Za pár týdnů to bude již sedm let, co svět užasl nad zprávou, že papež Benedikt XVI. hodlá rezignovat. Abdikaci oznámil 11. února, odstoupil o několik dní později - 28. února 2013.

Důvody, které ho k tomuto rozhodnutí vedly, jsou dodnes obestřeny tajemstvím a sotva se někdy s jistotou dozvíme, co bylo tou rozhodující pohnutkou. Oficiální vysvětlení zhoršujícího se zdravotního stavu je podle mnoha dobře informovaných lidí z Vatikánu pouze malou částí pravdy. Nikdo nepochybuje, že papež čelil extrémně silnému tlaku na své odstoupení z mnoha stran. 

Pokračovatelé 

Když byl prezident Hácha v březnu 1939 v Berlíně, hrozili mu Hitler s Göringem rozbombardováním Prahy, pokud nepodepíše souhlas s protektorátem. Hácha nakonec z obavy o životy svých bližních a stověžatou matku měst podepsal. Můžeme se jen dohadovat čím asi současní globální pokračovatelé světovládných plánů Třetí říše hrozili Benediktovi. Bylo to snad mediálním či finančním rozbombardováním jeho milované Církve?

Pokud ano, tak stejně jako většina vyděračů slovo nedodrželi. Kobercové mediální bombardování probíhající den co den, kdy se dozvídáme o dalších a dalších, ať už pravdivých či smyšlených pedofilních skandálech církevních hodnostářů či prostých kněží, nebere konce. To má v kombinaci s vládou "modernistických liberálů" ve Vatikánu na církev vskutku devastující účinky.

Homosexuální lobby ve Vatikánu, která za pontifikátu současného papeže ještě posílila svoje pozice, se zřejmě dopouštěla těchto zločinů masově, ostatně stejně jako jejich homosexuální a pedofilní bratři ovládající vysoké pozice ve světě financí, byznysu a politice. Stačí tuto spoušť ještě nafouknout a doplnit zcela vylhanými svědectvími proti pravověrným biskupům, aby se zametly stopy, a současnou zničující situaci máme na světě.

Pokud byl před podobnou volbu postaven Benedikt, není divu že podlehl a abdikoval. Učinil tak - stejně jako Hácha - ne z obav o život svůj, ale zřejmě v přesvědčení, že předejde mnohem horším škodám. Mnozí mu jeho rozhodnutí odejít dodnes vyčítají. Tak jako krakovský arcibiskup a pravá ruka papeže Jana Pavla II. Stanisław Dziwisz, který v reakci na oznámení Benediktovy abdikace prohlásil, že z kříže se neslézá. 

Čtěte ZDE: Mýtus a realita papeže Benedikta XVI. trvá: Chtěl zachránit církev před modernisty? Proč „slezl z kříže“? Znal celé tajemství z Fatimy. Revolucionář František byl připraven již před ním

Krvavý kolotoč

Pokud ale neznáme všechny souvislosti, těžko můžeme soudit. Co naopak již dnes známe, jsou změny, ke kterým ve světě za těch posledních sedm let došlo. Podle mnoha indicií i názorů byl právě papež Benedikt XVI. poslední překážkou bránící tomu, aby se naplno rozjely dalekosáhlé změny v celém světě - jak na geopolitické tak i na kulturní úrovni. Právě kultura je totiž základním opěrným bodem, ohniskem, kde se odehrává skutečný boj o charakter světa.

„Aliance zla“ se od té doby rozhodla hrát s otevřenými kartami. Zatímco ještě před nedávnem musela své úmysly skrývat a postupovat obezřetně, aby lidi se svými plány na přestavbu světa příliš nevyděsila, dnes již přešla do otevřeného střetu. Síly, které jsme si zvykli nazývat globalistické, neboť usilují o hegemonii nad celým světem, se skládají z různých někdy až protichůdně působících struktur.

Nadnárodní organizace, viditelné i skryté, ovládající Evropskou unii stejně jako washingtonský Deep State, rozjely ihned po Benediktově abdikaci a dosazení svého člověka na Petrův stolec, další machinace podporující kulturní proměnu Evropy a světa. Série barevných revolucí prováděná za pomoci neziskových organizací a západních tajných služeb přinesla své ovoce.

Arabské jaro, které připravilo půdu ke svržení libyjského vůdce Muammara Kaddáfího a zdevastování značné části Sýrie uměle vyvolanou občanskou válkou s islamisty podporovanými Západem, bylo pouhou předehrou k dalekosáhlým změnám, ke kterým mělo postupně dojít. Puč proti řádně zvolenému prezidentovi a vládě na kyjevském Majdanu financovaný Západem vedl k občanské válce a odtržení východu Ukrajiny. Snaha ovládnout Krym a obsadit ho americkým námořnictvem, což bylo hlavním cílem majdanské operace, ale narazila na odpor. Rusko se tomuto vývoji vzepřelo a zatlačilo globalisty zpět na všech frontách od Sevastopolu až po Damašek.

