Svátek Ostara (20. - 22. 3) neboli Jarní rovnodennost má jméno po bohyni jara a
svítaní Oestre (Eastre). Je to doba, kdy tma ustupuje a světlo získává
na síle, kdy vláda Morany končí a přichází vláda bohyně Ostary, Vesny.
Je oslavována Ostara, bohyně plodnosti se symbolem vejcem (symbol vzniku
vesmíru) a posvátným zvířetem králíkem (symbol plodnosti). Symbol a
jarní uctívání králíka možná pochází od bohyně Eastre jako její
zasvěcené zvíře. Králík se rychle rozmnožuje a bohyně Eastre je i královnou říše početí a zrození mláďat.Zelené výhonky rostlin se derou ven z hlíny, svěží lístky stromů
vyhřezávají z nalitých pupenů skoro před očima, zvířata vycházejí z
doupat a párují se, a ptáci stavějí hnízda a kladou svá vejce.

Ve
staré Evropě jsou vejce malována a darována jako přání úspěchu a
hojnosti do nového roku. V Německu nebo anglosaských zemích existuje
zábava, při které děti hledají poschovávané vejce. Historie hry má, ale
smutnější kořeny. V pohanských dobách, když se začalo rozšiřovat
křesťanství, v některých zemích lidé vejce schovávali a nechávali děti
hledat vejce. Pronásledovatelé pohanství údajně děti podpláceli, aby
prozradily osoby skrývající vejce a pomohly obvinit stoupence staré
víry…

Jedná se o období jarních bylin, které jsou z hlediska
uctívání omlazující a očišťující. Keltové je připravovali v obřadních
pokrmech. V této době již v krajině najdeme rozkvetlý například podběl –
rostlina, které zahánějí nachlazení. V rostlinách, které se používají
při pašijových a velikonočních oslavách, se skrývají tajemství a tradice
keltských zvyků, které znovu převzala křesťanská církev. Keltové vázali
věnec ze sedmi různých zelených větví (dosud ho ještě vážou například v
Allgau na Květnou neděli). Roste hojně i medvědí česnek, tak se na něj
vydejte, je skvělý na jarní detoxikaci.