Agentura CVVM zpracovala, tak jako v předchozích letech, přehled, jak čeští občané uvažují o odsunu Němců a o dekretech pana prezidenta Beneše. Výsledky přehledu si vyhlédl ke svému komentáři bývalý premiér Jiří Paroubek.
Pomník prezidenta Beneše před Černínském paláci
24. prosince 2019 - 10:40
„V české společnosti je přitom patrný vývoj názorů na tyto otázky, které zatěžovaly česko – německé vztahy v prvních desítkách let po II. světové válce. Od té doby se objevily v důsledku demografického vývoje téměř tři nové generace Čechů. Nelze se proto divit, že významná část respondentů neví, jak se na celou otázku vlastně dívat (kolem jedné pětiny českých občanů). 52% respondentů se domnívá, že by měly platit i nadále. Jen 13% si myslí, že by měly být zrušeny. Více než třetina dotázaných neví. V uvažování českých občanů ovšem dochází v posledních dvaceti letech k poměrně významné změně. Jestliže si v letech 2002 – 2005 prakticky dvě třetiny respondentů myslely, že by dekrety měly platit i nadále, dnes si to myslí zhruba polovina občanů. Dále, pokud si třeba v roce 2002 myslelo jen 5% občanů, že by měly být zrušeny, dnes si to myslí 13%. Podstatně se zvýšil podíl těch, kteří nevědí," konstatuje Paroubek.
„Prostě pro mladé lidi tzv. Benešov dekrety nemají žádný faktický význam anebo nedokážou jejich význam zhodnotit. Jinak se na věci dívá starší generace. Celkově ovšem čeští občané kvitují zlepšení vztahů Česka s Německem, což některé problémy vzniklé v minulosti řadí v uvažování občanů na vedlejší kolej," uzavřel svůj komentář na webu Vaševěc.cz Jiří Paroubek.