REDAKCE PROTIPROUD ukazuje na příběhu dvou geniálních vědců, že lživá a pokrytecká politická korektnost je v dnešní době vyšší hodnotou než vědecká pravda a moudrost přirozeného světa
Tento článek bude pojednávat o příběhu dvou geniálních vědců, držitelů Nobelovy ceny, kteří svými objevy navždy změnili svět. Pro své "politicky nekorektní" názory a publikování vědeckých důkazů, které nezapadají do liberálně-marxistické ideologické představy světa jsou však osočováni, špiněni v médiích a mnohými nenáviděni.
William Shockley a James Watson se do dějin zapsali jako jedny z nejdůležitějších vědeckých osobností ve svých oborech. Shockley vedl v Kalifornii laboratoř, kde spolu se svými spolupracovníky vynalezl v roce 1947 první tranzistor. Ten se stal základním prvkem každého dnešního elektronického zařízení a posunul lidstvo do nové éry informačních technologií. Díky Shockleymu se Silicon Valley v Kalifornii stalo centrem světových inovací v oblasti elektroniky a později informačních a digitálních technologií. William Shockley je považován za otce Silicon Valley a v roce 1956 obdržel spolu s kolegy za svůj vynález Nobelovu cenu.
James Dewey Watson je dnes už jedenadevadesátým spoluobjevitelem struktury lidské DNA a v osmdesátých a devadesátých letech vedl převratný výzkum v oblasti lidského genomu. V roce 1962 získal Nobelovu cenu za medicínu. Watsonův objev znamenal převratný skok v medicíně, který zachránil nepředstavitelné množství životů a ovlivnil tisíce dalších objevů a vynálezů, které dnes ve zdravotnictví považujeme za zcela běžné.
William Shockley umřel v zapomenutí a sám, protože si během života dokázal znepřátelit většinu vědecké obce, politiků, médií a jiných vlivných skupin, které o něm neřeknou dobrého slova. Watson se ještě občas objeví ve světových médiích, přičemž také získává od liberálních novinářů pouze ty nejhorší přívlastky a během závěru produktivního života byl vyhozen z několika zaměstnání, načež mu byly dokonce odebrány všechny čestné tituly a vyznamenání.
Čeho se dopustili tito muži, že se na ně sneslo tolik nenávisti a kritiky, pročež skončili v zapomenutí a opovržení ostatními vědci a liberální společností? Jak se mohli nezpochybnitelně geniální vědci stát vyvrheli, když by si podle své práce zasloužili věčnou úctu a uznání od lidí na celé planetě?
Odpověď je jednoduchá, ale zároveň děsivá. Oba shodně vyjadřovali své vědecky zjištěné postoje k otázce lidských ras. Vždy tvrdili, že mezi lidskými rasami jsou nepřekonatelné genetické rozdíly, které se projevují v mnoha znacích. Ať už jde o stavbu těla, složení a velikost svalstva, velikost lebky a mozku, jakož i výši inteligence, schopnosti abstraktního myšlení, kriminality nebo dosažených civilizačních úspěchů. Watson i Shockley shromáždili tisíce důkazů ve studiích, které přesvědčivě dokazují, že prostředí má na člověka daleko menší vliv než geny, a že lidská inteligence je převážně genetickou (dědičnou) záležitostí.
Běžný čtenář si snad může položit otázku: čeho tak špatného se dopustili, jestliže doložili svá tvrzení relevantními vědeckými důkazy a studiemi? Vyvrátil někdo jimi prezentované důkazy a zpochybnil studie rozdílů lidských ras? Nikoli. Nikdo se nepustil do vyvracení popsaných rasových rozdílů, všichni pouze označili tyto muže za rasisty bez jakékoli další diskuse. Útoky postupem času nabíraly na intenzitě, byly jim rušeny přednášky, byli vyhazováni ze svých zaměstnání až je úplně "vymazali" z vědecké scény.
