Miloš Zeman nikdy nebyl mým šálkem čaje a bývaly doby, kdy bych ho s chutí nakopal do brusele. A kvůli jeho hujerskému přístupu k Bruselu asi i nyní. Ale před 17 lety mi Miloš Zeman velice zaimponoval. Projevil se jako politik, nepodlehl vyděračským manýrům toho nejneschopnějšího politika, kterého kdy tato zem nosila, Havlova chráněnce Jana Rumla a poslal jak jeho, tak Josefa Luxe do opozice.
To, co pak následovalo, a to hlavně od prezidenta Havla, by graficky znázorněno bylo tou nejhorší bouří ever. Prostě, prezident Havel na té Opoziční smlouvě nenechal ani nit suchou, ale ve skutečnosti šlo jen o bezmocný řev nad politickou chytrostí pánů Klause a Zemana.
Ti dva si, myslím, do té doby nemohli přijít na jméno. Když ale zjistili, každý o tom druhém, že drží slovo a ta smlouva, ku prospěchu celého národa, vydržela po celé čtyři roky volebního období, tak asi jeden o druhém změnili mínění a stali se přáteli.
Z pobytu Miloše na Vysočině toho moc nevím. Jen si nemyslím, že je ten typ, který by si do svého tamního Chambre Separée (?) vodil kypré venkovanky. Ale, kdo ví, on ten medvídkovský zjev může občas velmi klamat.
Nevím, jestli bylo zásluhou Miloše Zemana, že vznikla přímá volba prezidenta, ale šla mu nesmírně k duhu. Ona ta jeho strana ji propagovala, ale moc jsem to nesledoval. Takže nevím, kdo to nakonec spáchal. Ostatně, já byl proti tomu. Bylo mi líto té pravidelné show na Hradě.
Když jsem si prohlédl onen asi půltucet vážnějších uchazečů o Hrad, tak mandle mi zvedl Jan Fischer. Kariérní komunista jako se vší úctou kandidát na prezidenta a nějaký Hermánek, že by měl chodit kanálama jen proto, že pracoval pro západní firmu?
To mi opravdu „hlava nebrala“ a občasné debilní poznámky tohoto druhu mi připadají, jakože zdejší publiku, tedy jeho malá a nejblbější část jakoby ztratily rozum. To se ale může stát i v lepších rodinách.
Tak tedy, Miloš Zeman byl pro mě kladivem na Fischera. Jiné jeho protikandidáty, a obzvláště Karla Schwarzenberga, jsem nepovažoval za vážné. Ale šlo mi hlavně o nezvolení Fischera.
Když se pak k mému velkému údivu dostal do druhého kola Karel Schwarzenberg, který mi tak trochu připomíná hru DJC „Dobytí Severního Pólu Čechem Karlem Němcem“.
A tak pak se veškeré mé úsilí, tedy, kromě vhození lístku do urny, vlastně nic napřelo ke zvolení Miloše Zemana prezidentem.
To, že to bude mít těžké jsem věděl, ale že se to na něj takto sesype, to jsme vážně netušil. Já jsem ze staré školy a podle mě se má vysokoškolský pedagog na veřejnosti chovat jako vysokoškolský pedagog a ne jako kretén.
Prezident Zeman si to myslel též a začalo jedno z cca jednostopadesáti tažení proti jeho osobě. To poslední, doufám, že jsem nic nového nezmeškal, spočívá v tom, že poslal do prdele velvyslance USA i s jeho „dobře míněnými“ radami a dobře udělal.
A tak mě dnes napadlo, jak skvěle tyto útoky posilují pozici prezidenta Zemana před nastávajícími prezidentskými volbami. Zdají se daleko, ale za dva a půl roku budu ty volby již v plném proudu.
A pro příznivce Miloše Zemana je velmi pozitivní to, že každým idiotským útokem na něj se jejich řady zpevňují a možná je ji posilují další příznivci zdravého rozumu.
A protiváha? Protikandidát Miloše Zemana? Žádný relevantní na obzoru není a Bůh ví, zda za dva a půl roku bude. Dobrý politik nevyroste přes noc.
Zdroj: Blog autora