Válka, která od té chvíle osciluje mezi fázemi krvavých střetů a propagandistických kampaní, zasáhla už desítky zemí. Bagdádský atentát, kterým jsme na začátku letošního roku vstoupili do sedmiletky po Benediktově abdikaci, a chystaná invaze Turecka do Libye hrozí, že brzy přejdeme znovu z propagandistické podoby války do fáze horké. Desítky provokací a akcí pod falešnými vlajkami, jichž jsme byly za posledních sedm let svědky, mají ale u lidí napříč kontinenty stále menší odezvu. V mnoha případech dokonce mají tyto  akce opačný účinek.

Čtěte ZDE: Příčiny úpadku Evropy: Pro rozvrat společnosti je třeba změnit myšlení. Nenápadný útok na přirozený řád, rodinu, jazyk a národ. Démon sexu a multikulturalismus. "Totalita" svobody a politické korektnosti. Permanentní revoluce dědiců Karla Marxe

Trumfy

Hlavní projekt globalistů, jímž je proměna domácího evropského obyvatelstva pomocí masové migrace milionů černochů a Arabů z Afriky a Asie, ale stále vázne. Západní Evropa je sice již připravena k velkému experimentu, neboť kvůli globalisty ovládaným vládám otevřela "invazním druhům" své hranice dokořán a dobrovolně kapitulovala, ale konečné řešení stále ještě nenastalo.

Stále více Evropanů si totiž uvědomuje, že to, co se odehrává před jejich očima, již nejsou jen obvyklé politické hry, ale že jde skutečně o jejich životy. Stoupající kriminalita imigrantských gangů navázaných na nadnárodní neziskovky a sítě mezinárodního organizovaného zločinu s politickým a mediálním krytím, mnohé vyděsila. Lidé vidí, že kdysi malebné čtvrti západních velkoměst se rychle proměnily v neobyvatelné no-go zóny, odkud původní obyvatelstvo prchá, neboť se stávají zárodky malých chalífátů. Není divu, že tento vývoj vyprovokoval část střední a starší generace v Evropě i v USA k obraně.

Globalisté však mají v záloze několik trumfů. Tím nejdůležitějším jsou děti. Nevzali si je jako rukojmí, jako to dělali Římané u germánských náčelníků, aby je donutili k poslušnosti. Použili vyspělejší metodu. Zatímco rodiče na Západě pracovali, aby svým dětem připravili co nejlepší budoucnost, novodobí čarodějové neztráceli čas.

Omámili děti pomocí „kouzelných hraček“, které jim umožňují s nimi komunikovat jako s jediným organismem, lehce ovladatelným a manipulovatelným proti vlastním rodičům a prarodičům. Moderní technologie, které dnes děti dostávají, jako povinnou výbavu od nejútlejšího věku, jim umožňují vytvářet kulturní a politické komunikační okruhy, ve kterých jsou tato rukojmí lapena. Politický konflikt mezi globalisty a zastánci suverenity jednotlivých států se tak stále častěji mění v konflikt mezigenerační.

Po referendu o brexitu jsme tak byli svědky agresivních mediálních výpadů na adresu zaostalých důchodců, kteří proevropským "mládežníkům" v Británii zničili brexitem život. Stejná mediální písnička se rozezněla i po zvolení Trumpa a známe ji důvěrně i od nás. I tady jsou voliči Miloše Zemana označováni za hloupé důchodce, jimž by mělo být odebráno volební právo. 

Padneme?

Stejný motiv mají také stále se radikalizující agresivní kampaně „klimaalarmistů“, jejichž avantgardu tvoří právě sociálními sítěmi lapená rukojmí - děti. Nejlépe to dokládá uměle vypěstovaný kult nemocného děvčete, které postavili globalisté do čela této dětské „křížové výpravy“ proti starému světu. Těžko si představit, i přes již i tehdejší modernistickou nákazu a stinné papežovy stránky, že by něčemu podobnému mohla asistovat katolická církev před sedmi lety pod vedením Benedikta s takovým nasazením, jakého jsme dnes svědky.  

Moc kouzel je však ale naštěstí obvykle pouze dočasná. I přes enormní snahu a zdánlivou neporazitelnost těchto sil, dostává jejich moc postupně trhliny. V tomto světě totiž nepůsobí jen temné síly, ale je zde i zázračná moc, která dodává lidem odvahu a rozhodnost k obraně posledních zbytků dobra mezi nimi. 

Kdo ví, možná že ani Benedikt ještě neřekl své poslední slovo. A zcela určitě ne Ten, jehož měli být muži na Petrově stolci zástupci do doby, než usedne k Soudu.

Protiproud.cz