Každému člověku, jehož mozek ještě netrpí liberální rakovinou je jasné, že mezi lidskými rasami nějaké genetické rozdíly existují. Stačí se podívat na startovní čáru běhu na 100 metrů, kde uvidíte pouze černochy. Zapnout si Americkou NBA, kde černoši tvoří 93% hráčů, ačkoli tvoří jen 12% amerického obyvatelstva nebo se podívat na NFL (americký fotbal), kde černoši tvoří téměř 70% všech hráčů. Na olympijském plavání bychom však černocha hledali marně, v silových sportech nebo gymnastice zase dominují bílí muži a mezi špičkovými šachisty také černého muže nepotkáte. Proč je to tak?
Černí muži mají v poměru k tělu delší ruce než běloši nebo asiaté a jejich stehenní svalstvo má lepší predispozice k rychlému výpadu nebo skoku. Proto zcela dominují v sportech jako je basketbal nebo americký fotbal, kde jsou právě tyto vlastnosti klíčové. Bílí nebo asijští muži se mohou snažit jak jen to půjde, nikdy už nebudou na cílové pásce olympijského běhu na 100 metrů mezi nejlepšími běžci světa. Hustší a těžší kosti, které černoši oproti bělochům a Asiatům mají, však představují výrazný handicap ve vodních sportech.
Když tyto očividné rasové rozdíly vidíme, nikdo příčetný by se neměl odvážit zpochybnit jejich genetickou predispozici. A pak nutně následuje otázka: proč by také neměla existovat přirozená danost inteligenčních rozdílů mezi rasami, vycházející z rozdílné velikosti a členitosti našich mozků? Průměrné těhotenství černošské ženy je například o celý týden kratší, než průměrné těhotenství bílé ženy. Černé děti se však přesto rodí fyzicky vyspělejší, s daleko vyvinutější kostrou. Černé dítě například dokáže vsedě udržet hlavu vzpřímeně už 9 hodin po narození. Bělošské až 6 - 8 týdnů po narození, asijské ještě později. Těžko si představit, že takové rozdíly způsobuje prostředí.
Říci však, že rozdíly mezi rasami najdeme i v inteligenci, je pro zastánce marxisticko-liberálních teorií o harmonické multikulturní společnosti se všemi rasami a etnicitami naprosto nepřijatelné. Rozdíly ve sportech sice ještě někdy uznají, ale inteligence je podle nich údajně determinována pouze prostředím. Jinak by to znamenalo že tvrzení o fungující multikulturní společnosti všech stejně nadaných můžeme rovnou pohřbít. Pokud totiž očekáváme, že na jednom místě budou žít rozdílné skupiny obyvatelstva zásadně se lišící v průměrné inteligenci ve vzájemné harmoni, tak jsme na tragickém omylu.
Watson ani Shockley nebyli rasisté, pouze poukazovali na vědecky podložené skutečnosti. Černoši v USA mají průměrné IQ 85, zatímco běloši 100 a asiaté dokonce 106. To však neznamená, že se v každé rasové skupině nenajdou zástupci všech úrovní inteligence. I mezi bělochy najdeme mentálně retardované osoby, naopak najdeme mezi černochy osoby s vysoce nadprůměrným IQ. Celkově však vidíme mezi těmito skupinami zásadní rozdíl. A tento fakt byl zdokumentován nespočtem studií. IQ afrických černochů je dokonce průměrně 75, což při pohledu na naši klasifikaci mentální retardace (IQ pod 75) znamená, že podle evropských standardů je celá polovina obyvatel Afriky mentálně retardovaná. Pak je samozřejmě logické očekávat, že jejich současný "vývoz" do Evropy po miliónech nepovede ke společenské harmonii.
Zastánci neomarxistických pohledů na rovnost všech lidí předpokládají, že každý se rodíme jako nepopsaný list a pouze prostředí, ve kterém vyrůstáme má rozhodující vliv na naši inteligenci, životní úspěchy, kriminální sklony, agresivitu a podobně. Shockley a Watson tyto předpoklady zcela vyvrátili a poukázali na různé studie, jako například známý Minnesotský projekt Sandry Scarrové. V ní výzkumníci měřili IQ adoptovaným černošským dětem v USA vyrůstajícím v rodinách bělochů střední třídy s dobrým příjmem, přístupem ke kvalitnímu vzdělání, stravě, bezpečnému domovu atd.
