16.12.2019 přišli ráno páťáci z naší družební 13.ZŠ Naděžda v Alčevsku (LLR) do školy a ve své třídě zírali na nová okna! To díky Máše a českým přátelům! Příběh je dojímavý. Děti v září 2019 přišly na 2.stupeň, do nové třídy (místnosti). Ve třídě byla stará nevyhovující okna. Na pořízení nových však nepřišly peníze. Rodiče začali tedy sbírat peníze na nová okna, pomalu po rublech. Sebrat dostatek peněz by trvalo velmi dlouho (pokud by se vůbec peníze daly dohromady). Přemýšlivá Máša z této třídy dostala nápad. Nikomu o tom neřekla. Napsala mi: „V naší nové třídě je pěkně, je velká, jen okna jsou shnilá. Nová okna stojí 14 tisíc jedno a naši rodiče peníze nikdy nedají dohromady.“ Více jsme se o oknech nebavili.

Prolítlo mi hlavou-co jim na okna přispět?-ale hned jsem to zavrhl. Je to 42 000 za tři okna a my letos chceme koupit projektor a plátno do pobočky Českého kulturního centra Julia Fučíka v Roveňkách… To nedáme dohromady. Neustále jsem ale přemýšlel: oni se oken nedočkají nikdy, udělali bychom jim velkou radost. Tak jsme se nakonec rozhodli, že se pokusíme získat peníze i na okna. Podařilo se! Peníze na okna jsme skutečně sehnali! Děkujeme všem!

Máše ani její třídní ani ředitelce jsem však do poslední chvíle nic neřekl, aby to bylo překvapení. Když jsem v listopadu t.r. poprvé po svém příjezdu na Donbas přišel do 13.ZŠ, oznámil jsem to paní ředitelce, posléze třídní a rodičům. Byli ohromeni-to nečekali! Zvlášť když z nich nikdo o pomoc nežádal. Ještě více byli ohromeni, když jsem jim řekl o Máše. Znali Mášu, ano, ale tohle byl kalibr! Všichni Mášu nesmírně chválili. Rozhodli jsme se, že Máše ani celé třídě nic neřekneme. Když jsem byl v 5.třídě, řekl jsem jim, že je čeká překvapení, ale zatím jej neprozradíme. Nikdo nevěděl, o co jde. Nikdo? Jak mi řekla o pár dní později maminka Máši, Máša se brzy dovtípila, že jde o nová okna. A nenechala si to pro sebe, ale to nevadí.

A tak díky Máše a samozřejmě všem dárcům mají od 14.12.2019 v 5.třídě nová okna! Máša byla šťastná a hned pilně uklízela ve své třídě po instalaci nových oken…

15.12.2019 mně Máša z 5.třídy naší družební 13.ZŠ Naděžda v Alčevsku (LLR) poslala tento vzkaz Čechům:

Мария 20:56

Спасибо Вам. И каждому Чехскому человеку который принял участие в зборе средств для наших окон. И теперь Ваша частичка души осталось у нас в классе!!!!!!
Спасибо огромное
!!!!

Česky: „Děkuji Vám. A každému českému člověku, který se zúčastnil sbírky na naše okna. A nyní Vaše částečka duše zůstala u nás ve třídě!!!!! Díky moc!!!!“

16.12.2019 po poslední vyučovací hodině pak byla ve třídě malá slavnost. Nejdřív děti poděkovaly českým přátelům za pomoc-za sbírku na nová okna. Já jsem s dětmi poděkoval Máše za její nápad. Předal jsem Máše dárek od českých přátel. Všem dětem jsem pak předal drobné dárky od českých přátel-pohlednici Prahy, bonbony a dort. Máša i ostatní děti za dárky českým přátelům moc děkují! Třídní učitelka s dětmi mně darovali krásný čajník-děkuji moc!

Děti si užily i legrace. Zatímco jedly, stal jsem se učitelem a postupně jsem děti učil matematice (zvládly nejen těžký příklad 1+1, ale i umocňování!), českému jazyku (znaly češtinu tak dokonale, že i psaly česky slova na tabuli!), dějepisu (historii své 5.třídy zvládly také na jedničku-pardon, na pětku podle jejich systému), zeměpisu (nedělalo jim problémy umístit Českou republiku na správné místo v Evropě), biologii (věděly, že třešně rostou na stromě i v prosinci-abyste rozuměli, to jsou moje tradiční vtípky s Mášou) a tělesné výchově (hodina byla tak krátká, že děti stačily jen upažit). Vyučovací hodina trvala totiž vždy jen max. 5 minut, přestávky 0-10 sekund.

Po náročném dni (hlavně v té mojí škole!) se děti spokojeně rozešly na kroužky nebo domů.

Pozn.: Proč mají děti na rukou červené pásky? Inu, tento den měla na škole jejich třída službu-na chodbách, v šatnách, v jídelně… Chtěl jsem si službu také vyzkoušet, tak mě vzala Darja se dvěma děvčaty o přestávce před slavností na službu na chodbě před jídelnou. Služba to byla náročná. Za celou přestávku prošel do jídelny jeden hošík tak ze druhé třídy (napít se) a za chvilku se vrátil… Ale fakt je, že bylo po 6.vyučovací hodině a na škole kromě 5.třídy a družiny již nikdo nebyl.

Jaromír Vašek, předseda Společnosti přátel LLR a DLR