Včera to bylo přesně pět let od chvíle, kdy postihla Polsko velká tragédie – u Smolenska havarovalo při letu na pietní akt do Katyně vládní letadlo Polska Tupolev 154, v němž zahynulo 96 členů vládní elity v čele s prezidentem Lechem Kaczyńskim a jeho ženou Marií. Pět let trvalo vyšetřování, definitivní jasno patrně přinesly až tyto dny; mluvčí polské vojenské prokuratury Marcin Maksjan podle Reuters uvedl, že zveřejněný přepis záznamu z černých skříněk, kterým disponuje polské rádio RMF 24, byl na několika místech nepřesný…

Publicista Břetislav Olšer

V kabině totiž byli zřejmě i lidé, jež tam neměli co dělat a piloty značně rozptylovali. Posádka cestující, kteří zřejmě popíjeli alkohol, několikrát vyzvala, aby odešli nebo alespoň ztichli. Na záznamu je zřetelně slyšet, jak se lidé baví o pivu, které právě pijí. Nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by alkohol pili i piloti. Přitom testy napřed údajně prokázaly, že posádka ani další lidé, kteří se záznamu objevují, nebyli v době havárie pod vlivem alkoholu. Vyšetřovatelé podle polské rozhlasové stanice pomocí nových technologií však již v únoru loňského roku části záznamu rozluštili a výsledky jejich práce nyní unikly na veřejnost.

Podle nahrávky se posádka sice mlhy obávala a zvažovala, že se otočí, zároveň byla také pod nátlakem prezidentova týmu, který chtěl, aby Kaczyński stihl program, jehož se měl účastnit. Prezidentův doprovod dokonce přímo piloty vyzýval k tomu, aby letadlo přistálo i v mlze, tvrdí RMF FM. „To hravě zvládnete,“ povzbuzoval například vrchní velitel polského letectva Andrzej Blasik pouhých 41 vteřin před zřícením letadla. Vládní letoun vezl polskou delegaci v čele s Kaczyńským a jeho manželkou i doprovodem do Smolensku. Prezident se měl v nedaleké Katyni zúčastnit slavnosti k uctění památky tisíců zajatých polských důstojníků, které za druhé světové války postřílela sovětská tajná policie jako potenciální odpůrce nastolení komunistických pořádků v Polsku.

Řada Poláků včetně Kaczyńského bratra Jaroslawa je přesvědčena o tom, že prezident zahynul následkem spiknutí. Možná si Jaroslav vzpomene na chvíle, kdy byli se svým bratrem-dvojčetem filmovými dětskými herci. Jako děti vytvořili v padesátých letech populární hereckou dvojici Jacek a Vacek; ve dvanácti letech se proslavili po celém Polsku jako hvězdy filmových pohádek, zejména ve filmu „Dva, kteří ukradli Měsíc“.

Těch spekulací, co se ihned vyrojilo, byl bezpočet. Za vše mohlo samozřejmě už před pěti roky v první řadě Rusko, špatné ruské letiště, špatné ruské letadlo, záhadní špióni po havárii na místě tragédie, záhadné postavy mezi troskami, výstřely i houkání sirény. Shrňme si známá, publikovaná a ověřená fakta. Nač si je cucat z prstu; stačí běžná analýza z důvěryhodných zdrojů. Vyjde nám z ní mimo jiné, že piloti nebyli vůbec zkušení, jak se tvrdilo. Poté se našly černé skříňky, vyšel jejich přepis a všechno je najednou úplně jinak. Na záznamu je mj. slyšet pilotova modlitba těsně před nárazem i zoufalý křik cestujících, kteří zjevně prožívali peklo na palubě letadla, v místnosti pro letušky, nebo v jednom ze tří salónků, kde cestoval i prezident Kaczyński.

Vyšetřovatelé letecké katastrofy přišli s pozoruhodnou verzí. Velká část pasažérů letadla totiž těsně před přistáním najednou telefonovala a posílala SMS. Signál v jednom okamžiku z téměř stovky mobilů tak mohl ovlivnit funkci důležitých přístrojů letadla. Z mobilu volal i polský prezident Lech Kaczyński svému bratrovi. Psalo se též, že teprve když po čase převzali vyšetřování od Rusů polští experti, vyšlo najednou najevo, že ani na straně personálu letiště nebylo vše v pořádku. Stále častěji se v této souvislosti prý hovoří o opilosti pracovníků smolenské řídící věže, o ruských vojácích, co kradli po havárii a pak za takto získané peníze seděli v baru. Nebylo ale v žádném případě prokázáno to nejpodstatnější; že by letištní dispečeři pilotům lhali a poskytovali jim lživé údaje.