I přesto, že černé děti odmalička vyrůstaly v bělošských rodinách, jejich IQ v 17 letech bylo nanejvýš jen o něco málo vyšší než je černošský průměr, přičemž jejich nevlastní bílí sourozenci dosahovali bělošského průměru. Děti Korejců a Japonců adoptované do bělošských rodin současně vykazovaly o něco vyšší IQ než jejich bílí nevlastní sourozenci. Jak tedy vysvětlit, že černé děti s totožnými podmínkami v dětství jako běloši dosáhly výsledků blížících se k černošskému průměru napříč celými USA, pokud nevezmeme v úvahu prostý fakt, že inteligence člověka je zkrátka dědičná?
IQ je pro kvalitu života a fungování ve společnosti zásadní. Jeho výška silně koreluje s úspěchem v práci, výší příjmu, získaným vzděláním nebo sklony ke kriminalitě. Proto je právě IQ jedním ze zásadních hodnotících prostředků osobnosti.
Všechny popsané rozdíly vycházejí z rozdílných velikostí hlav a mozků jednotlivých rasových skupin. Zatímco východoasijští muži mají průměrně největší hlavy a nejtěžší mozky, černoši je mají nejmenší. Běloši se nacházejí mezi těmito dvěma skupinami. Zatímco Asijci mají přibližně o 102 milionů mozkových buněk více než běloši, tak běloši mají zhruba o 480 milionů mozkových buněk více než černoši. Mozky bělochů jsou více členité a mají více závitů než mozky černochů. Mozky asiatů mají ještě více závitů než mozky bělochů a mají větší čelní mozkový lalok než běloši.
V produkci mužského pohlavního hormonu testosteronu černoši dosahují průměrně větší hodnoty než bílí muži, asiaté mají testosteronu nejméně. Dalších rozdílů mezi rasami je doslova nepočítaně. Černošským dětem například rostou zuby daleko rychleji než bělochům a asiatům. Děti černochů začínají chodit už v 11 měsíci, zatímco děti bělochů v 12 a děti asiatů ve 13 měsíci. Černošští chlapci dosahují puberty už v 11 letech, zatímco běloši se do této fáze dostávají až o rok a půl později.
Toto jsou zkrátka fakta, která neříkají že je nějaká rasa podřadnější nebo horší, že má menší právo na život. Takto mělce si tyto skutečnosti vykládá pouze pár hlupáků. Tato fakta říkají, že každá z rasových skupin má ty nejlepší vlastnosti pro přežití v prostředí, ve kterém žila po tisíce let a nejlépe se jí žije ve společenském uspořádání, které pro ni bylo odjakživa přirozené.
Násilně protlačována politika multikulturalismu, která vede k masové imigraci odlišných skupin obyvatelstva do Evropy a Ameriky, nepovede k harmonii a pokroku, ale pouze ke konfliktům a úpadku a zničí přirozenou harmonii, která respektuje Boží zákony. Stačí se podívat na dnešní USA a obrovské rasové nepokoje a kriminalitu. Statisticky je každý třetí černý muž je buď ve vězení nebo čeká na soud. Více než 50% amerických vězňů tvoří černoši, i když tvoří pouze 12% obyvatelstva. Nepokoje, násilí a no-go zóny v západní Evropě, ukazují úplně stejný obraz...
Watson ani Shockley nikdy nebyli rasisty, pouze ctili vědu bez ohledu na to, jaká šokující nebo politicky nekorektní fakta věda objeví. Marxisté a liberálové toto jednoduše nedokážou a udělali vše proto, aby tyto muže zničili.
Nyní se pokoušejí stejně zničit celou civilizaci.