Prof. Plinio Corrêa de Oliveira

Nedávno mi položili tyto otázky: „Když jste komentoval krizi v době sv. Ludvíka Grignion z Montfortu (1673–1716), zmiňoval jste, že katolíci měli dva prostředky, podle nichž se mohli řídit, když čelili odchylným naukám: 1. Srovnání těchto nauk s pravdami, které Církev vždy učila; 2. Rozlišování duchů.

Který z nich, aniž bychom popřeli možnost použití obou těchto prostředků, považujete za nejpříhodnější pro použití dnešními katolíky pro svou orientaci, když čelí pokoncilní krizi? Mohl byste pak lépe vysvětlit, co je rozlišování duchů a jeho omezení? Ptám se s ohledem na charismatiky uvnitř Církve.“

To by byl program na celý seminární kurz... Poskytnu k tomuto tématu jen několik stručných poznámek. Jsem však připraven se s ním vypořádat. Non recuso laborem (Neodmítám ten úkol.). Pojďme tedy na to.

Praví katolíci mají instinkt, který jim ukazuje, když je někdo inspirován dobrým či zlým duchem

Otázkou tedy je: „Aniž bychom popřeli možnost vzájemného působení mezi oběma těmito prostředky – tzn. použití porovnání nauky i rozlišování duchů,“ který z těchto prostředků je nejlepší pro dnešní katolíky, aby se podle něj orientovali v pokoncilní krizi? Co je tedy rozlišování duchů?

Bude pro mě snazší říct rychle pár slov o rozlišování duchů.

Rozlišování duchů je působení milosti u člověka, prostřednictvím něhož je tento člověk schopen lépe vnímat, co je poháněno dobrým duchem a co je poháněno zlým duchem.

Duše má cit pro nadpřirozené působení, které je dobré, které hovoří z ctnosti, svatosti a pravé Víry; vnímá to a je jím vedena. Naopak, existuje-li něco zlého, duše má určitý instinkt, také daný skrze milost, který ji přiměje vnímat, že je tu něco špatného, a proto to odsouvá stranou. Naše každodenní zkušenost to názorně předvádí mnoha způsoby.

Vybavuji si velice krásnou skutečnost ze života jednoho velkého světce, jehož jméno je bohužel v Brazílii zřídka slyšet. Možná, že v USA, Evropě, španělsky hovořící Americe se o něm mluví víc: Je to sv. Klement Maria Hofbauer (1751–1830), velký apoštol německy hovořícího světa v 19. století.

Byl z velmi skromné a velmi chudé rodiny z Moravy. Našel si práci při roznášce chleba v pekařství ve Vídni. Ve svém volném čase navštěvoval teologické přednášky na Vídeňské univerzitě. Tento pekařský poslíček, který měl vášeň pro teologii, je malým mistrovským dílem milosti.

Zpět Zdroj Vytisknout Zdroj