Černé skříňky a jejich technický stav – jak zaznamenávajícího komunikaci, tak parametry – byl v pořádku. Umožnil podrobně rozšifrovat a analyzovat záznamy o všech údajích o letu a chodu palubních zařízení. Spolehlivě se tak podle nich potvrdilo, že posádka včas obdržela varování o špatném počasí na letišti i doporučení využít záložní letiště. Tedy žádné lživé údaje.

Byly zveřejněny údaje o zkušenostech posádky; první pilot nalétal na Tu-154 asi 445 hodin a druhý 194. Bylo to moc málo. Když civilní piloti nastoupí do letecké společnosti Lot, mají každý nalétáno 1500 až 2000 hodin. Po patnácti letech a nalétání dalších sedmi tisíc hodin následuje povýšení na pozici druhého pilota dálkových letadel, jako byl Tu-154 a později Boeing 767. Po dalších letech a tisících hodinách se pak pilot stal kapitánem. V jednotce, která zajišťovala dopravu vysokých státních činitelů, sloužili jen tři piloti s kvalifikací na velitele Tu-154 a jeden z nich složil zkoušky teprve rok před katastrofou ve Smolensku…

Na záznamu černé skříňky, nahrávající hovor v kokpitu polského prezidentského letadla, jak informovalo polské rádio RMF 24, lze rozpoznat hlasy čtyř členů posádky: pilot, druhý pilot, navigátor a mechanik. Na nahrávce černé skříňky se ale objevil ještě pátý hlas. Mohlo by jít například o jednu z letušek, která přišla do kokpitu, aby pilotům předala nějakou informaci. Podle rádia RMF 24 je z černých skříněk slyšet, jak piloti polského Jak-40, který s novináři přistával na smolenském letišti o hodinu dříve, varují posádku prezidentského letounu před nepříznivým počasím. Zdroj blízký vyšetřování leteckého neštěstí uvedl, že zazněla velmi ostrá slova, jimiž bylo dáno posádce tupolevu na srozuměnou, že by tam neměla přistávat.

Rovněž řízení letového provozu přímo na letišti ve Smolensku vyzvalo posádku polského speciálu, aby letěla do Moskvy, Minsku nebo Vitebsku na severovýchodě Běloruska. Výstrahy o nepříznivých meteorologických podmínkách byly předány včas a posádka je dostala. Možná rozhodly ne nejlepší diplomatické vztahy Varšavy a Minsku a sebestřednost prezidenta, jenž chtěl za všech okolností pronést do televize svůj katyňský projev.

S ohledem na důležitost letu zkrátka někdo z vysoce postavených cestujících dal posádce příkaz, aby na smolenském letišti přistála za každou cenu. Mohlo se jednat o prezidenta Kaczyńského, který do řízení letounu posádce zasahoval již v jednom případě. Velitel Tu-154 Arkadiusz Protasiuk, který se nakonec rozhodl přistát, byl druhým pilotem rovněž na palubě speciálu, letícího v roce 2008 za války do Gruzie. Kapitán letadla tehdy odmítl splnit rozkaz prezidenta Kaczyńského a nepřistál kvůli mlze v Tbilisi. Kaczyński mu po dosednutí sdělil: „To si ještě vyřídíme.“

Šlo o jednu z Protasiukových cest do Gruzie. Hlavní pilot letounu tehdy Kaczyńského neposlechl a kvůli nevyhovujícím podmínkám na gruzínském letišti Tbilisi přistál v Baku v Ázerbájdžánu. Rozčilený Kaczyński jej chtěl propustit, ale narazil na odpor premiéra Donalda Tuska Ministr obrany se pilota obviňovaného ze zbabělosti zastal a vyznamenal jej. Pilot Protasiuk měl poté v prosinci 2008 pilotovat tupolev, s nímž měl prezident letět na summit NATO do Bruselu. Protasiuk byl však údajně nemocný a bral antibiotika, takže neletěl.

