomínat rok 1914. „Jen tiše doufám, že je pravdivý postřeh Karla Marxe o tom, že „všechny velké historické události se stávají tak říkajíc dvakrát – jednou jako tragédie, podruhé jako fraška.“ Jedna věc nás bohužel s událostmi před více než sto lety spojuje: také dnes politickým elitám prošla záruční doba, takže jsou nejen nepoužitelné, ale přímo životu nebezpečné. (Možná bychom příští Evropský (a národní) parlament (y) neměli volit, ale losovat. Bylo by to stejně účinné jako násilná změna režimu, ke které vývoj v řadě evropských zemí neúprosně směřuje, ale humánnější.),“ uvádí v komentáři pro ParlamentníListy.cz.

V závěru se Jaroslav Bašta zamýšlí nad komentáři některých českých novinářů a komentátorů, kteří varují před ruskou propagandou, agenty Kremlu a výrazně prosazují proamerickou linii.

„Obecně platí, že politika a žurnalistika jsou spojité nádoby, takže při sledování výroků řady českých politiků a s nimi souznějících novinářů mám pocit, že jimi vytvářená realita opustila adorovanou druhou republiku a nacházejí se na přelomu let 1944/5 a tak znovu malují ve svých vyjádřeních a komentářích rudý spár nad siluetou Hradčan s heslem: „Zachvátí-li tě, zahyneš!“ Veřejný i mediální prostor zaplnili reálně neexistujícími všudypřítomnými agenty Kremlu, proto volají po omezení svobody slova, případně rovnou po soudech s vlastizrádci. Snaží se tak zarputile, až jsou svými odpůrci podezříváni, že představují proamerické agenty,“ zmiňuje exministr a diplomat.

Situace, kterou někteří nazývají jako „hon na proruské čarodějnice“, má podle Bašty jediný efekt, větší příklon Čechů k Rusku a k Putinovi. „Jako člověk, který měl dlouholeté a všestranné zkušenosti s tajnými službami a poznal Rusko, si dokážu docela dobře představit scénu, kdy třeba panu profesorovi Putnovi, Tomáši Klvaňovi, Pavlu Šafrovi a Heleně Langšádlové bude tajně uděleno podobné vyznamenání ruského prezidenta, jaké dostali vybraní ruští (a jiní) novináři za zásluhy o anexi Krymu. A oni si ty medaile zaslouží, protože nikdo neudělal tolik pro příklon sympatií většiny našich občanů na stranu Ruska jako výše jmenovaní,“ dodává Jaroslav Bašta jednoznačně.

Převzato z parlamentnilisty.cz