„Neveselý, protože jsme v marketingové celosvětové válce každého s každým. Také bych to mohl odborně nazvat mediálně - digitálním grupáčem. Internet se měl stát komunikačním rájem, ale snadnost komunikace se změnila v infekci. Či spíše se z informace stal marketingový prostředek – reklama výhodná pro někoho. Každý je vyzýván, aby proti něčemu bojoval. Např. u Trumpa volební anti-kampaň se změnila na plošnou po celé jeho volební období - na vnitrostátní marketingovou válku nejen demokratů a republikánů, ale postupně všech proti všem. Na hlavní směr nenávisti se nabalovaly pobočné větve drobně svatých nenávistí proti něčemu. Podobný trend je u nás v kampani proti Zemanovi a Babišovi,“ konstatuje k současné roli sociálních sítí publicista František Roček.

„O situaci v Afghánistánu nebo v Hongkongu se čtenáři dozvídají méně než desetinu, a ještě zkreslených, informací. Ačkoliv celý svět je digitálně propojen, ve skutečnosti o něm víme z oficiálních médií velmi málo,“ upozorňuje František Roček.

„Především zdraví, abych politicko – digitální podivnosti kolem sebe i ve světě mohl sledovat dál a dál, jak roky poplynou. Ale je zbytečné módně vzdychat marnost nad marnost nad digitálním světem. Lepší nebyla ani doba parní, petrolejová či loučová. Ale od starověku po dnešek v lidském společenství fungují malé enklávy normálnosti. Říkalo se jim různě – poustevny, kláštery, vesnice dlouhověkých, lidé žijící ve stínu skal, vyberte si. Bránili se proti momentálnímu politickému výkladu víry v Evropě, Africe i Asii, kdekoliv.

Ve všedním životě pomůže občas vypnout TV a PC a jen tak klábosit s lidmi (vhodného zřetele) a číst knihy mírně nadčasové. Někdo tomu říká také prevence,“ dodává František Roček.