Proto zřejmě nyní cítil, že potřetí nesmí prezidenta zklamat. Možná konal pod tlakem času i rostoucího napětí a rozhodl se přistát. Už jedenáct minut před přistáním přišel do pilotní kabiny i ředitel protokolu prezidenta Marius Kazan, který řekl: “Prezident zatím nerozhodl, co dělat.“ Z jeho vyjádření plyne, že hlavní slovo měl v letadle právě Kaczyński. Rozhodnutí pilota přistát všichni přijali se souhlasem, protože hrozilo, že nestihnou pietní akt v Katyni, což by bylo faux pas. A prezident rád ukazoval, že on rozhoduje. Podle některých verzí mohla pilota zmást i rokle před ranvejí. Kvůli ní si mohl myslet, že je výš než skutečně byl.

V osmi metrech nad zemí stroj zavadil o první strom, pak znovu nabral výšku, v tom ale ztratil část levého křídla, narazil do dalších stromů, převrátil se podvozkem vzhůru a zřítil se k zemi. K přistávací dráze se zkrátka při rychlém klesání blížil vládní tupolev v nižší výšce, než měl. Letoun narazil do osmimetrového stromu v místě, kde měl být ještě 60 metrů vysoko. Stroj také letěl nejméně 150 metrů stranou od dráhy. Také novinářská posádka stroje Jak-40, hrubě porušila letecké předpisy, jelikož přistála navzdory upozornění, že je silná mlha. Porušování přísných zásad polskými vojenskými piloty a zahrávání si se smrtí však nebylo ojedinělé, napsala vzápětí Rzeczpospolita.

Piloti polského Jak- 40 nejenže ignorovali pokyny řídící věže, ale ani ji povinně neinformovali o rychlosti a výšce svého letadla a nepožádali o souhlas k přistání. Na piloty 36. speciálního leteckého pluku, kteří přepravovali nejvyšší polské představitele, včetně tragického letu prezidentského speciálu do Smolenska, přicházely už dříve stížnosti z různých částí světa. Nejčastěji si na polské vojenské piloty stěžovali Švýcaři. Stížnosti na ně přicházely také z německých a rakouských letišť, vyplývá z dokumentu, ke kterému se dostal polský deník. Posádka polského speciálu Jak-40 číslo 105 ignorovala též pokyny řídící věže v Zürichu a svévolně se odchýlila od vytyčené přistávací trasy, píše Rzeczpospolita)

Záznam z černých skříněk je ve dvou jazycích – rusky a polsky. Komunikace probíhala chaoticky a z hovoru pilotů je vidět, že už 40 minut před plánovaným přistáním ve Smolensku si byli vědomi, jak obtížné podmínky je při přistání čekají.

08:04: “Bude to… Bude to děsné. Nic neuvidíme.”

08:11: “Ne, je vidět zemi… Něco je vidět… Možná to nebude taková tragédie.”

V 08:26 pilot prohlásil: “Pane řediteli, padla mlha.” Ředitelem byl šéf protokolu ministerstva zahraničních věcí Mariusz Kazana. Pilot mu vysvětluje, že i když se pokusí o přiblížení k letišti, v takových podmínkách nebude pravděpodobně možné ve Smolensku přistát.

“Tak to máme problém,” komentoval to Kazana. Nakonec padlo rozhodnutí ve Smolensku přistát.

08:40:41: Výška 100 metrů, palubní systémy opakovaně piloty varují, že jejich stroj se blíží k zemi. “Nahoru, nahoru,” varuje systém TAWS. Ve stejné minutě letadlo zavadilo křídlem o stromy. Záznamy uvádějí sprosté nadávky lidí a výkřiky v kokpitu letadla.

08:41:05,4: Konec zápisu.

Konec 96 životů a začátek fabulací…

V letadle zahynul mj. Lech Kaczyński – polský prezident, Maria Kaczyńská – polská první dáma, Ryszard Kaczorowski – poslední prezident exilové vlády, Jerzy Szmajdziński – místopředseda horní komory polského Sejmu, Aleksander Szczyglo – náčelník generálního štábu…

Pro pozůstalé bylo neštěstí dvojnásobně bolestné; je totiž problém s odškodněním. Podle zpravodajského serveruWyborcza.pl nebyl prezidentský let do Smolenska vůbec pojištěn…

Inu, ostatky prezidentského páru byly uloženy v alabastrovém sarkofágu do Královské katedrály na Wavelu v Krakowě. Jde o vůbec prvního polského prezidenta pochovaného mezi polskými králi. A Poláci, i přes svůj hořký smutek, protestují a tvrdí, že Lech Kaczyński byl skromným člověkem, který by určitě nesouhlasil s tím, aby byl pohřben v kryptě katedrály na Wawelu mezi ostatky polských panovníků….

Zdroj: Blog autora