blog autora, překlad Lubomír Man
Vladimír Putin je nejpůsobivějším vůdcem současné světové scény. Vzešel z Jelcinova Ruska, korumpovaného Washingtonem a Izraelem, a znovu představil světu Rusko jako velmoc. Úspěšně se vypořádal s americko-izraelskou agresí proti Jižní Ossetií i proti Ukrajině a na žádost občanů Krymu včlenil Krym znovu do náruče Matičky Rusi. Čelil nekonečným urážkám a provokacím Washingtonu a zemím jeho impéria, aniž by na ně odpovídal tak, jak by se možná patřilo. Je typickým obráncem míru z pozice síly a stejně typickým mužem kompromisu.
Ví, že americké impérium, založené na aroganci a lžích, každodenně slábne ekonomicky, společensky, politicky i vojensky, a velmi dobře rozumí tomu, že válka není v žádném případě v zájmu Ruska.

Zavraždění Kásima Sulejmana, velkého iránského vůdce a jednoho z mála významných vůdců světové historie, zbavila lesku Trumpa a vrhla světlo na Putina. Světová scéna je tak nyní připravena na to, aby vedoucí roli ve světě převzali Rusko a Putin.

Washingtonská vražda Sulejmáního je kriminálním činem, který by mohl rozžehnout požár třetí světové války, stejně jako zavraždění rakouského arcivévody zažehlo První válku světovou. A je to jen Putin a Rusko společně s Čínou, kteří ještě takřka v posledním okamžiku mohou zastavit válku, kterou už Washington uvedl de facto do pohybu.

Putin porozuměl též tomu, že Washingtonem a Izraelem zamýšlená destabilizace Sýrie mířila na Rusko. A tak Rusko bez varování zasáhlo, porazilo v oblasti Washingtonem financované a vyzbrojené námezdní síly, a stabilitu Sýrie obnovilo. Načež poražený Washington a Izrael se tedy rozhodly Sýrii obejít a zaútočit na Rusko nikoli via Sýrie, ale via Irán. Destabilizace Iránu náramně posluhuje totiž jak Washingtonu, tak Izraeli. Pro Izrael vyřazení Iránu znamená též konec jeho podpory libanonským milicím Hizballáhu, které už podvakrát porazily izraelskou armádu, pokoušející se okupovat jižní Libanon s jeho bohatými vodními zdroji. Nu a Washingtonu by zas iránské vyřazení umožnilo CIA podporovaným džihádistům uvrhnout do nestabilitu Ruskou federaci.

Jestliže se tedy Putin nepodvolí americké a izraelské vůli, nemá jinou možnost, než washingtonsko- izraelský útok na Irán zablokovat.

Pro Putina nejjednodušší a nejčistší cestou, jak toto zařídit, je vyhlásit, že Irán se nachází pod jeho ochranou. Tato ochrana by se pak měla formalizovat vzájemnou bezpečnostní dohodou za účasti Ruska, Číny a Iránu.

Pro Putina je však toto řešení problém, protože ho málo kompetentní historici přesvědčili o tom, že aliance bývají příčinou válek. Avšak aliance jakou je tato, by mohla válce naopak zabránit. Protože ani šílený kriminálník Netanjahu a stejně šílení američtí neokonzervativci, dokonce i kdyby byli zpiti pod obraz, by nevyhlásili válku všem – totiž Iránu, Rusku a Číně, zvlášť kdyby se k této alianci přidaly ještě Indie a Turecko. Takovéto rozhodnutí by totiž znamenalo smrt Ameriky, Izraele i kterékoli evropské země natolik stupidní, aby se na stranu těchto dvou zemí přidala.

Jestliže se však Putin nedokáže osvobodit z vlivu historiků, kteří de facto dnes slouží dnes víc zájmům Washingtonu než Ruska, má ještě jednu možnost. Může uklidnit Irán tím, že mu dodá nejlepší ruské obranné systémy spolu s ruským vojensko-technickým personálem, který bude Iránce v používání těchto systémů školit, a jehož přítomnost na iránské půdě bude současně též sloužit jako varování. A to v tom smyslu, že útok na tento personál bude Rusko brát jako útok na své území a na své občany.

Když toto Putin provede, může pak prostředkování nikoli jen nabízet, ale naléhat na ně. Protože to je jeho pravá role a není v současnosti nikdo s větší schopností, vlivem a objektivitou jednat, než s jakými disponuje právě on.

Přitom však Putinova role nespočívá ani tak zvlášť v tom ochránit Irán, ale spíš vytrhnout Trumpa z předem prohrané války, která by znamenala jeho konec. Za což by si Putin pak mohl stanovit též svou cenu. Např.obnovení smlouvy o antibalistických raktetách anebo stažení sil NATO od ruských hranic.

Iránské rakety dokáží potopit jakákoli americká plavidla poblíž Iránu. Čínské rakety dokáží potopit jakákoli americká plavidla poblíž Číny a ruské rakety dokáží potopit americká plavidla kdekoli na světě. Schopnost Washingtonu uplatňovat svoji moc na Středním východě teď, kdy každý, ať šiita či sunnita, vášnivě nenávidí Američany, je nulová. Ministerstvo zahraničí USA bylo nuceno nařídit americkým občanům, aby se ze Středního východu stáhli. Jak se tedy za situace, kdy se žádný Američan nemůže v této oblasti cítit bezpečný, může Washington považovat sebe za cosi jako sílu, která zde má ještě vliv?

Samozřejmě, Washington je ve své aroganci dostatečně dostatečně šílený na to, aby zahubil sám sebe a vzal s sebou do hrobu i zbytek světa.

Což je pro Putina samozřejmě riziko.Ale rizikem též bude, když se nechopí vedoucí role. Jestliže Washington a Izrael napadnou Irán, což se Izrael pokusí vyprovokovat nějakou akcí pod falešnou vlajkou, např. potopením americké lodi, z čehož obviní Irán, ocitne se Rusko ve válce stejně. A bude lépe pro svět a život na zemi s iniciativou nikoli v amerických, ale v ruských rukou.

Překlad: Lubomír Man