Perevalská dětská škola umění (LLR). Zatímco na jaře t.r. jsem do této školy přišel na výroční koncert (přičemž jsem si také prohlédl školu, navštívil děti ve výtvarném oddělení, zazpívaly mně Vesnušky a zatancovaly Zadorinky), tentokrát jsem přišel hlavně na zkoušku Vesnušek. Ale i tentokrát byl program mé návštěvy mnohem bohatší. Ředitelka DŠU Natalia Kurson mě postupně zavedla do různých oddělení, kde děti kreslily, zpívaly, tancovaly a hrály na hudební nástroje.

V sále hudebního oddělení právě končila zkouška mladších členek pěveckého sboru Vesnušky. Mezi devíti dětmi byl i jeden chlapec. Děti, které mně zpívaly na jaře, v této skupině nebyly. Děti mně zazpívaly tři pěkné písně. V sále tanečního oddělení se učily prvním tanečním krůčkům nejmenší děti z tanečního souboru Zadorinky. Dvanáct děvčátek a dva chlapci mně ukázali, co již dovedou.

Ve výtvarném oddělení mě už netrpělivě očekávaly vedoucí i děti. Několik dětí se usmívalo-děti si mě pamatovaly z jarní návštěvy. Před novoročními a vánočními svátky tu mají napilno. Děti i vedoucí vyrábí papírové ozdoby, které zkrášlí budovu školy zvenčí i zevnitř. Děti se nachystaly k focení, když tu se náhle přihrnuly děti i z dalších dvou místností výtvarného oddělení, že se taky chtějí se mnou vyfotit. Rázem bylo v místnosti tolik dětí, že se málem nevešly na fotku.

Vrátil jsem se k Vesnuškám. Zde již probíhala zkouška starších členek. Zazpívaly mně několik písní, z toho jednu německy a jednu ukrajinsky. Uslyšel jsem i nádhernou píseň Vánoce (Rožděstvo). I starší Zadorinky jsem ještě navštívil. Rovněž ony mi předvedly nejrůznější taneční kreace. Nakonec jsem ještě zhlédl výuku hry na balalajku, housle a klavír. Kytary, které visely na stěně jedné místnosti, byly československé výroby (Cremona Luby). Škola kytary postupně opravuje.

Činnost DŠU je opravdu velmi bohatá, je zde mnoho talentovaných dětí v nejrůznějších oborech. Děkuji ředitelce školy Natalii Korsun, že jsem mohl poznat zblízka pestrou činnost DŠU.

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR