Protikřesťanské nepřátelství se šířilo v Evropě 2019 den ze dne. Křesťanské chrámy a symboly byly bezohledně atakovány.

Institut Gatestone registroval tisíce článků, policejních zpráv a parlamentních stížností, informací veřejných médií a speciálních blogů ve Velké Británii, Francii, Německu, Irsku, Itálii a Španělsku. Seznam obsahuje cca 3 tisíce křesťanských kostelů a škol, hřbitovů a monumentů postižených vandalismem, drancováním, fekálním znečišťováním apod. Toto násilí je nejvíce rozšířeno ve Francii, kde jak udávají vládní statistiky, k podobnému barbarství dochází v průměru třikrát denně. V Německu podle policejních statistik jsou denně registrovány v průměru dva případy.

Podobná násilí jsou na denním pořádku rovněž v Belgii, Velké Británii, Dánsku, Irsku, Itálii a Španělsku. Případy se týkají především míst kultu a symbolů římskokatolické církve, v Německu také protestantských objektů.

Původci protikřesťanských útoků všeho druhu včetně vulgárního znečišťování a projevů satanismu bývají zřídkakdy postihováni. Jestliže k tomu dojde, média tyto informace cenzurují, hlavně identitu a etnický původ pachatelů. Mnoho těchto zločinů je označováno jako zločin z nenávisti.

Ve Francii a Německu nepostižené protikřesťanské útoky souvisejí s masovou imigrací z islámského světa. Nedostatek oficiálních statistik o pachatelích však znemožňuje upřesnění, nakolik se na nich podílejí muslimové a džihádisté.

Ve Španělsku naopak útoky proti kostelům a křížům jsou připisovány anarchistům, radikálním feministkám a aktivistům extrémní levice, kteří programově usilují o to, aby křesťanství bylo odstraněno z veřejné sféry.

Motivy, které se skrývají za těmito útoky, se však setkávají s lhostejností veřejnosti.

Největší část útoků na místa kultu jsou akty vandalismu. Často nemají vysloveně protikřesťanský charakter, ale stávají se znesvěcením a profanací. Na jednu stranu je tyto skutky obtížné stíhat jako zločin nenávisti: podle zákonů většiny evropských států se totiž vyžaduje, aby nenávist a animozita proti křesťanství byla prokázána výslovně.

Mnoho útoků má charakter ziskuchtivý. Ve Francii a Německu i jinde kradou zloději zvony a kovové předměty se záměrem zpeněžit je. Ve Velké Británii byla vyloupena téměř polovina kostelů, které figurují na seznamu národního dědictví. Pachateli jsou členové dobře organizovaných band, které používají speciální mapy a techniku. (...)

„Nedávné dvě příhody úděsného vandalismu postihly nejvýznamnější a symbolická místa francouzské identity. Požár v chrámě Saint Sulpice, chrámu, který je pokladem mimořádné historické a umělecké hodnoty, které jsou nenávratně ztraceny. Nedávno předtím byla postižena bazilika Saint Denis, kde byly zničeny vitráže a varhany. Saint Denis je nejen místem křesťanského kultu, ale je to i pohřebiště francouzských králů. Zde se setkává historie národa a křesťanské kořeny. Napadení tohoto monumentu je skličující nejen pro křesťany, ale také pro mnohé občany, ať jsou jakéhokoliv přesvědčení. Francouzské dějiny jsou intimně spojeny s křesťanským náboženstvím.

Útočit na křesťanský hrob nebo chrám, ať už z jakýchkoliv motivů, znamená útočit na kolektivní identitu, protože křesťanství a jeho monumenty tvoří dějiny, kulturu i naši krajinu.

V interview pro Il Timone biskup Toulonu Dominic Rey prohlásil, že k útokům proti katolickým chrámům v Evropě dochází v kontextu současné evropské společnosti charakterizované laicismem, nihilismem, hedonismem, kulturním a morálním relativismem a konzumismem s naprostou ztrátou smyslu pro posvátno.

„V minulosti i ti, kteří o sobě neprohlašovali, že jsou křesťany, žili v kontextu povědomí poznamenaného křesťanstvím, jehož kořeny jsou nyní zcela opuštěny jak v kultuře, tak ve společnosti. Jakmile byly jednou opuštěny kořeny, které jsou naším společným jmenovatelem, obrátil se národ k indiferentismu a degradaci hodnot, vyvolávající sociální fragmentaci a zásadní kulturní zlom. Abychom našli společné hodnoty a referenční body, museli bychom obnovit ony křesťanské kořeny. Rozšířily se akty nejen proti monumentům, ale proti samotné katolické víře. Laicismus není pouhým útěkem před náboženstvím, ale je to princip neutrality, který dává všem naprostou svobodu projevovat svou vlastní i sebezvrácenější víru. Na jedné straně se média křesťanům vysmívají a na druhé straně posilují islámský fundamentalismus.

Rostoucí dekristianizace přináší s sebou neúprosně 'terminální fázi' katolického náboženství, které po mnoho staletí hluboce strukturovalo kolektivní svědomí společnosti. Na francouzském příkladu je zcela evidentní, jak se tato společnost stala pouhým stínem toho, čím byla, a nastoupila velká a radikální změna civilizace.

                                    Viz. Komentář

Pramen: Gatestone institute, Soeren Kern