ANDREA LOPATKOVÁ informuje o dalším krůčku našich západních sousedů na cestě k podvolení se islámu, který přesně lícuje do současného obrazu upadající země

Volební neděle v metropoli spolkové země Dolní Sasko vedla k výsledku, který očekávali všichni pozorovatelé. Hannover si po 73 letech vlády sociálních demokratů vyzdvihl na vrchol zeleného primátora muslimské víry. 

Beli Onay se narodil v Goslaru jako syn tureckých gastarbeiterů. Rychle se etabloval ve straně zelených, která je známá svou extrémní liberálně-levicovou agendou.

Usadit islám

Již v roce 2013 požadoval Beli Onay, který se rád prezentuje jako "liberální muslim", aby se u příležitosti festivalu Ramadán zkracovaly muslimským zločincům tresty a ti se propouštěli předčasně z vězení. Jindy kritizoval ochranku z letiště, když se ho při prohlídce dovolili zeptat, jestli má kontakt s islamisty.

V listopadu 2016 bylo oznámeno, že Beli Onay jako tehdejší mluvčí Aliance 90/Die Grünen v Dolním Sasku pozval do dolnosaského parlamentu zastřešující muslimskou organizaci ATIB, kontrolovanou tureckým prezidentem Erdoganem. Německá ústavní ochrana považuje ATIB za sdružení, které má blízko ideologii radikálně nacionalistického tureckého hnutí Šedí vlci, majícího úzké vazby na Islámský stát.

V roce 2017 přišel Onay s heslem "usadit islám" ("Islam einbürgern"). Již mnoho let úspěšně hraje tradiční roli oběti. Mezi jeho programová hesla patří fráze typu "žádná lidská bytost není nezákonná" jakož i všechny ostatní hesla a kampaně liberálního globalismu. Velmi rád propaguje typické slogany zelených známé i z jiných míst: centrum bez aut, více cyklistiky a samozřejmě "Uprchlíci jsou vítáni".

Čtěte ZDE: Německo už je ztraceno: Deprimující pohled za naši západní hranici. Kolik lidí stačí na převrat? Demokracie v troskách. Chvilkaři mohou závidět. Nepřátelské výsadky pro ovládnutí země. Trojí důležité poučení pro nás!

Kdo volil muslima

Podle webových stránek připadá na 535 603 obyvatel Hannoveru "jen" 102 300 cizinců. Jenomže v Německu je těžké získat oficiální údaje o lidech z řad přistěhovalců. Na rozdíl od jiných zemí dnes Německo již uznává pouze státní příslušnost, nikoli národnost. Proto existují v Německu jen historické národnostní menšiny jako Lužičtí Srbové - a nikoli národnostní menšiny novodobé, jako Turci. Když se jednou člověk stane německým občanem, nikde se již oficiálně neuvádí k jaké národnosti se hlásí nebo hlásil.

V roce 2018 televize SAT1 uvedla, že necelá třetina obyvatel Hanonver (31,8%) má migrační pozadí. Avšak jen v obvodu Mühlenberg mělo v roce 2018 migrační pozadí 66,3% obyvatel a druhým nejvíce používaným jazykem ve městě byla turečtina. 

Onayův úspěch ve volebním klání se však nevysvětluje pouze podílem cizinců nebo podílem osob přistěhovaleckého původu. Není nijak těžké uhodnout, že zásadní roli zde hrají myšlenkové propudy hrající v současném Německu prim a vedoucí zemi do záhuby: liberálové, levičáci, vítači, podporovatelé menšin, ekoaktivisté a další.

Jako v Londýně

Volby muslimů do pozic starostů byly dosud v Německu realitou jen v malých městech. Sociální demokratka Hatice Kara je od roku 2012 starostkou šlesvicko-holštýnského města Timmendorfer Strand. Její stranická kolegyně Halil Öztas je od konce roku 2015 starostkou malého města Heusenstamm poblíž Frankfurtu nad Mohanem. V politice se pohybuje i státní tajemník SPD (sociální demokraté) Aydan Özoguz, federální komisař pro migraci.

Přestože to imigranti a jejich potomci neměli v německé politice po dlouhou dobu lehké, časy se nyní změnily. Již delší dobu začaly velké strany zařazovat mezi své funkcionáře občany přistěhovaleckého původu.

To, co se v Německu dosud dělo jen v malém měřítku, se nyní stalo v Hannoveru a v budoucnu bude nejspíš realitou i v dalších velkých městech jako Berlín nebo Frankfurt. Kritici tohoto trendu již teď předpovídají "poměry jako v Londýně".

Pár kilometrů na západ od naší (neexistující) hranice...

Zdroj.

Protiproud.cz