Jaký byl uplynulý rok z vašeho pohledu pane Obrteli?

„Za co jsem velmi rád, že uplynulý rok byl (bohužel ne celosvětově, ale alespoň pro naši vlast) rokem života v míru, rokem bez výraznějších ekonomických otřesů, které nás žel bohu nezvratně čekají a mám pocit, že to byl také rok, kdy se narozdíl od let předchozích začala přece jen aktivizovat určitá významnější část národa a začala se přece jen zajímat o dění kolem sebe a přemýšlet v budoucím čase. Tak trošičku jsme snad jako národ začali opouštět taktiku našich "budoucích novodobých otrokářů", která se nazývá klasicky "chléb a hry". Uvidíme...

Z čeho naopak radost nemám je to, že Evropou se nadále šíří strašidlo globalismu a liberální demokracie, která jako rakovina prorůstá naprosto do všech oblastí našeho života a požírá zejména mladou generaci. Ta ji má nyní za výdobytek moderní společnosti bez závazků a bez zábran a její procitnutí a návrat k hodnotám bude hodně bolet.

Osobně jsem šťastný, že v uplynulém roce nepotkalo nikoho z mých blízkých závažné onemocnění ani neštěstí a že mne pořád baví a velmi naplňuje moje zaměstnání a životní poslání a sice práce lékaře v urgentní medicíně," hodnotí uplynulý rok Marek Obrtel.

A co rok 2020, přání..

„Asi to bude nudná odpověď a na první pohled se budu opakovat, ale já bych si skutečně přál, abychom si jako národ uvědomili, že to, že jsme národem, že mluvíme česky, že žijeme už více než sedmdesát let v míru, že máme co jíst a kde bydlet, že to není samo sebou. Že to stálo životy a utrpení statisíců a milionů našich předků, kteří za svou vlast krváceli a trpěli nejen na bojištích, ale i během  nadvlád tu toho, tu onoho agresora, který se pokoušel nás o tyto hodnoty připravit. Že je to závazek, který si musíme neustále připomínat a dostát svým povinnostem při obraně naší vlasti a našeho národního povědomí a bohatství.

Přál bych si také, aby naše země dostala takové politiky, dobré správce a hospodáře, kteří by na mysli měli především její blaho. Že se to jeví jako utopie? Možná, ale není to zcela nereálné, začít musíme ale hned, už u těch krajských a senátních voleb, jakkoliv i ony jsou poněkud kontroverzní.

A v neposlední řadě si přeji, aby nebyla válka, abychom případnou globální ekonomickou krizi přežili a abychom si přitom, až si během ní sáhneme na dno, abychom si uvědomili, kde a v čem jsou skutečné lidské hodnoty a vážili si odkazu našich předků.