Václav Danda upozorňuje na další připravovaný pokus Washingtonu rozfoukat válečný požár, který nyní na východě Ukrajiny napohled uhasíná, přes Podněsterskou republiku, v níž má Rusko své základny. Váleční stratégové ve Washingtonu plánují další krok ve své protiruské ofenzivě. Po zadrhnutí ukrajinského tažení na východ a jeho faktickém zamražení dohodami v Minsku potřebují nutně  vytvořit v oblasti nové ohnisko napětí. Podle řady vojenských odborníků se stále více začíná zrak amerických plánovačů války v Evropě stáčet směrem ke Kaliningradu a Podněstří.

Nenažraný ohava z Bílého domu

Boj o Podněstří

Do Kaliningradu, vklíněného mezi Polsko a Pobaltské země, přesunulo už proto Rusko své taktické rakety a část pobaltské flotily. V Podněstří, ležícím mezi Ukrajinou a Moldavskem, má Ruská federace k dispozici pouze část jednotek 14. armády, která při krátkém vojenském konfliktu s Moldávií  v roce 1992 podpořila podněsterské ozbrojené síly. Více jak 60 procent z půlmilionu obyvatel Podněsterské republiky tvoří Rusové a Ukrajinci, kteří nechtějí mít nic společného ani s pučistickým Kyjevem ani s Moldávií či Rumunskem, jež se v poslední době v regionu pro americké zájmy také velmi silně angažuje.

Zvyšují se obavy, že právě zde by mohl v nejbližší době začít konflikt, který by otevřel další frontu v americkém východním tažení. Že se taková akce připravuje, ukazuje i březnová návštěva rumunského prezidenta Klause Wernera Iohannise v Kyjevě. Ukrajinský prezident Petro Porošenko se při té příležitosti na společné tiskové konferenci s rumunským prezidentem vyslovil pro „reintegraci“ Podněstří do Moldávie. Podle Porošenkových slov se Ukrajina a Rumunsko dohodly na koordinaci akcí týkajících se Podněstří, aby „napomohly rozmrazení konfliktu a umožnily suverénní a nezávislé Moldávii obnovit její územní celistvost a reintegrovat podněsterský region. Není těžké si domyslet, co měl asi Porošenko na mysli, když mluvil o „rozmrazení konfliktu“ a „reintegraci“ Podněstří. Donbas s desítkami tisíc mrtvých by o tom mohl vyprávět.

První zranění na hranici

První kroky Ukrajiny k „rozmrazení konfliktu“ jsme mohli sledovat už na začátku dubna, kdy ukrajinská strana narušila klid na hranicích a snažila se vyprovokovat konflikt. Incident z 1. dubna v jehož důsledku byl těžce zraněn podněsterský občan, nebyl aprílovým žertíkem. Zjevně šlo o test před rozsáhlejšími provokacemi.

Dalším příznakem vyostřující se situace jsou také poslední kroky Moldavska a Ukrajiny směřující k hospodářské blokádě Podněstří. Po „aprílovém incidentu“ Kyjev zablokoval pohyb zboží přes hraniční přechody Kučurgany a Platonovo, čímž zbavil hlavní město Podněstří Tiraspol důležitých finančních příjmů. Podle některých odhadů činí ztráty více než 20 milionů dolarů, což v podmínkách katastrofální ekonomické situace v regionu bude vážnou ranou především pro důchodce a státní zaměstnance. Současně moldavské státní orgány začaly hromadně zahajovat trestní řízení proti podnikatelům, kteří dovážejí zboží mimo moldavské clo. Obviňují je z nezákonné podnikatelské činnosti a pašování.

Tyto události vyvolaly samozřejmě i reakci ze strany vlády v Tiraspolu v podobě prohlášení Ministerstva zahraničí Podněsterské republiky, které pohrozilo, že Podněstří může přerušit všechny kontakty s moldavskou stranou. To samozřejmě nezůstalo bez povšimnutí v Kyjevě. Politický představitel Ukrajiny Andrej Veselovskij v médiích obvinil Podněstří z pašování cigaret a alkoholických nápojů.

Otvírání nové fronty

Napětí v čtyřúhelníku  Kyjev – Kišiněv – Bukurešť – Tiraspol tak nadále roste. Moskva, která má v Podněstří vojenské základny, samozřejmě ví, že jde především o to, vtáhnout ji do nového konfliktu, když ten na území Donbasu – soudě podle „nezájmu“ Západních médií – pomalu vyhasíná. Jenže ani na východě Ukrajiny nebude zřejmě dlouho klid. Jak se shoduje většina komentátorů, jde spíše  o přestávku na dozbrojení Ukrajinské armády, která chystá v nejbližších týdnech rozsáhlou ofenzivu.

Jak prohlásil tento týden ruský bezpečnostní analytik Leonid Rešetnikov: „Kyjev potřebuje jedině válku. V čele země jsou lidé s antiruskou ideologií, kteří nejsou podřízeni jen Washingtonu, ale doslova pracují v zájmu válkychtivých sil, které se skrývají za vládou USA.“